Z nového evropského fondu doputuje na odolnost a modernizaci českého zdravotnictví nebo zdravotní výzkum až 20 miliard korun. Nebude to ale zadarmo, podmínkou jsou reformy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Pokud by při výstavbě nového jaderného bloku došlo k nějakým problémům, může to ohrozit rating České republiky. Podobná rizika ale vůbec nejsou součástí debaty, varuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz Oldřich Sklenář.
Recyklace může planetě ulevit od přebytečných odpadů a zároveň pomáhá šetřit primární suroviny. Na recyklaci však musí myslet již samotní výrobci produktů. Mají k tomu dostatečnou motivaci?
Konference COP26 se musí obejít bez osobní účastni prezidentů Ruska a Číny. Signalizují tím snad neochotu bojovat s klimatickou změnou? A jak se jejich pozice k omezování produkce skleníkových plynů vyvíjela?
Situace na poli ochrany právního státu v EU se vyostřuje. Polsko neuposlechlo předběžné opatření unijního soudu, tamní ústavní tribunál také zpochybnil nadřazenost unijního práva. Do středu pozornosti se tak dostala otázka, jaký má princip právního státu pro EU význam.
Nejinovativnější forma investování z evropských fondů. Zásadní investiční nástroj Evropské komise. Finanční nástroj druhé generace. To jsou jen některé ze superlativ, které ve spojitosti s InvestEU zaznívají. V čem má být tak skvělý a na jakém principu funguje?
Jaký význam má pro fungování Evropské unie zásada právního státu? Proč se nedaří dlouhodobě řešit spory ohledně vlády práva s Polskem a Maďarskem? A jak si stojí právní stát v Česku po pandemii covid-19?
Stav právního státu v České republice je vlastně dobrý, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jiří Přibáň. Zároveň však dodává, že problém nastává vždy, když po volbách získá moc strana, která je buď zkorumpovaná, nebo populistická.
Co vše stojí za nárůstem cen energií? Jak se s ním Evropská unie hodlá vypořádat? A jak situace v energetice zapadá do zelené politiky Unie? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka se šéfredaktorkou EURACTIV.cz Anetou Zachovou.
Počet letů v rámci Evropy zůstává o desítky procent nižší než v „normálních dobách“, ČR patří k nejvíce zasaženým zemím. I letos ke smůle Prahy a dalších oblíbených lokalit platí, že turisté si pro dovolené vybírají spíše domácí destinace.
Národní plán obnovy má pomoci vyvést českou ekonomiku z post-covidové krize. Součástí plánu jsou i reformy v oblasti boje proti korupci a justice. Kromě často zmiňované problematiky střetu zájmů obsahuje několik dalších opatření, která bude muset ČR přijmout. Jaká to jsou?
V polovině října se napůl v belgickém Bruselu a napůl online konal 19. ročník Evropského týdne regionů a měst, akce, kde si zástupci místních a regionálních samospráv z celé EU předávají zkušenosti a vize. Jaká důležitá témata se řešila tentokrát?
Polsko zpochybňuje nadřazenost evropského práva a s ním i některé rozsudky Soudního dvora EU, které jsou podle něj v rozporu s polským právním řádem. Právě za to čelí polský premiér Mateusz Morawiecki ostré kritice od svých evropských protějšků. Český premiér se však k ostatním nepřipojil.
Jak funguje cirkulární ekonomika? Daří se v Česku zavádět její principy? Co by se podle odborníků mělo do budoucna zlepšit a v čem naopak Česko vyniká?
Co je to oběhová ekonomika a jak může pomoci v ochraně životního prostředí? A proč klimatickou krizi nevyřeší jen nové čisté technologie? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s Tomášem Hlavenkou, spoluzakladatelem společnosti ASHPA.
V Zelených máme velmi dobré zázemí. Neříkám, že by nám nebylo dobře i v liberální frakci Renew Europe, ale možná bychom tam neměli tak silnou pozici, říká v rozhovoru europoslankyně Markéta Gregorová.
V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize. Proč na některé regiony dopady dolehly tvrději?
