Co se týče negativních dopadů spojených se změnou klimatu, v případě Jihomoravského kraje je jedním z nejpalčivějších problémů sucho. Kromě něj ale region významně trápí také „snižující se hladina spodních vod a eroze půdy“, uvedla na debatě u kulatého stolu serveru EURACTIV.cz Eva Havlová (Piráti), krajská zastupitelka z výboru životního prostředí při Krajském úřadu Jihomoravského kraje.
Podobné problémy ale řeší i v sousedním Rakousku. „Dříve jsme se hodně zaměřovali na obnovu přírody, nicméně v poslední době se soustředíme především na sucho,“ potvrdil slova Havlové Franz-Walter Froschauer ze Sekce vodního hospodářství na Úřadu Spolkové vlády Dolní Rakousko.
Voda ani sucho hranice neznají
Příhraniční regiony proto spolupracují na řešení společných problémů. Jak říkají jejich zástupci, voda ani sucho se státními hranicemi neřídí. „Někdy příroda nejde rozdělit hranicí, takže spolupráce je dokonce nezbytná. Má ale také řadu výhod – jsme si inspirací, je to výhodné ekologicky i ekonomicky,“ uvedla Havlová.
Jižní Morava a Dolní Rakousko je s vodou na „na štíru“ také historicky, jak vysvětlil David Veselý, projektový manažer Povodí Moravy. „Na obou stranách hranice sice umíme vypěstovat výborné víno, ale nacházíme se v jedné z nejsušších oblastí střední Evropy. Máme malé srážkové úhrny. Tato lokalita musela historicky a přirozeně daleko víc než s vodou, která do ní napršela, hospodařit s vodou, která spadla někde v kopcích a přitekla páteřními řekami, jako jsou Morava, Dyje nebo Kyjovka,“ dodal Veselý.
Vodní režim podle něj musí být tedy postaven na tom, že se pracuje s vodou, která přitéká řekami, a je třeba ji co nejefektivněji využít.
Jeden se ze společných česko-rakouských projektů, které si mohou regiony dovolit i díky podpoře z evropských fondů, se proto zaměřuje na obnovu ramen řeky Dyje. „S kolegy z Rakouska se již léta snažíme vrátit řece morfologickou přirozenost, tedy původní tvar. Podařilo se nám už navrátit tolik ramen, že je řeka delší než v době, kdy ji naši předci v 70. letech zkrátili,“ uvedl Veselý.
Společná práce spojuje
Podle Tina Blondiaua, vedoucího pro oblasti klimatu z Agentury energetiky a životního prostředí Dolního Rakouska, jde o „velkou a společnou výzvu“. Jak ale upozornil, problémem není jen sucho, a tak si sousedé mohou pomoci a inspirovat se i v jiných oblastech. Třeba v řešení problémů spojených s vysokými letními teplotami. „Vidíme, že klimatické změny se nás dotýkají všude – v přírodě, ve stavebnictví nebo v dopravě,“ zdůraznil. A za všechny uvedl jeden příklad řešení z Dolního Rakouska, kde některé koleje natřeli bílou barvou, aby při vysokých teplotách nedocházelo k jejich deformaci.
Spolupráce evropské sousedy navíc spojuje. „Jedním z nejlepších příkladů je přeshraniční spolupráce na hraničním úseku řeky Dyje. Spojuje nás to. Už nechápeme břehy jako ‚naše‘ a ‚jejich‘,“ popsal Veselý. Proto se regiony nezdráhají do společných projektů jít ani v budoucnosti. „Můžu zmínit chystaný projekt Save Water, ve kterém se budeme snažit o posílení vodních zdrojů,“ uvedla Havlová.
Kraj chce řešit také úbytek podzemní vody. I s tím by mu měl pomoci česko-rakouský projekt podpořený z evropských zdrojů. „Chystáme také projekt zaměřený na úbytek podzemní vody. Zjišťujeme příčinu a rozsah tohoto poklesu. Právě na tomto příkladu je názorně vidět, jak a v čem je důležitá přeshraniční spolupráce. Protože ani podzemní voda nezná hranice a my potřebujeme měřit jak na naší, tak na rakouské straně,“ popsala Havlová.
Jak ale zastupitelka upozornila, často není jednoduché na takové projekty získat potřebné finanční zdroje. Evropské dotace sice pomohou, to ovšem nestačí. „Mnoho projektů je nad rámec kapacit regionu. Některé bychom sami nemohli vůbec realizovat, takže se hodně snažíme spolupracovat s ministerstvem životního prostředí.“ Kvůli nedostatku financí v současné době „stojí“ například projekt Nové Mlýny, který má rozšiřovat závlahovou soustavu. „Aktuálně nám chybí pět procent zdrojů,“ konstatovala Havlová.
Kraje bojují s následky klimatické změny. Na jižní Moravě vzniká Klimatický akční plán
