V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu? Na to se soustředí
studie think-tanku Bruegel, kterou si vyžádal výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu. Studie na základě ekonomického růstu identifikuje úspěšné a neúspěšné projekty v rámci územních jednotek NUTS2 (tzv. regiony soudržnosti). Za Česko si podle výsledků analýzy nejlépe vedly regiony Praha a Moravskoslezsko, nejhůře pak regiony Severovýchod a Severozápad.
Kromě toho autoři studie vedli o kohezní politice rozhovory se stakeholdery z řad Evropské komise, národních orgánů a nezávislých expertů.
https://update-eu.cz/video-cesta-do-historie-politiky-soudrznosti-eu/
Snížení výdajů
Podle návrhu Komise by mělo jít na kohezní politiku v příštím období méně prostředků z unijního rozpočtu. Studie poukazuje na to, že potřeba politiky soudržnosti s rostoucí konvergencí členských států klesá. Pokud chce ale Unie v dalším vyrovnávání rozdílů pokračovat, neměla by finanční zdroje, obzvláště z Fondu soudržnosti, zanedbávat.
V souvislosti s financováním počítá nový návrh politiky také s navýšením spolufinancování projektů ze strany členských států. To je problematické v méně prosperujících zemích, které vlastní zdroje potřebují investovat jinam. Počet projektů by se tak mohl snížit. Na druhou stranu by navýšení spolufinancování podle některých respondentů mohlo omezit korupci při čerpání unijních peněz.
Podle zprávy Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) z loňského září dochází ke korupci v oblasti fondů EU nejvíce v Maďarsku. OLAF se vyjadřoval také k českému případu Čapí hnízdo, kde objevil podezření z nelegálního jednání. Případ se aktuálně řeší na národní úrovni, kde byl podán návrh na zastavení trestního stíhání, definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo.
Za chybami v dotacích často stojí nejednoznačnost pravidel, říká bývalý zástupce českých regionů v Bruselu
Snížení výdajů na politiku by mohl částečně vyrovnat nový nástroj. A to fond InvestEU, který by měl přilákat také soukromý kapitál. Účast soukromých aktérů a neziskových organizací na financování projektů je podle studie spojeno s větším ekonomickým růstem v daných regionech. Na druhou stranu je nutné počítat s tím, že tito aktéři mají zájem investovat pouze do některých projektů.
InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací
Důraz na inovace a životní prostředí
Aby se stala Evropa inteligentnější a zelenější, přichází nová kohezní politika s tzv. tematickou koncentrací prostředků. To znamená, že by rozvinutější regiony musely vyčlenit 85 % z alokovaných prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) na inovace a ochranu klimatu, pro tranzitní regiony by to bylo 75 % a pro méně rozvinuté regiony 65 % prostředků.
Podle studie dává tematická koncentrace smysl v rozvinutých regionech, které si mohou ostatní potřebné projekty financovat samy či se ve větší míře podílet na jejich spolufinancování. V méně rozvinutých regionech ale tematická koncentrace nemusí odrážet konkrétní potřeby regionů, což negativně ovlivňuje efektivní zacílení politiky.
Verze reformy politiky schválená Evropským parlamentem, která je nyní předmětem jednání, podíl vyčleněných financí na inovace a ochranu klimatu snižuje. Pro rozvinuté regiony na 50 % na inovace a 30 % na ochranu klimatu, pro tranzitní regiony na 40 % a 30 % a pro méně rozvinuté regiony na 30 % na oba cíle.
Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější
Výsledky studie ukazují, že koncentrace obecně vede k větší efektivitě politiky. Proto by bylo dobré, aby se jednotlivé programy soustředily pouze na několik málo cílů. Mělo by se nejlépe jednat o dlouhodobější projekty, které se budou postupně naplňovat, což povede k lepším výsledkům plnění.
Studie proto nehodnotí pozitivně nástroje, které mají ambici učinit politiku flexibilnější. Státy budou v některých případech moct převádět zdroje mezi programy či fondy, což by mohlo vést k roztříštěnosti programů a stanovení příliš mnoho cílů, a tedy ke snížení efektivity výsledků. Právě větší flexibilita je přitom jedním z požadavků ČR během stávajícího vyjednávání o nové kohezní politice.
Výkonnostní rámec a navázání na evropský semestr
Kritice čelí tzv. výkonnostní rámec, který má prostřednictvím stanovení cílů posílit řízení výkonnosti politiky. Na jeho neefektivnost již upozornil Evropský účetní dvůr. Podle něj členské státy často čerpají výhody, i když stanovené cíle nenaplní. K zastavení plateb dochází pouze v závažných případech, kdy státy nenaplní stanovené cíle ani ze 65 %.
Studie také poukazuje na to, že stanovené indikátory ve výkonnostním rámci neodpovídají výsledkům, kterých má být dosaženo. Například stanovení toho, kolik má být vybudováno kilometrů silnic nesouvisí s tím, zda jejich vybudování bylo třeba v závislosti na provozu v lokalitě smysluplné. I podle respondentů by se měl rámec soustředit spíše na výsledky, a nikoli na indikátory.
Česko dostane z evropských fondů méně peněz na asfalt
Někteří z nich hodnotí rámec negativně také kvůli administrativní zátěži, kterou představuje. To je i případ České republiky. Dokument
Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 uvádí, že „implementace výkonnostního rámce kromě možných přínosů a rizik znamená další znatelné zvýšení administrativní zátěže při přípravě programů, monitorování a finančním plánování.“
Dalším kritizovaným prvkem nové kohezní politiky je její navázání na evropský semestr. To podle studie ani respondentů není zrovna nejvhodnější. Doporučení vyplývající z evropského semestru totiž nutně nemusí odrážet reálné potřeby jednotlivých regionů. Na druhou stranu, podle
výstupu z červnového jednání Rady o budoucí kohezní politice ministři členských států napojení politiky na Evropský semestr vítají.
https://update-eu.cz/cr-a-evropsky-semestr/
Zjednodušení
Ze studie vyplývá, že zjednodušení pravidel politiky by výrazně přispělo k její efektivitě. Stejně to vidí i oslovené zainteresované strany.
Pozitivně hodnotí studie také sdílený management a dohody o partnerství. Princip partnerství by měl být kvůli své užitečnosti zachován, přispívá totiž právě ke snižování administrativní zátěže.
Nové nastavení politiky by mělo snížit byrokracii, zjednodušit možnosti pro žádosti o platby, omezit kontroly programů s dobrými výsledky a pomocí zásady jednoho auditu předejít duplikaci kontrol.
České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky
Jak to vidí Česká republika?
Česká republika hodnotí pozitivně snahy o celkové zjednodušení politiky, zejména „sjednocení pravidel tam, kde je to přínosné, a odstranění překryvů mezi legislativními texty,“ uvedl pro EURACTIV.cz
Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Podle Česka, na rozdíl od závěrů studie, jsou přínosem pro větší efektivitu politiky také nástroje pro zvýšení její flexibility. To je především „možnost snáze kombinovat prostředky z různých fondů, pokud to svou povahou projekty umožňují, nebo využívat zároveň pro jeden projekt jak finančních nástrojů (tj. půjček, záruk apod. z fondů EU), tak nevratných dotací,“ sdělil Frček.
Kohezní politika aneb Jak se EU podílí na rozvoji českých regionů
Česká republika nesouhlasí s navýšením míry národního spolufinancování a povinnými převody finančních prostředků mimo kohezní fondy. Dále se jí nezamlouvá podíl zdrojů určených pro inovace a ochranu klimatu, tzv. tematická koncentrace by měla být podle ČR volnější. Nesouhlasí ani se zkrácením lhůty na využití alokovaných prostředků na 2 roky.
Reforma je nyní předmětem jednání mezi unijními institucemi a členskými státy. Některé její aspekty se ale projednávají v rámci víceletého finančního rámce pro roky 2021-2027. Víceletý finanční rámec hlavy států a vlád členských států projednávaly na říjnovém summitu Evropské rady (17. – 18. 10.). Finské předsednictví EU jej chtělo schválit do konce tohoto roku, to se ale nepodařilo. Jednání o novém rámci od začátku letošního roku přebírá předsednictví Chorvatska.
Chorvatsko se ujímá předsednictví v Radě EU. Jaké před ním stojí výzvy?
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise. 
