Potvrzeno. Lídři EU chtějí, aby von der Leyen pokračovala ve vedení Evropské komise
Premiéři a prezidenti členských zemí EU si přejí, aby Ursula von der Leyen pokračovala v čele Evropské komise.
Premiéři a prezidenti členských zemí EU si přejí, aby Ursula von der Leyen pokračovala v čele Evropské komise.
Přeshraniční spolupráce mezi Českem a Slovenskem slaví významné jubileum – dvacet let od vstupu obou zemí do EU. Za tu dobu se podařilo vybudovat řadu projektů, od turismu až po řešení klimatických změn.
Od vstupu Česka do Schengenu a oficiálního konce hranic na česko-německém pomezí uplynulo již 17 let. Partnerství Ústeckého kraje a Saska, respektive jejich spolupráce v rámci tzv. euroregionů, trvá ještě déle. Naráží však na překážky v podobě nedostatečné jazykové vybavenosti.
Pokud se Česko nechce stát pátým kolem u vozu Evropské unie, musí si umět definovat své zájmy, vytvářet „tekutá“ spojenectví a vážit si lidí se zkušenostmi. Zatím se to daří jen částečně.
Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
Eurovolbami klíčové záležitosti pro nové volební období v EU nekončí. V Parlamentu se proměňují síly ještě v závislosti na frakcích a lídři mezitím vybírají vedení institucí. Jak to ovlivní budoucí chod EU? A kdo stane v jejím „čele“?
Jak se daří Zlínskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Slovenskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a v čem se mohou Češi a Slováci navzájem inspirovat?
Jen kousek od hranic se Slovenskem, v Uherském Brodě, se nachází unikátní planetárium. Podívejte se, čím je zvláštní, a jakou roli v jeho existenci hrají fondy EU.
Česko-německý projekt chce splatit dluh, který má ochrana přírody vůči ptákům a netopýrům. Jejich migrační trasy totiž naráží na překážky vybudované člověkem, což končí smrtí častěji, než by muselo. Pomoct mají chytřejší plánování staveb i speciální ochranné stěny.
Česko již není ve strukturách Evropské unie žádným nováčkem a při prosazování svých pozic již zaznamenalo několik úspěchů. Stále je však na čem pracovat. Politiky EU se dynamicky vyvíjí a každá země by měla mít jasno v tom, jaké jsou její priority v klíčových oblastech.
Jak se daří Ústeckému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Saskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a v čem se mohou Češi a Němci navzájem inspirovat?
Do jakých frakcí zamíří nově zvolení čeští europoslanci? Jaká jsou jejich prioritní témata? Právě o tom diskutovali zástupci koalic Spolu, Přísaha a Motoristé, a Stačilo! v debatě, kterou uspořádal server Euractiv.cz.
Zástupci agrárních organizací z Česka, Maďarska, Polska a Slovenska připravili společný apel pro novou Evropskou komisi. Vyzvali ji k uvolnění finančních prostředků z krizové rezervy EU.
Ministři zemědělství členských zemí EU v pondělí (24. června) jednali o budoucnosti zemědělského sektoru. Pod vedením belgického předsednictví se dohodli na konkrétních bodech, které budou moci předat novému vedení Evropské komise.
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci tvořila v roce 2022 celkem 10,5 % zemědělské půdy v EU. V polovině června o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.
Evropská komise navrhla zrušit opatření, které ukládalo členským státům povinnost zajistit, že do roku 2027 bude většina kontrol zemědělských podniků souvisejících se společnou zemědělskou politikou EU prováděna pomocí fotografií se zeměpisnými značkami.
Vítězové eurovoleb už jsou známí. Poslechněte si speciální sérii rozhovorů s nováčky v Evropském parlamentu v podcastu Evropa zblízka. Tentokrát s Ondřejem Krutílkem (ODS).
Evropská unie chce, aby se podniky více zajímaly o to, s kým a za jakých podmínek obchodují. Firmy tak budou mít nově zodpovědnost za to, jaký dopad má jejich byznys v celém distribučním řetězci, tedy od dodavatelů až po distribuci.