Evropská unie spatřuje v energetické účinnosti významný způsob, jak snižovat svou závislost na fosilních palivech, efektivněji chránit životní prostředí a šetřit výdaje za energii. V posledním roce se jedním z nejvíce diskutovaných témat na evropském poli stala směrnice o energetické účinnosti, na úspory však pamatuje také návrh cestovní mapy k nízkouhlíkové ekonomice.
Nad vývojem postoje nejsilnější vládní strany k reformě Společné zemědělské politiky (SZP) se v Respektu zamýšlí Ondřej Kundra. Ministr zemědělství Petr Gandalovič v současné době již nehovoří o škrtech v rozpočtu SZP, ale o odklonu od přímých plateb k financování rozvoje venkova. Jakou má šanci uspět doma i v EU?
Analýza České spořitelny se zabývá šetřením Evropské komise v oblasti retailového bankovnictví, které odhalilo řadu překážek bránících klientům využívat výhod jednotného trhu a podrobuje kritice opatření, jež Evropská komise navrhuje na odstranění tohoto stavu.
Vysoké ceny pšenice donutily Evropskou unii odstranit dlouholetý požadavek, aby zemědělci nechávali 10% své půdy ladem. Kromě neúrody v některých částech Evropy a některých dalších faktorů tlačí ceny vzhůru také rostoucí produkce biopaliv. O tom, jaké bude mít tento vývoj důsledky pro evropské zemědělství se v Respektu zamýšlí Tomáš Pavlíček.
Že euro ČR přijmout musí, je jasné již od jejího vstupu do Evropské unie. Otázka tedy nezní „zda?“, ale „kdy?“ ČR ale stále hledá odpověď na první otázku. Nejen nad tím se v této analýze zamýšlí David Klimeš z Respektu.
Evropská unie se v březnu zavázala ke zvyšování podílu energií z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak je na tom Česká republika? Kdy se začne i v ČR vyplácet například pěstování biomasy?
Unie myslí na spotřebitele a hledá způsob, jak kultivovat užitečné „udavačství“.
Analýza se zabývá obchodními vztahy Evropské unie a Spojených států. Cesta Angely Merkel do Washingtonu na počátku ledna měla pomoci prolomit bariéty vzájemného obchodu. Zůstalo však jen u obecných slibů.
Analýza porovnává Českou republiku se Slovinskem, které 1. ledna 2007 přijalo jednotnou evropskou měnu euro. Je přijetí eura opravdu znakem, že je na tom Slovinsko lépe než ČR?
Evropská unie zbořila další část hranic, které bránily volné obchodní soutěži. Je to ale dost?
Autor se zaměřuje na otázku fungování systému obchodování s emisními povolenkami v České Republice.
CEBRE – Česká podnikatelské reprezentace při EU uspořádala ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz v průběhu září a října letošního roku průzkum, jehož cílem bylo zmapovat znalosti a zkušenosti českých firem s fondy a programy Evropské unie jakož i názory na jejich budoucí podobu.
Koordinace hospodářské politiky zemí EU se od začátku 90. let stala trvalou součástí evropského integračního procesu. EU vytvořila postupně dosti složitý a také málo přehledný mechanismus, jímž se snaží působit na to, aby politiky prováděné na nadnárodní úrovni (především Společná měnová politika) a politiky prováděné na úrovni členských států (především politika fiskální a strukturální) byly vzájemně propojeny a aby se vzájemně doplňovaly.
Odvětví služeb pro průmysl (tzv. „Business Related Services“, „BRS“) je globálně významná, dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky, která představuje největší podíl evropského i mezinárodního hospodářství ekonomicky vyspělých zemí. V České republice představuje terciární sektor nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti. ČR však zatím zaostává za vyspělými ekonomikami světa celkovou výkonností služeb pro průmysl i postavením BRS ve struktuře ekonomických sektorů.
Malé a střední podniky (SMEs) v EU jsou páteří evropské ekonomiky. V EU je nyní registrováno přibližně 23 miliónů SMEs, reprezentujících 99% všech společností v EU a zaměstnávajících na 75 miliónů lidí. Tyto statistiky jsou dosti pádným důvodem, proč se Evropská komise snaží zaměřovat se na potřeby SMEs. Tento důvod je o to důležitější, oč více se EU snaží naplnit svoji klíčovou ekonomickou výzvu – stimulovat hospodářský růst a vytvořit nová pracovní místa.
Článek se zabývá španělským postojem ke konceptu evropského občanství v kontextu imigrace.
Prostě se usadit kdekoli na kontinentu a sehnat si tam práci – to je jedna ze základních výsad Evropanů sdružených v Unii. Unijním nováčkům je však zatím zapovězena ve dvanácti zemích staré Patnáctky. A spor o to, zda mají mít noví členové EU stejná pracovní práva jako ti původní, má mnohem větší význam, než by se mohlo na první pohled zdát – hýbe celou Unií, naposled způsobil krach ústavní smlouvy ve Francii.
Evropská komise pozvolna konkretizuje obraz priorit, které by měly být rozhodujícím způsobem respektovány těmi řešiteli projektů, kteří se budou v období let 2007 – 2013 ucházet o podporu z fondů EU. Na počátku prázdninového období vyhlášený Strategický rámec Společenství v oblasti kohezní politiky na období 2007 – 2013 již nabízí poměrně velmi konkrétní představu o tom, na jaké oblasti bude Evropská komise klást prioritní důraz při uvolňování peněz ze společného rozpočtu Unie.
