Zavedení eura má stále větší podporu české veřejnosti, byznysu i vládních stran. Jak se znovu otevírá debata o vstupu do eurozóny? A komu se v poslaneckých kuloárech přezdívá „pan Euro“?
Češi se vstupem do Evropské unie zavázali, že přijmou i společnou evropskou měnu. To se ale za posledních osmnáct let, kdy je Česká republika unijním členem, nestalo. Důvodem je zejména dluhová krize v roce 2009, která vyvolala skepsi vůči výhodám eurozóny.
Přestože je krize již dávno ustálená, přijetí eura se stalo v Česku spíše politické téma, pomocí kterého si politici nahánějí body u voličů.
Celý proces přechodu z koruny na euro měl zpočátku i svou Národní koordinační skupinu včetně národního koordinátora spadajícího pod Ministerstvo financí. Od roku 2017 je však tato funkce neobsazená a skupina je nefunkční.
„Formální přípravy neprobíhají. Zahájení takových příprav by dávalo smysl jedině v případě jasného signálu ze strany české politické reprezentace,“ popisuje pro EURACTIV současnou situaci analytik České spořitelny
Michal Skořepa.
Nejednotná vládní koalice
Spíše než jasný signál politici vypouštějí nekoordinované balónky. Než vznikla nová pětikoaliční vláda, uvedli dnes již ministr financí
Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda poslaneckého klubu TOP 09
Jan Jakob, že za čtyřletý mandát vláda přijetí eura nechystá. A že tedy Česko nebude ani usilovat o splnění povinných podmínek pro vstup do eurozóny.
Vládní konsensus ale začali nabourávat koaliční partneři z hnutí STAN. Na červencovém sjezdu v Hradci Králové zmínil tlak na přijetí eura ve svém projevu předseda hnutí a ministr vnitra
Vít Rakušan. A Starostové nyní plánují, jak téma protlačit na vládní stůl.
„Posbírali jsme podpisy na petici, v níž vládu vyzýváme, aby se tématem zabývala. Jsou na ní všichni poslanci STAN, tři poslanci Pirátů a z ostatních koaličních partnerů určitě více než polovina,“ řekl redakci poslanec hnutí STAN
Martin Exner, kterému se v kuloárech přezdívá „pan Euro“.
Petice představuje další krok v diskusi a mohla by vést k nastartování dalších fází přijetí společné jmény, což pětikoalice nemůže podle Exnera ignorovat. Téma chce protlačit na jednání vlády co nejdříve. Exner je velký zastánce rychlého přechodu do eurozóny, podle něj převažují jasná ekonomická pozitiva, která umožní snadný transfer v jednotném evropském trhu bez nutnosti zpoplatněných převodů. „Nyní z toho těží pouze banky,“ dodává poslanec. Argumenty, které podávají odpůrci eura, podle něj aktuálně nejsou platné. Postoj části občanských demokratů vysvětluje určitým „národovectvím“, které v sobě podle něj mají.
Právě ODS, nebo alespoň její část, se dlouhodobě staví vůči přijetí eura skepticky. A mezi skeptickým křídlem je i ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle něj české finance stále nejsou ve stavu, kdy by přijetí jiné měny skýtalo výhody.
Diskuse o ideálním času přijetí eura je ale komplikovaná. „Za vhodný termín lze pokládat ten, kdy výhody, ať už v oblasti kurzového rizika, platebního styku, firemního účetnictví a podobně, převáží nad nevýhodami v podobě ztráty vlastní měnové politiky a vlastního dohledu nad velkými bankami,“ vysvětluje analytik Skořepa. Podle něj je však vzájemné porovnání zmíněných oblastí opravdu velmi obtížné.
Sehraje Chorvatsko příští léto roli?
Co se týče občanské podpory eurozóny, Česko se podle analytika točí v jakémsi kruhu. „Laxní postoj české politické reprezentace k otázce přechodu na euro je jistě dán nezájmem české populace. Traduje se, že nezájem populace je zase odrazem někdejšího negativního postoje českých politických elit k euru,“ říká Skořepa.
Postoj české populace k zavedení eura se od vstupu země do Unie pohybuje jako na horské dráze. Do krize v roce 2009 se v Česku diskutovalo o rychlé výměně korun za eura. Úplně první termín padl na rok 2010, poté 2012, 2015 i 2019. Všechno ale byly ekonomické nebo politické spekulace.
Pár let po vstupu do EU však české veřejné mínění silně ovlivnila zmíněná krize. Češi totiž na vlastní oči viděli, co v praxi může znamenat členství v eurozóně, tedy finanční injekce státům, které třeba samy nedobře hospodaří se svými veřejnými financemi.
Letos v červnu však podle
průzkumu Eurobarometru podpora eura u českých občanů výrazně stoupla. Eurem by chtělo platit asi 44 procent Čechů, což je o 11 procentních bodů více než před rokem. Stále je to ale mezi členskými zeměmi EU, které neplatí eurem, nejnižší podpora.
V byznysovém světě se však víceméně spontánně přechází do eurozóny i bez oficiálního vstupu celé České republiky, jak psaly
Seznam Zprávy. Například největší česká firma Škoda Auto bude od ledna příštího roku zcela přeházet na euro. A obecně více než polovina poskytnutých firemních úvěrů je vedena v eurech.
Podle poslance Exnera ale budou Češi stále více vyžadovat euro i z běžných pohodlných důvodů. Eurem se začne platit od ledna příštího roku i v Chorvatsku, Čechy oblíbené turistické destinaci. „Lidi začne více štvát, že si při každém výjezdu za hranice budou muset měnit peníze, protože dnes už člověk projede téměř celou Evropu jen s eury,“ dodává poslanec.
