Evropská unie dnes s Albánií otevřela první vyjednávací kapitoly přístupových rozhovorů, stalo se tak na mezivládní konferenci EU a Albánie v Lucemburku.
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Blokování rozhodnutí v Radě kvůli nesouvisejícím otázkám musíme zastavit, říká německý velvyslanec v České republice Andreas Künne. V rozhovoru pro EURACTIV.cz také odhaduje, že kontroly na německých hranicích nezmizí bez plně funkčního Paktu o migraci a azylu.
Ostrá směrem k Rusku, ale neprověřená pokud jde o zbytek světa. Kdo je Estonka Kaja Kallas, která v příštích pěti letech povede evropskou diplomacii?
V Bruselu se ve čtvrtek 29. srpna odehraje neformální setkání ministrů zahraničních věcí Evropské unie. Pozvání přijal už tradičně ukrajinský ministr Dmytro Kuleba, po pěti letech nucené pauzy se setkání účastní i turecky protějšek Hakan Fidan.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Ukrajina dnes zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) inicioval vznik dopisu, kterým belgické předsednictví v Radě Evropské unie vyzval k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Připojilo se k němu dalších 11 států.
Česko má zájem na prohlubování spolupráce s Německem v energetice, vědě, výzkumu a vývoji, digitalizaci i kybernetické bezpečnosti. Po dnešním…
Mimořádnému summitu v Bruselu tento týden bude dominovat téma strategického směřování EU v příštích pěti letech. Neziskové organizace upozorňují na to, že se nesmí zapomenout na ochranu klimatu, protože s tou souvisí i bezpečnost a konkurenceschopnost.
Slovensko se svými politickými rozhodnutími odsouvá do „zapadákova“, ale Peter Pellegrini má svojí politickou image ještě ve svých rukách, komentuje výsledek prezidentských voleb na Slovensku Tomáš Strážay.
Jedenácté setkání Středoevropské pětky (C5) se neslo v přátelském duchu. Ministři zahraničí podpořili rozšíření EU směrem na západní Balkán, zároveň se ale vymezili vůči nelegálním migrantům přicházejícím před tzv. balkánskou trasu. Šéfové diplomacie C5 ovšem rozdílně vidí podporu Ukrajině.
Ukrajina, bezpečnost, situace na Blízkém východě nebo migrace a rozšiřování Evropské unie. O tom všem jednali lídři EU na čtvrtečním summitu Evropské rady v Bruselu.
Podvody u voleb, frustrace zahraničních partnerů, report Evropské komise o současném stavu Srbska, nefungující dialog mezi Bělehradem a Prištinou, Srbsko odchylující se od zahraniční politiky EU. Co se vlastně v Srbsku děje a jak to dopadá na vztahy s EU?
Země západního Balkánu ekonomicky nerostou a nereformují se tak rychle, jak by si EU představovala. Připravuje tak pro ně nový „plán růstu“, kterým chce regionu dokázat, že patří mezi její priority. Peníze ale tentokrát přijdou s daleko přísnějšími podmínkami.
Srbský postoj k Rusku po jeho invazi na Ukrajinu, podvody u voleb či pokračování problematických vztahů s Kosovem. To vše kalí současné vztahy mezi Srbskem a EU. Co na aktuální dění v zemi, kde dnes lidé vycházejí do ulic protestovat proti vládě, říká Evropa? A kde je v současné době Srbsko na své cestě do unijního klubu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá politolog Mendelovy Univerzity v Brně Vladimir Đorđević.
Pokud Ukrajina vstoupí do EU, evropské zemědělské dotace by se měly povinně zastropovat. Myslí si to evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Řadě zemí z východní Evropy se otevřela cesta do Unie. Lídři EU dali zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, Gruzii udělili status kandidátské země. Co konkrétního čeká tyto země nyní?
