Evropská unie trvale podporuje výzkum a vývoj. Důležitým nástrojem je jí přitom tzv. Rámcový program pro výzkum a technologický vývoj, který navrhuje Evropská komise a schvaluje Rada a Evropský parlament. Právě probíhající 6. rámcový program je zaměřen na posílení vědecké kvality, konkurenceschopnosti a inovací v Evropě a má přispět k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.
Podle nového průzkumu Ernst a Young je Česká republika pro investory sedmou nejatraktivnější zemí na světě. Průzkum dále uvádí, že do Evropy směřují především investice do automobilového průmyslu a špičkových technologií. Tomu odpovídá i struktura nejnovějších investic, které přicházejí do ČR.
Služby jsou motorem ekonomického růstu a tvoří 70% HDP a zaměstnanosti ve většině členských států. Fragmentace vnitřního trhu v této oblasti má negativní vliv na celé evropské hospodářství, zvláště pak na konkurenceschopnost malých a středních podniků, a zároveň omezuje přístup spotřebitelů k rozmanitější nabídce služeb za konkurenceschopné ceny. Cílem připravované směrnice o službách je tudíž dosažení skutečně fungujícího trhu služeb,
který by byl ku prospěchu ekonomiky celé Unie.
Dosavadní zkušenost našeho ročního členství v EU je mírně pozitivní a střízlivě nadějná. Začneme-li skutečně skromně, musíme konstatovat, že za celý rok nenastal v ekonomice žádný podstatný negativní šok, který by mohl být přímo či odvozeně vztažen ke vstupu do EU. To je relativně dobrá zpráva, zejména pak ve světle řady katastrofických scénářů, črtaných v období krátce před vstupem.
Česká občanská společnost je po 15 letech rozvoje aktivní, ambiciózní a různorodá, ale stále čelí problémům. Může se pochlubit mnoha silnými stránkami – silnou základnou občanů, úspěšným působením neziskových organizací v oblasti ochrany přírody, celkově pozitivním vztahem s veřejnou správou a každodenní praxí mnoha neziskových organizací. Jako klíčové problémy analýza identifikovala témata veřejné vykazatelnosti a interního řízení organizací. Přináší mnoho nových poznatků, které mohou zpochybnit tradiční názory na občanskou společnost v ČR.
Před březnovým summitem Evropské rady panovalo poměrně silné napětí a očekávání především mezi sociálně zaměřenými nevládními organizacemi, protože se nevědělo jak přesně hlavy členských států Evropské unie naloží s návrhy Evropské komise týkající se Lisabonské strategie, která zde měla být podle záměrů značně zrevidována. Lisabonská strategie byla totiž doposud postavena na třech pilířích (hospodářském, ekologickém a sociálním), ale jako taková příliš nefungovala.
Ve středověku byla jazykem vzdělanosti a vědecké komunikace latina. Studenti a učitelé se často pohybovali mezi jednotlivými univerzitami, které byly všechno, jen ne národnostně jednotné. Na nejstarší evropské univerzitě v Bologni existovalo až 16 takzvaných univerzitních národů, univerzita byla nezávislá na představitelích církve či měšťanstva a hlavní slovo zde měli studenti. Dnes probíhá studium na většině evropských vysokých škol v národních jazycích a vysokoškolské systémy jednotlivých zemí jsou natolik spletité, že jen pokus o základní orientaci vám zabere nemálo času.
Německé statistiky hlásí nárůst lednového počtu nezaměstnaných oproti prosinci 2004 o 573.000 více lidí bez práce. V Německu je toto číslo nejvyšší od konce druhé světové války.
Příspěvek „Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech“ je součástí sborníku z konference „Budoucnost strukturální politiky Evropské unie“, kterou na podzim 2004 v Praze uspořádal Institut pro strukturální politiku (IREAS). Zabývá se problematikou čerpání finančních prostředků z fondů a připraveností České republiky. Pozornost je věnována také podobě strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013.
Začátkem listopadu 2004 byla uveřejněna dlouho očekávaná zpráva skupiny předních odborníků. Tu Evropská komise požádala, aby pro zasedání Evropské rady na jaře 2005 připravila rozbor dosaženého stavu Lisabonské strategie s návrhy na další postup. Tento úkol skupina vedená bývalým nizozemským předsedou vlády Wim Kokem splnila.
Autor se v článku zabývá jednou ze složek integrovaného záchranného systému, který tvoří Hasičský záchranný sbor České republiky, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky v souvislosti se vstupem ČR do EU.
Žena… manažerka, politička, odbornice, sportovkyně, ale také matka.
Kolik společenských rolí každá současná žena plní? Jaké je její postavení v dnešní
společnosti? Takové otázky si jistě už položil každý z nás.
Budeme-li hledat odpovědi, zjistíme, že pro rovnost žen a mužů bylo již vykonáno hodně.
a v řadě oblastí života společnosti se běžně uplatňuje. Existuje však ještě mnoho takových
oblastí, kde je rovnost pohlaví jen vzdáleným cílem.
Přiblížit tomuto cíli se snaží i česká vláda. Navazuje tak na českou prvorepublikovou ústavu,
která jako první v Evropě vyjádřila formulaci o rovnosti pohlaví.
Autor ve studii analyzuje klíčové problémy, které se dostanou na stůl při jednáních o nové finanční perspektivě Evropské unie na období 2007–2013. Dokument určí výdajové stropy evropského rozpočtu na dalších 6 let.
Autorka v analýze výstižně popisuje současné postavení Výboru regionů mezi institucemi Evropské unie. Upozorňuje na poměrně malé pravomoci výboru, takže je spíše nákladným diskusním klubem než efektivním poradním orgánem.
Analýza se zaměřuje na slabá místa Lisabonské strategie, která spočívají v přílišném spoléhání se na společné řešení problémů. Autor upozorňuje na nutnost provést zásadní reformy doma na národních úrovních. To se týká i České republiky.
Analýza se zaměřuje na možnosti reformy stávajícího Paktu stability a růstu. Autor upozorňuje na fakt, že neexistuje ideální fiskální pravidlo a jeho jakákoliv reforma proto vždy zlepší jeden jeho aspekt a zhorší jiný. Upozorňuje také dokazuje, že problémem v mnoha případech není Pakt stability jako takový, ale nedostatek odhodlání provádět zásadní reformy doma.
Analýza vysvětluje výhody a rizika rychlého přijetí měny a poukazuje na rizika spojená s výrazným zpožděním v přijetí společné měny za ostatními tranzitivními ekonomikami. V druhé části se pak autor zaměřuje na zásadní makroekonomický problém ČR, kterým je špatný stav veřejných financí.
Analýza v obecné rovině stručně shrnuje hlavní výhody, které přinese podnikatelům vstup do EU . Autor v mnoha částech textu doplňuje analýzu subjektivním komentářem.
