Koronavirová krize odhalila v plné nahotě problémy, které má Česká republika s digitální transformací. Zároveň se však jedná o příležitost, jak se i s pomocí mimořádných evropských prostředků zaměřit na oblasti, kde Čechy nejvíc „tlačí digitální bota“.
Už asi víte, že se chystá nové sedmileté dotační období s podporou pro české podniky ve výši 960 miliard Kč. Pravděpodobně ale nevíte, že se chystá konference Eurofondy 21+, na které vám podrobnosti všech chystaných programů představí sami jejich tvůrci.
Evropská komise vydala strategii, která má podpořit začlenění lidí s postižením do společnosti. Ti se stále potýkají se značnými překážkami, například při hledání zaměstnání. Europoslanci navíc přijali rezoluci, ve které vyzývají k zavedení zaměstnaneckých kvót.
Slovenská europoslankyně Miriam Lexmannová (KDH, EPP) se ocitla spolu s několika dalšími členy Evropského parlamentu na čínském sankčním seznamu. Peking tím odpověděl na sankce EU vůči čínským činitelům, kteří se podílejí na represích proti Ujgurům.
Před rokem se začala Evropa potýkat s koronavirovou krizí. Již tehdy bylo jasné, že pandemie bude mít obrovský dopad na ekonomiku. EU se přitom jen pár týdnů před tím dohodla na plánu ochrany klimatu. Jaký bude mít dopad na ČR?
Liberecký kraj trápí stará ekologická zátěž, kterou zde zanechal zejména minulý politický režim. Kontaminace nyní ohrožuje vodní zdroje, kraj se ji proto snaží postupně likvidovat. Jak se mu to daří? Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz.
Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Ozelenění českého průmyslu je výzvou na několik příštích let. Zafinancovat dekarbonizaci pomůže nový Modernizační fond a ČR už má plán, jak peníze z něj využije. Ne všichni jsou však s plánem spokojeni. Jak ČR hodlá prostředky investovat?
Česká republika spolu s dalšími zeměmi EU zápolí s přípravou národního plánu obnovy. Díky němu si můžou země sáhnout na peníze ze záchranného fondu EU. Přípravy plánu ale zatím drhnou.
Z tuzemských komínů uniká do ovzduší čím dál méně škodlivin. Uhelné kotle postupně nahrazují například tepelná čerpadla, na která mohou české domácnosti čerpat dotace. Za úbytkem emisí stojí také mírné zimy a lepší rozptylové podmínky.
Expertní orgán Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC), vyneslo rozsudek nad budoucností jaderné energie. V pondělí zveřejněné zprávě ji označilo za udržitelnou. Verdikt JRC ale není konečným krokem a přehodnotí jej ještě další odborníci.
Chystáme se zahájit nový program Erasmus+ pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (2021–2027). Tento věhlasný program, symbol evropské integrace, naváže na úspěchy svých předchůdců v uplynulých třech desetiletích.
Výjezdů z ČR do zahraničí s evropským stipendijním programem Erasmus ubylo loni meziročně asi o polovinu. Pokračovaly hlavně dlouhodobé pobyty, účastníci při nich přitom někdy v zahraničí strávili jen část doby.
Zkrachovalé průmyslové areály a opuštěná zemědělská stavení hyzdí krajinu a zároveň mohou představovat nebezpečí pro životní prostředí. Na jejich místě přitom mohou vzniknout nové a užitečné stavby. Města či firmy na to mohou využít dotace z Evropské unie.
Komponenty z elektrických a elektronických zařízení mohou znečišťovat přírodu. Při jejich řádné recyklaci a zpracování však některé z nich představují hodnotné suroviny, které lze dále využívat. Ty ostatní je pak nutné šetrně zlikvidovat.
EU chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem musí evropské země ozelenit energetiku a ekonomiku a masivně digitalizovat, aby byly schopny držet tempo s digitální érou. O těchto výzvách se redakce bavila s lotyšskou expertkou Kristine Berzinovou.
Na stolech poslanců leží zásadní legislativa pro rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice. Novela o podporovaných zdrojích energie má ČR konečně posunout blíže k plnění společných evropských cílů.
Rozvojové země nemají peníze na nákup vakcín proti covid-19. Evropská unie jim na vakcíny přispěla již 2,2 miliardy eur, přesto čelí kritice od humanitárních organizací. Podle nich by měla prolomit patenty farmaceutických společností a umožnit výrobu vakcín po celém světě.
