Regionální politika EU na mapě. Co jsou to NUTS regiony?

Evropská unie a její statistický úřad Eurostat chtějí mít perfektní přehled o tom, v jakém stavu jsou i ty nejzapadlejší obce a regiony ve členských zemích. Využívají proto speciální klasifikaci, která slouží i k rozhodování o tom, kam poslat finanční prostředky. Velká část politiky Evropské unie je o vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony napříč členskými zeměmi. Pro přehledné sledování postupného pokroku funguje v Unii speciální systém územních celků. „Evropská unie zavedla společnou klasifikaci územních statistických jednotek zvanou ,NUTS‘, která umožňuje sběr, rozvoj a šíření harmonizovaných regionálních statistik v EU. Tento hierarchický systém je rovněž využíván k účelům socioekonomické analýzy regionů a vytváření rámce pro zásahy v rámci politiky soudržnosti EU,“ píše se na stránkách Evropského parlamentu. Tato data slouží mimo jiné pro potřeby Eurostatu nebo Českého statistického úřadu (ČSÚ). Sledování pokroků jednotlivých regionů, měst nebo obcí je zcela zásadní především pro zmíněnou politiku soudržnosti, tedy strukturální a investiční fondy EU. Dopad dotací se neustále vyhodnocuje a postavení jednotlivých celků se mění v závislosti na jejich postupném bohatnutí. V zájmu přehlednosti regionálních statistik je mimo jiné nutné, aby byly sledované zeměpisné oblasti v Evropě srovnatelné z hlediska počtu obyvatel. To však často nekoresponduje s tím, jak mají jednotlivé členské země EU vyřešené své regionální dělení – například na spolkové země, kraje, vojvodství či subregiony. Řada zemí se proto musela smířit s vytvořením zcela nových kategorií. Je to i případ České republiky. Ta jako celek spadá do kategorií NUTS 0 a NUTS 1, po vstupu do EU však musela vytvořit nově vymezené regiony odpovídající kategorii NUTS 2. Pokud jde o kategorii NUTS 1, podle Eurostatu sem spadají „hlavní socio-ekonomické regiony“. Například Německo se v tomto ohledu na rozdíl od Česka dělí hned na 16 celků, a to podle spolkových zemí.

NUTS 2 – regiony soudržnosti

Aby mohla Česká republika efektivně získávat peníze z evropských fondů, vznikly na českém území tzv. regiony soudržnosti, které se skládají z jednoho či více krajů. Těchto regionů je celkem osm. „Evropská kohezní politika je směřována především do územních celků s počtem obyvatel pohybujícím se mezi 800 tisíci a třemi miliony. Protože české kraje těchto počtů obyvatel většinou nedosahují, vznikly regiony soudržnosti Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava a Moravskoslezsko (…) a Hlavní město Praha,“ vysvětluje web DotaceEU.cz. Česká metropole je podstatně bohatší než ostatní české regiony, má proto v evropském systému výrazně jiné postavení, a to i z hlediska nároků na evropské prostředky. Jako jediná spadá do kategorie tzv. více rozvinutých regionů, zbytek českých regionů soudržnosti pak patří do méně rozvinutých nebo přechodových regionů. I když regiony soudržnosti představují klíčovou kategorii, jejich postavení se v průběhu času oslabilo. Ještě v programovém období 2007-2013 měly k dispozici vlastní operační programy, v následujících obdobích ovšem už ne. S těmito operačními programy souvisely také regionální rady regionů soudržnosti, které měly správu těchto evropských prostředků na starosti. Svoji činnost však postupně ukončují.

NUTS 3 – kraje

Kraje v České republice spadají do kategorie NUTS 3, počet jejich obyvatel se totiž ve ve většině případů pohybuje mezi 150 až 800 tisíci. Jak už bylo zmíněno, po vstupu Česka do EU musely kraje z evropského pohledu částečně ustoupit do pozadí. Svůj význam v očích EU nicméně stále mají z hlediska statistik, sám Eurostat je označuje za „malé regiony pro specifickou diagnostiku“. EU sleduje například informace o pracovním trhu v jednotlivých krajích ČR. Pokud jde přímo o evropské dotace, právě kraje patří v České republice k jejich největším příjemcům.

LAU – obce

Klasifikaci NUTS doplňuje systém místních správních jednotek (LAU), které dále rozdělují kategorii NUTS 3 na územní jednotky. Může se jednat o menší regiony, města nebo obce. Konkrétně v Česku jde o úroveň obcí, i když do roku 2017 se sledovala také úroveň okresů. Kategorie LAU je pro EU důležitá kvůli sledování lokálních statistik a kapacity pro implementaci evropských politik na té nejnižší (obecní) úrovni.