Miliardy z evropských strukturálních fondů potečou do modernizace českých dopravních sítí i nadále. Nové podmínky čerpání nicméně pro kraje znamenají, že budou muset při budování a údržbě silnic častěji sáhnout do vlastní kapsy.
Ekonomické dopady pandemie covid-19 se týkají i nižších úrovní samosprávy, jako jsou regiony, města a obce. Kolik je pandemie stála?
Jak chce EU vyřešit sociální dopady zelené politiky? Jakou energetickou legislativu EU chystá a jak se do ní promítne současná situace nárůstu cen energií? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
Europoslanci dnes v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky, která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací.
Jak nasměrovat dotační podporu tam, kde je skutečně potřeba? Evropská unie pro to má speciální prostředky, tzv. nástroje integrovaného územního rozvoje.
Evropská unie kvůli pandemii dočasně zavřela oči před nadměrným utrácením svých členských zemí. V současné době se jedná o tom, jestli je má zase naplno otevřít, nebo jen pootevřít.
Věda, výzkum a inovace jsou tahouny evropské ekonomiky. Navíc přichází s odpověďmi na klíčové výzvy budoucnosti, jako je například klimatická krize nebo pandemie covid-19. Evropská unie vědu podporuje již dlouhá léta pomocí speciálních programů.
Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.
Do roku 2030 se má snížit spotřeba pesticidů napříč Evropou na polovinu. Ustojí čeští zemědělci toto omezení? Podle studie by kvůli tomu musela ČR dovážet více potravin z jiných zemí.
Cena emisních povolenek dnes poprvé překročila hranici 70 eur za tunu. Systém obchodování s povolenkami byl v EU zaveden v roce 2005 a růst cen z poslední doby je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií.
Do Česka přiteče v následujícím programovacím období více než bilion korun z evropských fondů. Jak chce Česko peníze využít? Server EURACTIV.cz ve spolupráci s Hospodářskými novinami přináší přehled prioritních témat evropské dotační politiky pro roky 2021-2027.
Evropské penězovody se rozšiřují. V novém dotačním období 2021−2027 si Česko sáhne na rekordní částku převyšující bilion korun. Stát by měl být díky této investici chytřejší a zelenější, alespoň tak znějí dvě z pěti hlavních evropských priorit.
Evropa sází na bezemisní dopravu, zejména elektromobilitu. Slibuje si od ní čistší ovzduší, nižší emise a udržitelnou budoucnost dopravního sektoru. Česko by nemělo zůstat pozadu, EU proto v následujících pěti letech masivně investuje do výstavby tuzemské nabíjecí infrastruktury.
Firmy dokáží cílit reklamu na sociálních sítí na základě náboženství i sexuální orientace. Mikrozacílená reklama také umožňuje efektivně šířit dezinformace. Evropská unie by proto měla mít striktní regulaci, která tomu bude bránit, říká Marcel Kolaja v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Výrazný růst cen emisních povolenek, který částečně přispívá ke zdražování energií, nezpůsobují záměrné manipulace na trhu. Vyplývá to z předběžné zprávy Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA).
Světoví regulátoři tabáku jsou dál pod palbou kritiky za svůj údajně zastaralý přístup k omezování kouření a k tzv. novým tabákovým výrobkům. Evropská unie mezitím řeší, jakou cestou se vydat.
Zelená dohoda přinese změny nejen v průmyslu, ale i v zemědělství. ČR je díky rozvinutému ekologickému zemědělství na dobré cestě, v dalším rozvoji mu však brání plošné dotace. Poslechněte si debatu europoslankyně Veroniky Vrecionové a předsedy České technologické platformy pro ekologické zemědělství Jiřího Lehejčka.
Evropa se plní vysloužilými elektrozařízeními z Číny. Internetová tržiště totiž mnohdy neřeší jejich zpětný odběr a případnou recyklaci či likvidaci. Organizace však již volají po změně.
