Ukrajina v červenci přijala zákon, který oslabil nezávislost protikorupčních úřadů. Ukrajinci i EU proti němu protestovali. Prezident Zelenskyj mezitím podepsal zákon, který nezávislost úřadů obnovil. Demonstrace se nicméně staly hlavním tématem proruských médií.
Rozhodnutí ukrajinského parlamentu a Volodymyra Zelenského oslabit nezávislost ukrajinských protikorupčních úřadů vyvolalo protesty Ukrajinců a znepokojilo EU. I když už předložili návrh na nápravu, kauza poškodila důvěru EU.
Ruská propaganda využívá strach, přiživuje protiukrajinské nálady a podrývá důvěru v demokratické instituce. Od falešných zpráv v Polsku po nedůvěru na Slovensku – kremelské narativy se vždy přizpůsobují citlivým místům jednotlivých zemí, včetně samotné Ukrajiny.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Nálety ruské armády téměř vymazaly energetickou infrastrukturu Charkova z mapy. Nemocnice i domácnosti zůstaly bez proudu a tepla, město nyní závisí na dodávkách z jiných částí Ukrajiny. Obnova se stala prioritou Kyjeva i cílem mezinárodní pomoci.
Turbulentní geopolitická situace a tlak na rychlé ukončení války vyvolávají nejistotu ohledně budoucnosti ukrajinských uprchlíků. Kyjev bude muset zabojovat o jejich návrat, který bude pro obnovu země stejně zásadní jako obtížný.
Rusko se prvního zločinu agrese proti Ukrajině dopustilo již v roce 2014 okupací Krymu. Po vypuknutí totální ruské invaze v únoru 2022 se však vyvození odpovědnosti vysokých ruských představitelů stalo jednou z hlavních priorit ukrajinské mezinárodní politiky.
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
