Gró předsednictví je najít kompromis nad otevřenými tématy. Pro Česko to bude super příležitost, protože za našeho předsednictví se možná budou finalizovat některé důležité zelené balíčky, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Petr Blížkovský z Výboru regionů.
V sídle Evropského parlamentu se v září sešlo 200 občanů EU vybraných podle národnosti, věku, pohlaví či socioekonomického zázemí, aby diskutovali, jak si představují budoucnost Evropské unie. Jak první „občanskou agoru“ hodnotí český zástupce?
České předsednictví v Radě EU se kvapem blíží. Jsme na něj připraveni? Máme jasno v prioritách? Záznam živého přenosu z debaty v pražském Kině Přítomnost, kterou uspořádal server EURACTIV.cz a Seznam Zprávy ve spolupráci s pražskou kanceláři Heinrich Böll Stiftung.
Uhelné elektrárny postupně dosluhují a nové bloky jaderných elektráren by měly spatřit světlo světa až v roce 2036. Čím se bude v Česku svítit a topit? Částečnou odpovědí jsou obnovitelné zdroje energie (OZE), které se po letech opět dostávají do popředí.
Hledáme člověka, který by se podílel na přípravě workshopů, panelových diskuzí a kulatých stolů webu EURACTIV.cz a jejich propagaci na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram, LinkedIn).
Digitalizace prostupuje veškeré části společnosti a ekonomiky, včetně samotných aktiv. Digitální aktiva s sebou nesou jak své výhody, tak svá rizika, Evropská unie proto pro kryptoměny a blockchainové technologie nastavuje regulatorní rámec.
S ročním zpožděním zahájená Konference o budoucnosti Evropy, bezprecedentní iniciativa, která do rozhodování o budoucím směřování EU zapojuje samotné občany, přinesla zatím oproti původním očekáváním spíše zklamání.
Přístup českých samospráv k chytrým řešením je „proč něco měnit, když nám to funguje“. Měly by se naučit s lidmi lépe komunikovat, dobrých příkladů je v Evropě mnoho, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaroslav Kacer.
Digitální kryptoměny byly dlouhou dobu na okraji zájmů regulátorů, ale s narůstající popularitou a riziky s nimi spojenými se nejeden stát pokouší o nastavení pravidel pro tento dynamický sektor. Na evropském poli se aktuálně dolaďuje nařízení pro kryptoaktiva a další části balíčku pro digitální financování. Co na to říkají experti?
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Co konkrétního chtějí měnit?
Nemáme na výběr, musíme transformovat ekonomiku a směřovat k udržitelnosti. Nesmíme přitom nenechat nikoho na holičkách, je to naše zodpovědnost, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Peter Dröll.
Poslechněte si další epizodu podcastu Evropa zblízka s ekonomickým poradcem zastoupení Evropské komise v ČR Josefem Schwarzem o Národním plánu obnovy. Na co konkrétně peníze poputují? A mohou české problémy ohledně střetu zájmů zemi o miliardy připravit?
Evropská unie a její členské státy řeší, jak co nejrychleji dobudovat dopravní síť, která propojí milionové evropské aglomerace. Velkou výzvou budou nové klimatické ambice, které chce Evropská komise zapracovat do legislativy.
Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází od osobních automobilů. Praha je přitom automobily doslova zahlcena, což může mít dopad nejen na samotnou dopravu, ale také na klima a lidské zdraví.
V následujících letech budou hrát na evropských silnicích prim nízkoemisní vozidla, to asi nikoho nepřekvapí. Pokud chce ale Evropa skutečně zezelenat, s výměnou aut se spalovacím motorem za udržitelnější prostředky si nevystačí.
Nízká informovanost veřejnosti a skutečnost, že mnoho pacientů považuje příznaky demence za příznaky stárnutí, patří mezi hlavní překážky diagnostiky a léčby Alzheimerovy choroby v Česku. Jsou na tom ostatní evropské země podobně?
Jak omezit emise z letecké dopravy? V současné době se nabízejí dva hlavní přístupy – přechod na ekologická paliva a snížení počtu letů. Zlatou střední cestou by mohla být kombinace obou scénářů, tedy náhrada fosilních paliv a využívání letecké dopravy pouze v nezbytných případech.
