Staňte se součástí Konference o budoucnosti Evropy a připojte se k debatě o tom, jak by měla vypadat podpora zemědělců
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Ruský útok na Ukrajinu může dopadnout na globální obchod se zemědělským zbožím. Evropská unie už přišla s plánem, jak se vyhnout nejhoršímu scénáři a zabránit nedostatku potravin. Spolehnout se chce na domácí produkci.
Celodenní jednání vrcholných představitelů zemí EU přineslo kýžené závěry. Žádné přelomové rozhodnutí sice summit nepřinesl, členské státy ale zůstaly jednotné a dohodly se alespoň na základních obrysech spolupráce v energetice, například na možných společných nákupech plynu.
Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se shodli na závěrečné podobě Aktu o digitálních trzích. Nová pravidla mají zlepšit chování velkých internetových firem. Platit by měla od začátku příštího roku.
USA v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku, oznámili Biden a von der Leyenová.
Vášnivé debaty o delegovaném aktu taxonomie k jádru a plynu, který rozdělil europoslance i evropské lídry, neutichají. Obzvlášť v souvislosti s válkou na Ukrajině, kvůli které musí EU přehodnocovat svou energetickou politiku.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Třicet ruských a běloruských oligarchů zařazených na evropský sankční seznam pomalu přichází o svůj majetek. Členské státy EU dál intenzivně pátrají po luxusních jachtách a domech nacházejících se na evropském území. Aby jim Brusel pátrání ulehčil, vytvořil novou skupinu s výstižným názvem Zmrazit a zabavit.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise.
Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi, které Unie uvalila kvůli ruské agresi na Ukrajině, budou mít nárok na státní pomoc až 400 tisíc eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to dnes oznámila Evropská komise.
Unijní sankce mají skuliny. Nejčastěji se mluví o transakcích v kryptoměnách. Evropská komise se na ně chce více zaměřit. Účinné páky na kryptosvět však Bruselu stále chybí. To se má změnit.
Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech Evropské unie a o poskytnutí půjčky v rámci evropského plánu obnovy, oznámil podle agentury Reuters Orbánův mluvčí.
Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.
Ministři zahraničí zemí EU se dnes neshodli na podobě pátého balíku sankcí proti Rusku; jeho rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu. Po první části jednání to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Rusko se v ukrajinském Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů a Evropská unie bude jednat o dalších sankcích, tentokrát cílených na ruský ropný průmysl. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Ruská invaze zamíchala evropskou obnovou po pandemii. Státy mají možnost poslat více peněz z mimořádného fondu na zvýšení své energetické nezávislosti na ruském plynu, dříve nastavené přísné podmínky čerpání však stále platí.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.