Cena zemního plynu se vyšplhala na svá historická maxima. Jen za poslední rok vzrostla jeho cena 4,5x. Toto skokové navýšení řeší plán Evropské komise REPowerEU. Jedním z jeho základních pilířů je mimo jiné i rychlejší zavádění čisté energie.Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu tvořil podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě v roce 2020 v Česku 17,3 %. Evropský průměr přitom v tom samém roce činil 37 %. Jak upozorňuje
Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, ČR musí tento rozdíl dohnat. A důvodem je nejen samotné vyrovnání evropského průměru, ale také schopnost čelit novým výzvám na trhu s energiemi.
„Současná situace by měla být budíčkem pro Českou republiku, jak se do rozvoje obnovitelných zdrojů pustit,“ podotkl Sedlák.
Sedlák a další experti z oblasti energetiky se společně sešli na červnové debatě pořádané Českou podnikatelskou reprezentací při EU (CEBRE). Hlavním tématem byl plán Evropské komise REPowerEU, který vznikl v reakci na současnou energetickou krizi.
Tento plán si klade za cíl snížit závislost na ruském plynu a ropě, urychlit ekologickou transformaci a zvýšit odolnost energetického systému celé EU.
„Evropa potřebuje vyrábět energii co nejvíce nezávisle a co nejčistěji,“ zdůraznil
Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu za TOP09.
Tuto nutnost reflektuje jak již zmiňovaný plán REPowerEU, tak i balíček Fit for 55 zaměřený na snížení emisí skleníkových plynů. Jejich součástí jsou mimo jiné i konkrétní návrhy v oblasti obnovitelných zdrojů. Ty zahrnují například rozvoj solární strategie, která upřesňuje, jakým způsobem by se měla na veřejných budovách i v domácnostech instalovat fotovoltaika.
Infografika: EU řeší svou energetickou bezpečnost. Co přináší plán REPower EU?
Česká legislativa jako překážka rozvoje
Velkým problémem rozvoje obnovitelných zdrojů v ČR činí česká legislativa. Hlavní prioritou je podle Sedláka revize stávající legislativy tak, aby byla schopna již letos plnit plán REPowerEU. V legislativě například úplně chybí úprava pro agrovoltaiku, tedy kombinaci zemědělství s výrobou energie ze solárních panelů. Fotovoltaické elektrárny nejsou zařazeny ani do kapacitních aukcí, a to i přesto, že se jedná o běžnou praxi v zemích, jako je Německo či Polsko.
Úpravu podle expertů potřebuje také stavební řízení pro obnovitelné zdroje. To dnes představuje velkou překážku při výstavbě nových větrných parků. Nová legislativa by podle Sedláka měla také zapojení obcí a město do projektů výstavby obnovitelných zdrojů.
V dlouhodobém hledisku by tak přechod k obnovitelným zdrojům měl Evropě pomoci dostat se ze současné energetické krize způsobené ruskou agresí. To potvrzuje i
Michal Jedlička, specialista na evropské záležitosti společnosti ČEZ.
„Dlouhodobý vliv na pokles ceny elektřiny v horizontu roku 2030 bude mít zejména rostoucí výroba z obnovitelných zdrojů,“ vysvětlil.
K dalším střednědobým až dlouhodobým řešením pak patří celkové posílení role nízkouhlíkové energetiky. Kromě obnovitelných zdrojů se v českém kontextu jedná o dostavbu jaderných bloků. Současně s přípravami dostavby Dukovan Česká republika zvažuje použití malých modulárních reaktorů (SMR), které nyní představují revoluci v oblasti jaderné energetiky.
Válka na Ukrajině zásadním způsobem zpochybnila dosavadní evropské plány, které počítaly s plynem jako náhradou uhlí, podotkl Niedermayer. Plyn měl hrát roli přechodového paliva, po kterém nastoupí modernější technologie, jako je vodík. S nejistými dodávkami z Ruska už ale není možné na tento scénář spoléhat.
Levnější bude jen obnovitelná energie, řekl v Praze Timmermans. Apeloval na jednotu EU
Společně proti energetické krizi
To, jaký vliv má ruská agrese na Ukrajině na současnou energetickou situaci, dokazuje i fakt, že se 85 % Evropanů domnívá, že by EU měla co nejdříve snížit svou závislost na ruském plynu a ropě, aby podpořila Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr. Tím, že bude Unie postupovat jednotně, může tohoto cíle dosáhnout rychleji.
Společný postup členských států se promítá do druhého pilíře REPowerEU. Skrze společně vyjednané dohody, společné plnění zásobníků na plyn a společných nákupů chtějí členské státy dosáhnout diverzifikace zdrojů, a tím se tak oprostit od závislosti na ruském plynu a jiných fosilních palivech. Součástí této diverzifikace je například zvýšení dodávek zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. EU chce při hledání alternativních zdrojů plynu spolupracovat s mezinárodními partnery.
Jan Pánek, ředitel pro jadernou energetiku a bezpečnost generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku, ovšem varoval, že náhrada je pouze dílčí řešení. „Nejlepší plyn z hlediska bezpečnosti je plyn, který nepotřebujeme a bez něhož se můžeme zcela obejít,“ vysvětlil.
Toho lze dosáhnout rozvojem obnovitelných zdrojů energie anebo také omezením spotřeby. A právě úspory jsou třetím pilířem nového energetického balíčku.
Plán REPowerEU by měl být financován z již dostupných fondů EU doplněných o vnitrostátní a soukromé financování. Ovšem samotná implementace plánu je na členských státech a způsob financování je tak na nich, upozornil Pánek.
Jak na zimu bez ruského plynu? Komise navrhuje omezení spotřeby, mohlo by být i povinné
Zájem ČR o budování regionální platformy
Evropská komise pak nad rámec REPowerEU představila šest oblastí, na které by se měly členské státy zaměřit, aby i nadále omezovaly svou závislost na ruských komoditách. Ty na debatě představil Jan Pánek.
Jednou z nich je vybudování společné platformy pro slučování poptávky po plynu na globálním trhu. To by posílilo vyjednávací pozici členských států vůči dodavatelům. Napomoci by měly regionální platformy, které již vznikly v jižní a jihovýchodní Evropě. Novinkou je i platforma pro střední Evropu s centrem v Praze.
Další z oblastí je také příprava koordinovaného plánu pro omezení dodávek a spotřeby, který by umožnil se systematicky vypořádat s omezením či případným zrušením dodávek plynu z Ruska. S omezením dodávek se už nyní potýká 12 členských státu.
The Capitals: Komise chce po státech, aby spořily zemní plyn. Španělsko to odmítá
Článek vznikl při příležitosti debaty „REPowerEU: lék na ruskou závislosti na energiích?“ pořádané 28. června 2022 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU. 
