Evropa zblízka | Hledají se peníze na obranu. Značka: spěchá
Země EU dávají na obranu jen třetinu toho, co vynakládají Spojené státy americké. Ve své zprávě na to upozornil italský ekonom Mario Draghi.
Země EU dávají na obranu jen třetinu toho, co vynakládají Spojené státy americké. Ve své zprávě na to upozornil italský ekonom Mario Draghi.
EU má za sebou historicky první obranný summit evropských lídrů a Komise mezitím připravuje dokument, který má evropský bezpečnostní kurz přesměrovat. Jaká je budoucnost obrany EU? A kde na její posílení vzít peníze? V podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
V polovině ledna Evropská komise představila nový plán pro zabezpečení a posílení odolnosti evropských nemocnic vůči kybernetickým útokům. Redakce Euractiv.cz se v reakci na to zeptala českých nemocnic, jestli je plán podle nich smysluplný.
Evropská unie chce mít se Spojenými státy pragmatické a konstruktivní vztahy, pokud se ale na ni nová americká administrativa „nespravedlivě“ zaměří, je EU připravena rázně reagovat. Uvedla to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Evropa by si měla přiznat nejen vážnost a negativní směřování dnešní geopolitické situace, ale také fakt, že je součástí hybridní války. Před sebou má podle odborníků a politiků dlouhý seznam úkolů.
EU musí být v jednáních o clech s USA aktivní a hájit své zájmy. Nástroje k dobré dohodě má, uvedl premiér Petr Fiala před odletem na dnešní neformální summit unijních lídrů, kde se bude jednat především o posílení obranyschopnosti Unie.
Evropská unie dnes obnovila svou civilní misi na hraničním přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Na sociální síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Mise by měla podpořit palestinskou pohraniční stráž a umožnit zraněným opustit Pásmo Gazy.
Drahé energie, málo globálně úspěšných firem, moc dotací a zbytečné omezování průmyslu a byznysu zelenou politikou a byrokracií. Právě to jsou podle řečníků jednoho z panelů konference České priority v evropské politice hlavní problémy, které brzdí evropskou a českou konkurenceschopnost.
Evropská komise a dohledové úřady v Belgii a Itálii se zabývají novou čínskou umělou inteligencí DeepSeek. Redakce Euractivu proto oslovila české úřady pro oblast informační a kybernetické bezpečnosti s dotazem, zda tuto potenciální hrozbu také řeší. Odpověď však byla negativní.
Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB).
Členské země NATO si na příštím summitu stanoví nový cíl výdajů na obranu nad současná dvě procenta HDP, řekl předseda Evropské rady António Costa. Podle něj nad tím panuje shoda mezi zeměmi NATO, které jsou zároveň součástí EU.
Nová evropská strategie konkurenceschopnosti si neklade zrovna malé cíle – chce udělat z EU ekonomického giganta, zachovat nastavený sociální model a u toho udržet kurz zelené a digitální transformace.
Češi pracují na tom, aby se Ukrajina mohla co nejdříve stát členem EU. Posílají peníze, zbraně i dobré rady. Otazník ale visí nad tím, jestli dokáží přesvědčit i ostatní státy, aby dělaly to samé.
Slovensko podle premiéra Roberta Fica chce dál kupovat ruský plyn a od Ukrajiny požaduje jeho přepravu přes její území. Fico dnes v této souvislosti opětovně pohrozil zablokováním rozhodnutí Evropské unie o poskytování pomoci Kyjevu.
Několik českých občanských iniciativ se připojilo k evropské kampani, která usiluje o pozastavení asociační dohody mezi Evropskou unií a Izraelem. Otevřeným dopisem vyzývají české poslance, europoslance, senátory, členy vlády i prezidenta republiky, aby se o to zasadili.
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které před téměř třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
Zástupcům členských států EU se dnes v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Podle zdrojů ČTK kvůli výhradám Maďarska. Bez dohody sankce vyprší v pátek 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích.
Česká republika připravila tzv. non-paper k tomu, co je potřeba udělat, aby se Ukrajina a Moldavsko mohly postupně začlenit do evropského vnitřního trhu. Zaměřuje se na konkrétní návrhy v energetice, zemědělství nebo v telekomunikacích.