Asie dominuje ve výrobě baterií do elektromobilů, dodávky surovin i výrobu článků ovládá hlavně Peking. Evropa zaspala, do konce dekády by však chtěla situaci napravit.
Evropská unie připravuje odložit zpřísnění cel na prodej elektromobilů importovaných ze Spojeného království. Roční odklad by měl zmírnit spor ohledně nových pravidel, která mají začít platit od ledna příštího roku.
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí dnes schválil svou zprávu o emisní normě Euro 7, kterou připravil český europoslanec Alexandr Vondra. V listopadu by tak o normě měl hlasovat celý Parlament a následovat by měly trialogy s Radou a Komisí.
Slovenský národní energetický plán měl být průlomem v rozvoji solární a větrné energie, zaměřuje se ale spíše na menší lokální zdroje. Česko je sice ambicióznější, nové evropské cíle ale ve svém plánu rovněž nezohledňuje.
Ochrana svobodného mediálního prostředí byla pro EU dříve tabu, teď se přístup mění. Evropský parlament minulý týden schválil první nařízení o svobodě médií. To mimo jiné říká, že v evropských státech nebudou moct média vlastnit vysoce postavení politikové.
Podle studie mají středoevropské země značný potenciál pro výrobu větrné a solární energie, který by mohl dosáhnout až 200 GW do roku 2030. To je ekvivalent stonásobku jedné jaderné elektrárny Temelín, píše Nikola Adamovská.
Hnědouhelný důl Turów se stal předmětem hned několika sporů, pro Polsko je ale důležitý. A to zejména z hlediska energetické bezpečnosti a symbolismu, spíše než z ekonomických důvodů.
Na Instagramu se lze často setkat s obsahem pořízeným influencery přímo v institucích EU. Ti přibližují tamní politické dění – i samotné politiky – svým sledujícím. Je to jen otázka vlastního zájmu, nebo jde o placenou spolupráci?
Základní digitální dovednosti má v zemích EU stále nedostatečné množství lidí. Vyplývá to ze zprávy o stavu digitalizace v EU, kterou dnes zveřejnila EK. ČR má podle této zprávy v oblasti digitalizace nevyužitý potenciál.
Případ Vrbětice měl v českém a slovenském (dez)informačním prostoru silný ohlas. Dezinformační narativy měly převážně proruský či protizápadní charakter a byly šířeny i politickými aktéry, vyplývá z analýzy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na dnešní konferenci Green Deal Summit v Praze ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně.
Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dnes schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch.
To, že si Čech se Slovákem rozumí neznamená, že mu ruská nebo jiná propaganda naservíruje stejný dezinformační narativ. Jaké faktory hrají roli? A jak se liší české a slovenské dezinformační prostředí? Odpoví infografika.
Informační prostory v České republice a na Slovensku fungují nezávisle, tvrdí nová československá studie. Organické šíření dezinformačních narativů díky jazykové blízkosti a společným podnětům hraje významnější roli než formální spolupráce a koordinace mezi dezinformačními aktéry.
Jak upozorňují odborníci, přechod k obnovitelným zdrojům nemá jen environmentální, ale také ekonomické přínosy. Konkrétně solární energie je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nejlevnějším zdrojem elektřiny na světě.
Nedávejte citlivá data pacientů farmaceutickým a digitálním gigantům, vyzývají signatáři petice se stovkou tisíc podpisů. V žaludku jim leží připravovaný Evropský prostor pro zdravotní data, který teď mají na stole europoslanci.
Cíle směrnice o využití obnovitelných zdrojů energie, kterou v úterý schválil Evropský parlament, jsou podle analytiků příliš ambiciózní. Problémy čekají u většiny evropských zemí včetně Česka. Podíl čisté energie na celkové evropské spotřebě má do roku 2030 činit 42,5 procenta.
Obnovitelné zdroje by měly začít dominovat evropskému energetickému mixu. Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili finální znění směrnice, podle níž by se měly čisté zdroje podílet na konečné spotřebě energie v EU ze 42,5 procenta, a to již do roku 2023.
