Představujeme podcastovou minisérii Válka v Evropě
Už 5. května startuje měsíční minisérie Válka v Evropě. Na epizody se můžete těšit každý květnový pátek. A co vlastně přinesou? Poslechněte si upoutávku.
Už 5. května startuje měsíční minisérie Válka v Evropě. Na epizody se můžete těšit každý květnový pátek. A co vlastně přinesou? Poslechněte si upoutávku.
Naše vztahy s Pekingem jsou v dnešním světě nezbytné, ale postupovat v nich bez jednotné evropské strategie, která bude v praxi respektována, je nezodpovědné, píší v komentáři lidovečtí europoslanci.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) je přesvědčena o tom, že se Rusům nedaří a ani nepodaří převzít na bojišti na Ukrajině iniciativu. Řekla to dnes v projevu na konferenci předsedů parlamentů Evropské unie v Praze.
Ministři zahraničí jednají o novém akčním plánu, který by měl přiklonit země třetího světa blíž Evropě. Právě v nich, v Jižní Americe nebo Africe, totiž již delší dobu probíhá tichý informační a investiční souboj s Ruskem, ale i s Čínou.
Ve své rezidenci v Chartúmu, kde už několikátý den zuří boje mezi armádou a milicemi, byl napaden velvyslanec Evropské unie v Súdánu Aidan O’Hara. Na twitteru o tom v pondělí pozdě večer informoval šéf diplomacie EU Josep Borrell. Server BBC News napsal, že irský diplomat je v pořádku.
Integrace uprchlíků z Ukrajiny se v Česku daří poměrně dobře, i tak ale naráží na různé pracovní nebo jazykové bariéry. Nevládní organizace mají za to, že větší jistotu všem by dodalo rozhodnutí státu nabídnout uprchlíkům trvalý pobyt.
Bezohledný diktátor, který chce ve svých dobyvatelských fantaziích pohltit a zničit celé národy, by rád viděl Středoevropany, kteří se nechovají jako hrdinové, nýbrž jako vystrašené ovce, ochotné k jakýmkoliv ústupkům, píše Andrew Giarelli.
Jak válka na Ukrajině ovlivnila společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU? K čemu všemu vlastně slouží hojně skloňovaný Evropský mírový nástroj? A o jaké postavení v mezinárodním prostředí by měla Evropská unie usilovat? Odpovídá expertka Jana Emerencie Kostrhunová.
Diplomati a diplomatky, kteří mají na starosti vztahy mezi Velkou Británií a EU, mohou otevřít novou kapitolu spolupráce. Konečně se podařilo uzavřít téma Severoirského protokolu a do popředí debat se nyní dostávají jiná témata, zejména bezpečnost a obrana.
Situace v Tunisku je podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella velmi nebezpečná. Unie proto pošle do severoafrické země pozorovací misi. Ve hře je také finanční pomoc od Evropské komise.
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Ukrajina by chtěla podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise zahájit jednání o vstupu do EU letos v prosinci. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by tomu mohla pomoci i konference šéfů parlamentů zemí EU a kandidátských států v Praze.
Poměrně rychlá shoda. Tak by se dal zjednodušeně popsat první den summitu Evropské rady, a to navzdory očekáváním. Ta předjímala, že diskusi lídrů může zkomplikovat například otázka jaderné energie. Jednání se ale nakonec obešlo bez výrazných komplikací a průtahů.
Země EU jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před dnešním jednáním v Bruselu to řekl Petr Fiala, který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“.
Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
Ministry zahraničí zemí EU dnes čeká v Bruselu debata o společném nákupu zbraní pro Ukrajinu i zpřísnění sankcí. „Věřím, že schválení nákupu munice pro Ukrajinu přijde včas,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Po úderu zemětřesení v Turecku se zprávy o evropské pomoci v tamních médiích ztrácely a byly účelově přezářeny informacemi o tom, jak pomáhají země, které turecké vedení preferuje, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslanec Pavel Vacek.
Evropská unie dnes poprvé využila svůj sankční režim k potrestání násilí páchaného na ženách a porušování jejich práv. Členské země zařadily na sankční seznam devět lidí a tři instituce z Ruska, Afghánistánu, Íránu a dalších zemí.