Chudobou či sociálním vyloučením v Česku trpí nezanedbatelné číslo populace. V Ústeckém kraji vznikl projekt, který si vzal za cíl zlepšit vzdělávání žáků z takového prostředí. V budoucnu by se pak mohl rozšířit i do dalších regionů, nejen těch postižených.
Ministři financí zemí eurozóny se neshodli na podobě záchranného plánu pro evropskou ekonomiku postiženou dopady koronavirové pandemie. Kompromisní návrh odmítá Itálie trvající na koronabondech a Nizozemí. Země se neshodnou ani na úvěrech z ESM.
Koronavirová krize je zkouškou, na kterou nebyl připravený téměř nikdo. Jejím dopadům se patrně nevyhne ani samotné fungování Evropské unie do budoucna. Možných scénářů je více.
O dezinformací v době koronavirové pandemie mluvila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovorech, které dnes zveřejnily německá agentura DPA a španělský list El País. EU podle ní proti fake news bojuje ověřenými fakty.
Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.
Česká eurokomisařka ocenila nasazení internetových aplikací v boji proti šíření koronaviru. V rozhovoru s německou agenturou DPA dnes ovšem zároveň varovala, aby se lidé při jejich používání nezdávali svého soukromí.
Nemocnicím v Evropské unii v důsledku omezení v obchodu a vytváření nadměrných zásob v členských zemích hrozí nedostatek léků pro pacienty trpící nemocí covid-19.
Nedostatek bytů či předluženost obyvatel představují problémy, se kterými se potýkají v Olomouckém kraji. Do služeb sociální prevence putují i peníze z EU, řada projektů zajišťuje například chod azylových domů.
Pendleři, sezónní či vyslaní pracovníci jsou závislí na otevřených hranicích, kvůli nouzovému stavu se však řada z nich nemůže dostat do práce. Pravidla se navíc s téměř každým dnem mění.
Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Analýza organizace Corporate Europe Observatory poukazuje na to, jak se vlády některých zemí staví na stranu chemických firem v jejich snaze zabránit zařazení oxidu titaničitého mezi karcinogenní látky. Na mušku si bere především českého premiéra Babiše a jeho byznys.
Moravskoslezský kraj se jako uhelný region dlouhodobě potýkal a stále potýká se znečištěným ovzduším. Příčinu však nelze…
Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?
Evropská komise tento týden představí nový nástroj, jehož prostřednictvím by byl v unijních státech podpořen tzv. kurzarbeit. Bez dalších detailů to oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová.
Koronavirová pandemie je podle Komise ideální příležitostí Evropanům ukázat, jak užitečná mohou být volně přístupná a otevřená data a jejich analýza. Ne všichni jsou však z takových slov nadšení.
Vzhledem ke koronavirové krizi a na žádost ministerstva pro místní rozvoj Komise o dva měsíce prodloužila lhůtu, do které musí Česko odpovědět na audit týkající se střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše.
Tisíce Čechů uvízly kvůli koronavirovým opatřením v zahraničí a české úřady je teď postupně přiváží zpět. Při repatriačních letech může ČR stejně jako další členské státy požádat EU o finanční a koordinační pomoc skrze tzv. mechanismus civilní ochrany.
