Cestovní ruch bude hrát v evropské ekonomice ještě důležitější roli než dnes. Do deseti let má podle čerstvého výzkumu vzniknout v Evropské unii v tomto sektoru až 4,5 milionu nových pracovních míst. Do jisté míry jde však o dohánění „covidové pauzy“.
Světová rada pro cestování a turistiku (WTTC) zveřejnila výzkum, který předpovídá, jak na tom v Evropské unii bude sektor cestovního ruchu (Travel & Tourism) v následující dekádě.
Podle organizace vznikne do roku 2035 v cestovním ruchu dalších 4,5 milionu pracovních míst, celkově bude tedy v tomto odvětví pracovat více než 30 milionů lidí. Jinými slovy – každý sedmý zaměstnanec nebo podnikatel v EU si bude vydělávat právě v tomto sektoru.
Pokud jde o dopad na ekonomiku Unie, organizace předpovídá, že podíl turismu na HDP vzroste až na 11 procent (nyní je to 10,5 procenta). V přepočtu na peníze přiteče ročně do unijní ekonomiky téměř 2,3 bilionu eur (nyní 1,9 bilionu), národní vlády pak každý rok vyberou díky tomuto sektoru 900 miliard eur.
„Výzkum potvrzuje dlouhodobý potenciál tohoto odvětví a jeho zásadní roli při vytváření pracovních míst, investic a prosperity ve všech koutech EU. Cestovní ruch se stane jedním z nejstrategičtějších sektorů v rámci EU,“ předpovídá WTCC.
Pro vysoce rozvinutou evropskou ekonomiku hrají služby celkově zcela nezastupitelnou roli.
Odhady z roku 2023 říkají, že se na unijním HDP podílejí ze 65 procent, zatímco například u zemědělství jde o necelé dvě procenta a u průmyslu o asi 23 procent.
Podle Evropské komise se služby na HDP a zaměstnanosti podílejí dokonce ze 75 procent.
Česko, Evropa a efekt covidu
Když pomineme Prahu, Jižní Čechy nebo Karlovarský kraj, pro průmyslové Česko nehraje cestovní ruch tak zásadní úlohu jako pro jiné země, hlavně ty v jižní Evropě. Zatímco například v Řecku se podílí na HDP asi z 20 procent, podle
statistik agentury CzechTourism dosáhl v Česku v roce 2023 podíl turismu na HDP hodnoty 2,36 procenta. V penězích šlo asi o 180 miliard korun, a pokud jde o pracovní místa, v turismu v tom roce pracovalo 224 tisíc lidí.
„Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) roste. Loni přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších HUZ na 22,8 milionu hostů, kteří zde strávili 57,3 milionu nocí. Celkem 54 procent (12,3 mil.) tvořili domácí turisté, 46 procent (10,5 mil.) pak návštěvníci ze zahraničí. Průměrná doba pobytu dosáhla 3,5 dne. V počtu příjezdů se Česko dostalo na historicky nejvyšší hodnoty od roku 2012. Meziročně vzrostl počet cizinců o téměř 10 procent,“ píše agentura.
Růst je ale potřeba chápat v kontextu. Nelze přehlédnout, že se sektor teprve teď dostává nad úroveň z roku 2019, tedy před globální pandemií koronaviru, která cestovní ruch významně poškodila. Vidět je to na statistikách příjezdů turistů do Česka a jejich přenocování v místních ubytovacích zařízeních.

© MMR a CzechTourism
To samé platí pro
celoevropské statistiky. Do Evropy (tedy ne pouze do EU) přijelo v loňském roce 747 milionů mezinárodních turistů nebo zkrátka cestujících. To je sice o pět procent více než v roce 2023, ale pouze o jedno procento nad hodnotou z „předcovidového“ roku 2019. Světová pandemie tedy přinesla jakousi „pauzu“ v cestovním ruchu, který se až nyní vrací na původní trajektorii.
Týká se to samozřejmě i zmíněných pracovních míst. Mnoho lidí přišlo kvůli zavřeným hranicím, hotelům a restauracím o své zaměstnání nebo o byznys. Do jisté míry tedy půjde i do budoucna pouze o nahrazování těch pracovních míst, která během pandemie zanikla.

Statistiky ukazují výrazný propad zaměstnanosti v sektoru turismu v letech 2020 a 2021 © eurostat