Dohoda mezi Evropským investičním fondem a Komerční bankou umožní malým a středním podnikům čerpat z výhodných úvěrů. Během dvou let jim bude k dispozici až 200 milionů eur.
Evropská komise v loni představila Novou agendu dovedností pro Evropu. Jejím cílem je zvýšit úroveň dovedností Evropanů, a vyřešit tak nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nedostatečnými schopnostmi nezaměstnaných. Agenda obsahuje konkrétní opatření, která EU postupně plní.
Pod vlivem řady vnitřních i vnějších rizik, kterým integrační uskupení EU čelí, příliš prostoru nezbývá na projekty, které by mohly EU opětovně stmelit a konkurenčně posunout. K jedněm z mála může patřit v prosinci zveřejněný energetický balíček, na kterém však nebude úplně jednoduché se v nynější zostřené době shodnout.
V posledních letech stagnující obor výroby energie z obnovitelných zdrojů čeká na rámcové impulsy a posílení stabilních podmínek pro další rozvoj. Změnit by to mohla větší informovanost veřejnosti o možnostech čerpání podpory. Výhledově se také uvažuje o zavedení aukcí nových kapacit šetrných zdrojů energie, které je v souladu se strategiemi EU a mohlo by obnovit zájem například o investice do větrných elektráren. Mezi klíčová opatření patří také podpora elektromobility, která by mohla ve městech nahradit dieselové motory.
Po velmi dlouhé době, přerušené hlubokou ekonomickou krizí, začíná obrátky nabírat téma, které se dosti zajídá řadě zemí střední a východní Evropy. Je jím téma společného (a/nebo) koordinovaného daňového základu korporátní daně, které je nyní zřejmě nejzásadnějším bodem daňové agendy EU.
Od posledních evropských voleb uběhlo již dva a půl roku, což podle pravidel Evropského parlamentu značí povinnost obměnit kromě samotného předsedy a místopředsedů také vedení jednotlivých výborů. I v tomto směru byla Česká republika poměrně úspěšná.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Evropský pilíř sociálních práv má zlepšit pracovní podmínky, přizpůsobit legislativu současným trendům a podpořit základní sociální jistoty v oblasti bydlení, zaměstnání, zdraví i vzdělávání.
USA mají nového prezidenta, Evropský parlament nového předsedu. Česko má starý přístup ke klimatické politice. Co dalšího přinesl končící týden?
Dva roky poté, co EU oznámila svůj záměr vytvořit jednotný evropský digitální trh, by se letos měly ladit jeho poslední legislativní detaily.
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v Unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je však pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde dosahuje i dvouciferných hodnot.
Již za pár dní se novým americkým prezidentem oficiálně stane Donald Trump. Stávající prezident Barack Obama proto před pár dny pronesl svůj poslední oficiální projev ve funkci. Změny se však dějí i v Evropské unii, kde se role nové předsedající země Rady EU chopila Malta. A mnohé překvapil také krok běloruské vlády, která zřejmě umožní bezvízový krátkodobý vstup do země občanům více než 80 zemí světa.
Nástup do nového roku by snad mohl, minimálně optikou názvů agendy, kterou se Evropská komise aktuálně zabývá, svědčit o tom, že dochází velmi pozvolna k tolik potřebné a prospěšné katarzi témat směrem k těm podstatným pro EU jako celek. Důkazem budiž třeba balíček opatření, který usiluje o odstranění bariér mezi členskými státy v sektoru služeb, tedy shluku odvětví, jež se v souhrnu podílejí na HDP EU téměř 70 % a v jejichž případě se o jednotném trhu hovořit nedá ani náhodou.
Evropská komise představila návrh na posílení ochrany soukromých dat internetových uživatelů. Pravidla se mají týkat zejména společností jako WhatsApp, Facetime či Skype. Ty však s novými pravidly nesouhlasí, namítají totiž, že by výrazně poškodila jejich podnikání. Podle Komise by se ale na tyto firmy měla vztahovat stejná pravidla, jako na běžné poskytovatele telekomunikačních služeb.
Německá vláda podle svého klimatického plánu nebude podporovat zavedení minimální ceny uhlíku. Odborníci z německého institutu ale vydali novou studii, která ukazuje výhody i nevýhody takového nápadu.
Komisař Günther Oettinger byl předsedou Evropské komise jmenován do nové funkce. V Komisi zůstává, nově by se však měl věnovat portfoliu zahrnující rozpočet a lidské zdroje. To se však nelíbí mnoha nevládním organizacím, podle kterých se Oettinger v poslední době dopustil mnoha sexistických, rasistických a homofobních výroků.
„Zatímco si tu povídáme o chytrých brýlích, řada zemí v Evropě považuje za směr rozvoje propojení s podnikovými systémy nebo vytěžování dokumentů, které v ČR chápeme jako běžný standard,“ říká v rozhovoru generální ředitel Konica Minolta v ČR Pavel Čurda.
Dohodu mezi Budapeští a Moskvou o výstavbě jaderné elektrárny Paks II bez tendru posuzovalo generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Úředníci odpovědní za energetiku však mohli Maďarům pomáhat s argumentací, zjistila bruselská redakce EurActivu.
