Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Turecký prezident o víkendu opět prohlásil, že je pro znovuzavedení trestu smrti. Přístupové rozhovory ohledně členství v EU i přesto formálně pokračují a Brusel Ankaře stále poskytuje významné částky v rámci takzvané předvstupní pomoci. Ta je mimo jiné určena i na budování demokracie a vlády práva.
Severoatlantická aliance se nedávno rozrostla o nového člena. Teď už je ale na scéně další žadatel o členství. Rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají, a to například ve dvojí kvalitě potravin. Důležitým tématem zůstává ochrana klimatu. Hlavním hráčem na tomto poli bude zřejmě Čína.
Evropská unie učinila poslední krok nutný pro fungování asociační dohody s Ukrajinou. Dohoda je jedním z pilířů ukrajinského směřování na západ a stála u počátků tzv. Euromajdanu. V platnost vstoupí v září, a to i přes odpor Moskvy či nelibost nizozemských občanů.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.
Turecko se Evropě vzdaluje mílovými kroky a Unie musí vzájemné vztahy přehodnotit. Přispěla k tomu i dnešní rezoluce Rady Evropy.
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Vztahy Evropské unie a Turecka jsou spjaté již více než 60 let a Turecko je jedním z nejvýznamnějších sousedů Evropské unie. V současnosti je ovšem vzájemné nastavení vztahů ovlivněno mnohem více faktory než dříve, a to dohodou mezi Evropskou unií a Tureckem o navrácení migrantů, otázkou spojenou s liberalizací vízového styku nebo vnitropolitickou situací v Turecku.
Řada investorů se odvrací od uhlí. Ilustrují to i problémy, které měl ČEZ s projektem v Černé Hoře. Balkánské země by se měly uhlí zbavit, napsala analytička z Climate Action Europe pro srbský EurActiv.
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
Zástupci Ukrajiny a představitelé Evropské unie včera v Bruselu svým podpisem stvrdili realizaci čtyř velkých investičních projektů. Podílí se na nich i Evropská investiční banka (EIB), která ukrajinské vládě v této souvislosti poskytne 3 miliardy eur. Na rozdíl od klasické finanční pomoci si však EIB dává záležet na tom, aby podporovala jen velmi konkrétní a smysluplné plány.
Prezidenti a premiéři zemí EU se minulý týden na summitu zabývali mimo jiné katastrofální humanitární situací v Sýrii. Mezi další zprávy patřilo spuštění evropského navigačního systému Galileo. Co dalšího se dělo? Podívejte se na náš přehled.
„Kdybych mohl vyslovit osobní přání, chtěl bych, aby jednou Česko bylo v rámci EU takovou zemí, jako je Dánsko,“ říká novinář Ondřej Houska, který donedávna působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Proč zrovna Dánsko? A co by potřebovala česká debata o EU?
