Ačkoliv je jasné, že si první pozici zajistí nejen prezidentova strana, ale i on sám, Recep Tayyip Erdoğan nakonec nemusí přesvědčit nadpoloviční většinu tureckých voličů. V druhém kole by se potom 8. července střetl se svým největším rivalem.
Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.
Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.
Podle tureckého prezidenta mají vztahy mezi Unií a Tureckem to nejhorší za sebou. S Tuskem a Junckerem diskutovali o tom, jak je zlepšit.
Stres, akutní úzkost, deprese, ale také nemoci jako cukrovka nebo vysoký tlak. Tomu všemu čelí lidé, kteří bojům navzdory neopustili své domovy a zůstali ve východní části Ukrajiny. Ukrajinu navíc sužuje rezistentní tuberkulóza, která se šíří vzduchem. Pomocnou ruku místním nabízejí Lékaři bez hranic.
Předseda Komise dnes v Sarajevu obdržel vyplněný dotazník ke kandidátství do EU. Odpovědět na 3 242 otázek trvalo Bosně a Hercegovině více než rok.
Unie se otvírá zemím západního Balkánu. Ke vstupu do EU má nejvíce nakročeno Srbsko a Černá Hora, a ačkoli je rok 2025 ambiciózním termínem, podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je reálný.
Ze tří miliard eur určených na pomoc syrským uprchlíkům v Turecku už byla vyplacena více než polovina. Vztahy EU a Ankary ale váznou kvůli stavu demokracie v zemi a nyní i kvůli turecké vojenské operaci na severu Sýrie.
Radě EU od 1. ledna předsedá Bulharsko. Jeho mottem je „V jednotě je síla“ a během svého mandátu se bude zabývat nerovnostmi mezi evropskými regiony, přístupem mladých lidí ke vzdělávání, ale také svými západními sousedy.
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
Největší část peněz půjde na růst a tvorbu pracovních míst, strategické investice a konvergenci.
Turecko neplní reformy vedoucí k posilování demokracie, nezaslouží si proto peníze z přístupových fondů. Shodují se na tom lídři členských zemí i europoslanci.
Jednotná zahraniční politika, armáda i tajná služba. Tak si Strana Zelených představuje federalizovanou EU. Rovněž souhlasí se zastropováním zemědělských dotací či s přijetím eura. Naopak nechce, aby EU řešila nízké mzdy v Česku. Také požaduje zastavení vstupních rozhovorů s Tureckem a nadále nepodporuje spolupráci V4.
Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?
Stát má sloužit, nikoli překážet, říkají Starostové a nezávislí. Jak by ale měla Česká republika zlepšit svou evropskou politiku? Třeba efektivnějším čerpáním dotací, přijetím eura nebo silnější spoluprací v obraně.
8krát Ne, 2krát Ano. Takového skóre dosáhla Strana svobodných občanů v našem testu evropských otázek. Souhlasí pouze se zrušením sankcí vůči Rusku a zachováním spolupráce v rámci V4.
Migrační krize je jedním z hlavních témat hnutí ANO v oblasti zahraniční politiky. Co ale říká strana na sankce proti Rusku, zemědělské dotace nebo třeba spolupráci v rámci Visegrádské skupiny?
Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.
