I Česko se bude muset kvůli globálnímu oteplování připravit na více horkých dnů. Přežít je pomohou kvalitnější budovy. Stát na ně poskytuje dotace, pomoci ale může i legislativními změnami.
Evropská unie má za sebou poměrně těžký rok, ve kterém se objevila témata starší, ale i nová. Server EurActiv přináší přehled těch nejzásadnějších, se kterými se unijní lídři museli během minulých dvanácti měsíců popasovat. Zároveň se jedná o oblasti, kterým se pravděpodobně nevyhnou ani v roce 2017.
„Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Jiná řešení nikdo nezkoumal,“ říká v rozhovoru o projektu Paks II maďarský europoslanec Benedek Jávor. Ten plány na výstavbu elektrárny dlouhodobě kritizuje a u Evropské komise si stěžoval na mezivládní dohodu mezi Ruskem a Maďarskem, která kvůli projektu vznikla.
Nejen maturitní zkouška nebo vysokoškolský diplom. České firmy začínají u uchazečů o zaměstnání pozvolna oceňovat také dovednosti, které je škola nenaučí.
Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
Ministři životního prostředí se zatím nedovedou shodnout na krocích pro zvýšení ceny emisních povolenek a na ochraně průmyslu v evropském systému ETS. Europoslanci už ale mají jasněji a čekají na finální vyjednávání, která přijdou příští rok.
Pracovníci českých firem si mohou přivydělávat na projektech v zahraničí. Podniky přitom mají větší jistotu, že klient jejich práci ocení. Jednatelka elektromontážní firmy ale upozorňuje, že zaměstnanci mohou o zahraniční zakázky brzy přijít.
„Pokud by nové propojení mělo ještě snížit tranzit ve stávajícím potrubí, přinese to nevyhnutelně vyšší jednotkové náklady na jeho údržbu,“ říká k projektu Stork II předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v druhé části rozhovoru pro EurActiv.cz
Zástupci Ukrajiny a představitelé Evropské unie včera v Bruselu svým podpisem stvrdili realizaci čtyř velkých investičních projektů. Podílí se na nich i Evropská investiční banka (EIB), která ukrajinské vládě v této souvislosti poskytne 3 miliardy eur. Na rozdíl od klasické finanční pomoci si však EIB dává záležet na tom, aby podporovala jen velmi konkrétní a smysluplné plány.
Cestovatelé se zdravotním hendikepem mohou díky projektu Disway snadněji objevovat svět. Díky moderní aplikaci mají přehled o bezbariérových lokalitách včetně rad a komentářů od jiných uživatelů.
Prezidenti a premiéři zemí EU se minulý týden na summitu zabývali mimo jiné katastrofální humanitární situací v Sýrii. Mezi další zprávy patřilo spuštění evropského navigačního systému Galileo. Co dalšího se dělo? Podívejte se na náš přehled.
Slovenské předsednictví dosáhlo dohody s Evropským parlamentem v otázce využívání kmitočtového pásma 700 MHz. To je ideální pro přenos mobilních dat. Uvolnění tohoto pásma je stěžejním krokem pro zavádění technologie 4G a 5G a tedy i pro realizaci cílů, které si stanovila Evropská komise v oblasti telekomunikací a jednotného digitálního trhu.
V načaté debatě o energetické účinnosti v EU bude pro Česko důležité soustředit se na odvětví, kde se úspory energie nejvíc vyplatí. Celková výše cíle tak důležitá není.
Ministři včera projednali návrhy ministerstva průmyslu motivující řidiče k nákupu nových aut, která vypouštějí méně emisí a jsou bezpečnější. Některé nástroje pro omlazení vozového parku se využívají i v jiných zemích EU.
Přijetí asociační dohody s Ukrajinou je blízko. Nizozemci během dnešního summitu ostatním členským zemím předložily své požadavky, které, jak se zdá, jsou pro všechny přijatelné. Nizozemci především chtějí záruky, aby se Ukrajina nestala členskou zemí Unie. Stejně tak se nechtějí smířit s tím, že by Ukrajina získala jakékoli bezpečnostní záruky ze strany členských zemí.
„Téměř v polovině času se elektřina obchodovaná mezi Německem a ČR vyváží z dražší země do levnější. Český zákazník tak například nemůže profitovat z levnější elektřiny,“ říká předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v první části rozhovoru pro EurActiv.
77 % českých spotřebitelů v posledních třech letech nezměnilo dodavatele elektřiny či plynu. K hlavním důvodům přitom u poloviny z nich patří strach, neznalost nebo lenost. Pouze pětina z těch, kdo dodavatele nemění, je přesvědčena, že má se stávajícím dodavatelem výhodnou smlouvu.
Český vývoz letos vzroste o dvě procenta a bude atakovat nový rekord 4 bilionů korun. Vyplývá to z nejnovější prognózy Hospodářské komory. O export do zahraničí začaly usilovat také malé a střední podniky, které zintenzivnily své proexportní aktivity. Problémem je ale jejich nedostatečná informovanost o exportních nástrojích, které jim stát nabízí.
