Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Facilita na podporu oživení a odolnosti (RRF) je hlavní částí 750 miliardového evropského postpandemického balíku pod názvem Next Generation EU. Členské státy v současnosti pracují na národních plánech obnovy, ve kterých si mají podle relativně striktních pokynů definovat prioritní reformní oblasti na financování. Proces tvorby těchto dokumentů by měl zahrnovat co nejvíce aktérů a probíhat v konzultaci s Evropskou komisí. Zakončit se má v dubnu 2021.
Země V4 se soustředí zejména na grantové financování z RFF. Polsko může z mechanismu očekávat nejvíce, až 23,1 miliardy eur. Maďarsko počítá s 4,3 miliardy eur, Česká republika s 6,6 miliardy (172 miliard korun) a Slovensko s 5,8 miliardy eur. Výhodné půjčky země V4 zatím moc nelákají. Slovensko a Česká republika se už vyjádřily, že s nimi prozatím nepočítají. Polsko a Maďarsko stále váhají.
RRF bude financovat reformy i investice, které mají potenciál přinést dlouhodobou strukturální změnu pro ekonomiky členských států. Až 37 procent z objemu podpory musí povinně směřovat na klimatické (environmentální) opatření a 20 procent na digitalizaci. Všechny výdaje by však měly respektovat environmentální princip „do no sigificant harm“, jakož i taxonomii zelených investic.
Policy brief vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.