V Evropě se debatuje o tom, jak do budoucna zajistit konkurenceschopnost domácího farmaceutického průmyslu a zároveň dostat moderní léky k pacientům ve všech zemích EU. Klíčem jsou správně nastavené pobídky, kompromisní recept je ale zatím daleko.
Pracovní trh se pod vlivem dekarbonizace mění. Místa v emisně těžkém průmyslu budou ubývat a přelévat se do oborů, které moderní ekonomika potřebuje. Vzdělávací systém musí na změnu reagovat tak, aby dodal mladým i dospělým lidem potřebné dovednosti.
Europoslanci dnes v Bruselu schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, která hovoří o limitech výfukových zplodin pro osobní i nákladní automobily. Zprávu podpořilo 329 europoslanců, 230 jich bylo proti a 41 se zdrželo.
Komise v červenci letošního roku představila návrh, podle kterého by doprava zboží a osob měla v budoucnosti zezelenat. Návrh tak počítá s celou řadou opatření v různých oblastech nákladní dopravy.
Bezemisní doprava se stává čím dál větším trendem – zatím je však dostupná především pro bohatší vrstvy městské společnosti. Venkov stále zaostává, řada lidí si nemůže investici do elektromobilu dovolit a dopravní obslužnost venkovských lokalit není ani v současnosti dostatečná.
Spojené státy nám utíkají, Čína nám utíká. Právě tak by se daly shrnout evropské snahy o rozvoj tzv. čistého průmyslu – tedy průmyslu, jehož koncovým produktem jsou technologie potřebné pro dekarbonizaci a dosažení klimatické neutrality. Změnit to má nový akt.
Šéf čínské aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok Šou C’Čche se příští týden sejde s předními představiteli…
Na evropské úrovni se stále projednává směrnice o energetické náročnosti budov, která má přimět členské země k masivním renovacím. Klíčem k úspěchu je nejen samotné provedení renovací, ale také komunikace s veřejností.
Evropská komise schválila český program na podporu výroby biometanu, do níž chce stát investovat 2,4 miliardy eur. Program má zvýšit účinnost výroby elektřiny a být k dispozici zejména pro malé a střední podniky a společenství pro obnovitelné zdroje.
Evropský regulátor zakázal americké internetové společnosti Meta Platforms využívat osobní údaje pro cílenou reklamu ve všech zemích EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP). Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
Euro sem, euro tam. Právě k přesměrování evropských peněz v existujících fondech má sloužit tzv. STEP, neboli Platforma strategických technologií pro Evropu. Zdroje má přesměrovat konkrétně do třech pro budoucnost strategických oblastí: digitálních, čistých a bio-technologických. Co přinese Česku?
Zatímco jsme byli zahleděni sami do sebe a zdokonalování politik směřujících k energetické tranzici, neuvědomili jsme si, jak moc se svět kolem nás změnil, píše v komentáři Lenka Kovačovská.
Nová unijní pravidla, která mají ekologizovat námořní a letecký sektor, zakazují používání biopaliv na bázi plodin, nejsou totiž považována za udržitelná. Stejná paliva přitom mají podle dat Evropské komise velký význam při dekarbonizaci silniční dopravy. Průmysl takový stav kritizuje.
Pokud lidé necítí tlak ze zaměstnání, sami od sebe se v digitální oblasti vzdělávat nebudou, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Česko míří spolu s ostatními státy EU k uhlíkové neutralitě. Změny se dotknou průmyslové výroby, dopravy, zemědělství i dalších hospodářských odvětví. Cílem konference je podpořit veřejnou debatu o transformaci jako společenské a ekonomické realitě a předpokladu pro budoucí hospodářský růst.
Když na boj se světovou konkurencí nemáte nové peníze, můžete se alespoň snažit co nejlépe využít ty dostupné. Právě v tomto duchu se nese Platforma strategických technologií pro Evropu, kterou teď měli na stole europoslanci.
Elon Musk zvažuje, že svou sociální síť X stáhne z Evropské unie, napsal v noci na dnešek web Business Insider s odkazem na zdroj obeznámený se situací. Miliardář se podle něj nechce podřídit unijnímu nařízení o digitálních službách (DSA).
V Evropě chybí stovky tisíc kvalifikovaných odborníků na kyberbezpečnost. Problém se týká i Česka. Evropský Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 ukazuje, že v Česku bylo zaměstnáno 4,6 % odborníků v kybernetickém sektoru, což je sice o jednu desetinu procentního bodu víc než v unijní sedmadvacítce, nicméně stále málo.
