Ministrovi pro evropské záležitosti se po předsednictví mění náplň práce. Mikuláš Bek svou další činnost pro EURACTIV.cz popsal jako „pobíhání“ mezi rezorty a hledání shody na české pozici k evropským otázkám. Potvrdil také svůj zájem o post eurokomisaře.
České předsednictví v Radě EU skončilo, otěže převzalo Švédsko. K závěru míří i bilanční období, ve kterém politici i diplomaté artikulují úspěchy i nedostatky posledního půl roku pod českým vedením. Otázky ale stále více míří do budoucnosti – jak bude česká pozice v evropské politice vypadat nadále?
Jedním takovým „otazníkem“ je i ministr pro evropské záležitosti
Mikuláš Bek (STAN), respektive jeho funkce. Ministerská pozice vznikla v kabinetu
Petra Fialy (ODS) právě v souvislosti s předsednictvím, podobně jako tomu bylo v roce 2007 v tehdejší vládě
Mirka Topolánka. Funkce pak zanikla spolu s koncem úřednické vlády Jana Fischera v červenci 2010, tedy rok po prvním českém předsednictví v Radě EU.
A jak to bude s funkcí ministra pro evropské záležitosti po skončení druhého předsednictví v Radě EU? Server EURACTIV.cz se ptal na její budoucí náplň přímo Mikuláše Beka.
„Jde o dvě základní agendy. Tou první je vyjednávání shody na české evropské pozici v rámci resortů. Tou druhou je zastupování České republiky na Radě pro obecné záležitosti,“ popsal redakci svoje post-předsednické fungování ministr Bek.
Obě agendy zastával doposud, přesto budou mít v praxi jinou podobu. Předsednická země totiž na unijní úrovni vystupuje jako moderátor a vyjednavač, a nikoliv jako ten, kdo vyjadřuje své národní pozice. Nastavuje sice agendu, ale v rámci jednání hledá shodu. Nyní se Česko opět vrací do role diskutérů. A právě podobu českých pozic k rozmanitým unijním otázkám by měl na vládní úrovni hledat ministr pro evropské záležitosti.
Konfrontace je cesta do koaličních pekel
„Na evropské úrovni řešíme témata, která jdou napříč resorty. Někdo musí pobíhat mezi nimi a hledat průniky a zajistit, aby se to nerozpadlo do kaleidoskopu dílčích názorů,“ vysvětlil Bek. Přiznal však, že si je vědom toho, že u některých témat mají vládní strany rozličné náhledy.
Jako příklad zmínil otázku přijetí eura v České republice. V programovém prohlášení vlády není uvedeno, že by chtěla pětikoalice do konce svého volebního období společnou evropskou měnu přijmout. Zavazuje se však k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií. Na konci minulého roku ale ministerstvo financí a ČNB předeslaly, že ani letos se Česku nepodaří splnit žádné ze čtyř kritérií, která podmiňují vstup do eurozóny.
To ale dlouhodobě kritizují politici z hnutí STAN. Ti v létě minulého roku zmínili na svém celostátním sjezdu přijetí eura jako téma, které chtějí protlačit na vládní stůl. Ministr
Zbyněk Stanjura (ODS) však ještě před tím, než nastoupil do ministerské funkce, řekl, že za svůj mandát přijetí eura nechystá.
„Je lepší vést debatu konstruktivně a směrem, že chceme, aby firmy účtovaly (
v eurech) a časem se třeba shodneme na systému ERM II (
Evropský mechanismus směnných kurzů, tzv. čekárna na euro – pozn. red.). Pokud budeme diskusi vést od začátku konfrontačně, bude to pro koalici cesta do pekel,“ uvedl Bek.
Post-předsednické priority
Ministr má v plánu vypracovat priority české evropské politiky na tento rok. Dle jeho slov by měl být dokument hotový přibližně do měsíce.
Priority by měly vycházet nejen z těch předsednických, ale i z těch společných s tzv. předsednickým triem, ve kterém jsou společně s Českem také Francouzi a Švédové.V konkrétním obsahu priorit by podle Beka neměla chybět témata jako migrace, vnitřní trh, válka na Ukrajině a trh s energiemi.
Migrace je na evropské úrovni stále aktuálním a tíživým tématem. Minulý rok ukázal, že počet lidí přicházejících do Unie s žádostí o azyl neklesá, ba naopak. Ani po letech pokusů a vyjednávání však EU stále nemá reformovanou migrační a azylovou politiku, která by na výzvy spojené s přílivem lidí Evropy adekvátně reagovala.
Téma je to pro českou politiku citlivé. Podle ministra pro evropské záležitosti je ale česká vládní pozice víceméně stabilní, tedy například v tom, že odmítá povinné kvóty.
Koheze v portfoliu?
Role Mikuláše Beka bude vzhledem k rozmanitosti vládní koalice vyžadovat diplomatické schopnosti. Zatímco dosud hledal Bek v rámci českého předsednictví kompromis na evropské úrovni, nyní se bude o jednotném přístupu více vyjednávat ve Strakově akademii.
Nedávno se však začalo hovořit i o vzdálenější budoucnosti. Politik a docent muzikologie je podle serveru
iRozhlas.cz jedním z možných kandidátů na post dalšího českého eurokomisaře. Nového zástupce či zástupkyni si bude muset Česko vybrat v roce 2024, kdy vyprší mandát současné Evropské komise, a tedy i české komisařky
Věry Jourové (ANO).
Že takovou cestu zvažuje, potvrdil Bek také pro EURACTIV.cz. Znovu ale připomněl, že jde opravdu o daleký výhled do budoucnosti a bude záležet na jednání v rámci hnutí STAN, s Piráty i koalicí SPOLU. „Zájem mám, ale nejsem tím nijak posedlý. Je to velmi předčasné,“ řekl.
Bek navíc dodal, o jaké portfolio by se Česká republika měla v Komisi ucházet, a v přípravných jednáních ideálně začít již nyní. „V té vnitřní debatě říkám, že klíčové portfolio pro nás by měla být koheze,“ uvedl Bek.
Kohezní fondy mají za cíl snižovat rozdíly mezi jednotlivými unijními regiony a Česko patří mezi jejich masivní příjemce. Portfolio dnes spadá pod portugalskou eurokomisařku
Elisu Ferreiraovou.Podle ministra Beka by se mělo Česko snažit získat na starosti silovou, ekonomickou gesci a možná využít efektu předsednictví, kdy se Česku podařilo získat respekt ostatních členských států i zástupců Evropské komise.
