Ministři životního prostředí se mimořádně scházejí v Bruselu, aby rozhodli, jestli může ratifikace Pařížské dohody v EU proběhnout bez toho, aby prošla potřebným procesem v jednotlivých státech.
Zrychlená ratifikace Pařížské dohody v EU by měla zítra dostat posvěcení členských zemí. V Bruselu o tom včera jednali velvyslanci unijních států, kterým se podle agentury Bloomberg podařilo položit základ pro politickou dohodu ministrů životního prostředí.
Ti se v Radě EU scházejí na mimořádném zasedání zítra dopoledne. Pokud se na zrychlené ratifikaci jménem EU dohodnou, Unie se jako celek bude moci zařadit mezi smluvní strany Pařížské dohody i bez toho, aby dokument prošel schvalovacím procesem v jednotlivých zemích.
Kromě členských států se na ratifikaci bude muset shodnout ještě plénum Evropského parlamentu, které ve Štrasburku zasedne v pondělí. EU by tak mohla ratifikaci dokončit do 7. října, plánuje Slovensko, které je aktuálně předsednickou zemí Unie.
Podle zdrojů Bloombergu by měla dohoda ministrů výslovně obsahovat zmínku o tom, že takový způsob ratifikace mezinárodní dohody ze strany EU je výjimečný a nejedná se o precedent do budoucna. Vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda je smíšenou smlouvou, vedle celé EU pak budou muset dokument ratifikovat i jednotliví členové.
Smluvní strany přibývají
Pařížská dohoda vyjadřuje shodu mezinárodního společenství na tom, že je potřeba globální oteplování udržet do konce tohoto století pod 2 stupni Celsia. Přijata byla loni v prosinci na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21).
Podrobnosti o COP21 a Pařížské dohodě naleznete zde >>>>Dohoda má platit pro období po roce 2020, kdy vyprší prodloužená platnost Kjótského protokolu. Formálně ale může vstoupit v platnost ještě letos.
K 26. září 2016 ji totiž
ratifikovalo už 61 smluvních stran, které pokrývají v souhrnu téměř 48 procent globálních emisí skleníkových plynů. Dokument přitom vstoupí v platnost 30 dní po ratifikaci ze strany 55 zemí, které dohromady odpovídají za 55 procent globálních emisí.
Více o historii a zásadách klimatických jednání >>>>Ke smluvním stranám by se měla brzy přidat i Indie. Tamní vláda včera podle serveru Times of India potvrdila rozhodnutí o ratifikaci, která má proběhnout na výročí narození Mahátmy Gándhího 2. října. Jihoasijská země zodpovídá za více než 4 procenta světových emisí.
Jaké množství emisí skleníkových plynů mají na svědomí jednotlivé země světa? >>>>Při takovém tempu je pravděpodobné, že Pařížská dohoda vstoupí v platnost už před další výroční konferencí COP22, které se tentokrát koná v marockém městě Marrákéš. Konference je naplánována na první polovinu listopadu.
Jednání o implementaci
EU je třetím největším emitentem emisí na světě (odpovídá za 12 procent) a zároveň se profiluje jako lídr v boji se změnou klimatu. Pokud nyní nebude mezi smluvními stranami Pařížské dohody, nebude to ale problém jen ze symbolického hlediska.
Pokud dohodu ratifikuje dostatečný počet zemí, v Marrákéši by se mohly začít řešit detaily její implementace. EU by pak u důležitých jednání mohla vystupovat jen jako pozorovatel.
EU Pařížskou dohodu podporuje, své klimatické závazky ale zatím zvyšovat nechce >>>>„Je důležité, aby EU a její členské státy ratifikovaly Pařížskou dohodu co nejdříve a mohly se tak plně zapojit do rozhodovacích procesů nezbytných pro její implementaci, a to již od prvního zasedání smluvních stran Pařížské dohody,“ zdůraznil ministr životního prostředí
Richard Brabec (ANO) při pondělním jednání se svým slovenským protějškem
Lászlem Sólymosem.
Proto podle něj Česko podporuje zrychlenou ratifikaci dohody jménem EU jako celku.
Česko ratifikaci podporuje
O tom, zda Unie zvládne dokument ratifikovat včas,
panují pochyby už delší dobu. Zatím to ze členských států zvládly jen Francie, Maďarsko, Německo, Rakousko a právě předsednické Slovensko.
Česká vláda dala ratifikaci zelenou
před týdnem. Schválit ji ale ještě musí Parlament a prezident.
Tradičně se v klimatických otázkách napjatě očekává vyjádření uhelného Polska. Země nedávno
informovala o tom, že ratifikaci Pařížské dohody by mohla brzy dokončit.
Polský ministr životního prostředí
Jan Szyszko ovšem rozeslal svým evropským kolegům na začátku týdne dopis, ve kterém oznámil, že Polsko se bude na plnění
evropského klimatického závazku podílet jen za podmínek, které budou respektovat zvláštnosti polské ekonomiky.
