Mezi návrhy na budoucí směřování EU se v posledních týdnech skloňuje otázka obrany. Společná evropská armáda je ovšem podle analytiků jen velká myšlenka, za kterou se zatím nic reálného neskrývá.
Co se dělo v Evropě poslední dny prázdnin a začátkem školního roku? Vztahům EU a Turecka začalo svítat na lepší časy, horší zase čekají společnost Apple.
Léto končí a EurActiv přináší přehled vybraných událostí v EU, který se po dovolené může hodit.
Politický geograf a odborník na Rusko Michael Romancov odpovídal na otázky, proč je Vladimir Putin v Rusku tak populární, jestli je ruský politický systém stabilní a jak budou vypadat letošní volby do ruské Státní dumy.
Přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU představuje ve vztahu Česka s Německem dlouhodobě kámen úrazu. Po návštěvě v Praze a jednání se zeměmi V4 německá kancléřka včera kritizovala evropské státy, které odmítají přijímat muslimské uprchlíky – tedy i Česko, které podle ministra vnitra do konce roku nepřijme z Turecka žádného běžence.
Jednání o budoucí podobě EU a zemětřesení v Itálii, i to přinesl minulý týden v EU.
Šifrované elektronické zprávy patří mezi nejčastější způsoby komunikace mezi islamistickými bojovníky. Po tragédiích ve Francii a Německu tyto země volají po evropské legislativě, díky které by služby elektronické komunikace musely s vládami při vyšetřování terorismu spolupracovat.
Úřad EASO představil novou aplikaci určenou pro uprchlíky, kteří jsou vybaveni chytrými telefony. Zjistí tak, kde je nejbližší azylové centrum a dozví se víc o pravidlech EU, kterými se běženci mají řídit.
Mají být zakázány burkiny? I toho se týkají zprávy z EU minulého týdne.
Německo reaguje na teroristické útoky a na Krymu to opět vře, aneb co se v EU dělo minulý týden?
Ruská vláda plánuje napumpovat do svých stanic vysílajících do zahraničí další miliardy rublů. Letos do rozpočtů stanic Russia Today a Sputnik přidá nových zhruba 8,5 miliardy rublů (cca 3,2 miliardy korun).
Do konfliktních zón v Sýrii a Iráku odjeli po boku takzvaného Islámského státu bojovat nejméně tři tisíce občanů EU. Na stranu radikálů v konfliktních zónách Blízkého východu se však přidávají také občané balkánských zemí, kde fungují i výcvikové tábory pro nábor bojovníků do řad IS. Co by s hrozbou radikálního islámu na Balkáně měla dělat EU?
„K islámským radikálům v Sýrii a Iráku odchází kromě mužů také ženy a děti. Jde o rodinné příslušníky bojovníků. Berou si je s sebou částečně z ideologických důvodů (aby byly v prostředí, kde jejich verze islámu udává společenské podmínky), ale také z taktických (aby se rodiny nemohly stát případným rukojmím, prostřednictvím kterého by na ně tlačil jejich domovský stát),“ píše ve své analýze o radikálech v balkánských zemích Filip Tesař.
Vztahy Turecka a Rakouska jsou po minulém týdnu na bodu mrazu. Belgii zasáhl teroristický útok. Co dalšího se v Evropě dělo v posledních sedmi dnech?
Tón vyjednávání v Evropě se stává tvrdším. Je to dobře, protože to znamená, že jsme se dostali za pouhé diplomatické řeči a formujeme každodenní životy občanů, říká v rozhovoru pro Euroskop Peter Ptassek, zástupce generálního ředitele pro evropské záležitosti na Ministerstvu zahraničí Spolkové republiky Německo.
Pokud Turecko přestane dodržovat dohodu s EU, která v posledních měsících výrazně snížila počet příchozích migrantů do Evropy, musí mít Unie záložní plán, ozývá se z Řecka.
Firmy dlouho volaly po tom, aby vláda uvolnila vízovou politiku a umožnila přísun pracovních sil ze zahraničí. České firmy nejvíce stojí o Ukrajince či Vietnamce. Na středečním jednání kabinet – i přes odpor odborů – vyšel vstříc a rozšířil projekt zaměstnávání Ukrajinců o nízko a středně kvalifikované pracovníky. Pro vládu může být přijímání migrantů z Ukrajiny i argumentem, proč odmítat uprchlíky z dalších zemí.
[View the story „5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout“ on Storify]
