Dnešní summit EU bude věnován především otázce klimatických změn, řekl dnes nový předseda vrcholných schůzek bloku Charles Michel s tím, že doufá v dohodu šéfů států a vlád na plánu „klimaticky neutrální“ Unie k roku 2050.
Zpomalení německé ekonomiky a globální nejistota vzbuzují obavy o budoucí ekonomický vývoj v evropských zemích. Zdá se ale, že to není tak černé, jak někteří analytici a instituce předpokládají. Otázkou spíše je, jestli k recesi nepřispěje právě příliš opatrný přístup.
Česko chce také dosáhnout uhlíkové neutrality, uvedl dnes premiér Andrej Babiš. Klíčem je podle něj jádro a finanční podpora EU.
S českým nováčkem v Evropském parlamentu Ondřejem Knotkem (ANO, RE) redakce EURACTIV.cz, hovořila o jeho cílech, klimatické agendě nové Evropské komise, nebo o reformě kohezní politiky.
Peníze z kohezních fondů EU do budoucna změní svůj objem i zacílení. Nové priority dotací a dalších prostředků z Unie…
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Moravskoslezskému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.
Stromy pomáhají lidem lépe dýchat již od pradávna, vysoké znečištění ovzduší však často vede k jejich záhubě. Inovativní projekt má za cíl stromům pomoci a „vyzbrojit“ je vyšší odolností vůči zplodinám.
Audit Evropské komise o podezření ze střetu zájmů premiéra Andreje Babiše dorazil na pražský magistrát. Úřad nyní podle primátora Zdeňka Hřiba s právníky zkoumá, jaké sankce by hrozily v případě, že dokument zveřejní. Vláda ho zveřejnit odmítá.
Evropská unie se prostřednictvím regionální politiky podílí na zvyšování životní úrovně napříč evropskými regiony. Jak se tato politika vyvíjela a jak by mohla vypadat v novém programovém období?
Audit ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, který v pátek do Česka poslala Evropská komise, je podle této instituce konečný. Mluvčí komise tak dnes vyvrátil tvrzení ministerstva pro místní rozvoj a Babiše, že zpráva je pouze průběžnou verzí.
Doba uhelná je u konce a místní průmysl se musí adaptovat na změnu. Příležitost představují inovace, které mohou do regionu přinést peníze a vytvořit nová pracovní místa.
Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od Unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy.
Členské státy ještě ani nezačaly pořádně implementovat balíček klimaticko-energetické legislativy a na obzoru už je další „utahování šroubů“. Jak může teplárenství obstát v Evropě, která si zvolila dekarbonizaci za své poslání? To bude hlavní téma konference Dny teplárenství a energetiky.
SZIF začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Babiš vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Fond nevidí legitimní právní důvod pro zadržení těchto dotací.
Tematická koncentrace evropských fondů a nižší míra spolufinancování po roce 2020 se Jihočeskému kraji nezamlouvá. Potřebují totiž financovat dopravní infrastrukturu. Otázkou ale zůstává, zda je vhodné se nadále spoléhat na dotace z EU. Existují totiž i jiné formy podpory.
Maximální kompenzace nepřímých nákladů emisních povolenek nebo zavedení uhlíkového příplatku na hranicích EU. Dvě řešení pro udržení konkurenceschopnosti českého i evropského průmyslu při boji proti klimatickým změnám.
Karlovarský kraj zaostává v čerpání evropských dotací za ostatními českými kraji. I když ho budoucí snížení objemu kohezních fondů ovlivní spíše méně, představitelé kraje i města Karlovy Vary chtějí být při plánování nových projektů samostatnější už teď.
