Digitální revoluce, ale zejména pak probíhající globální pandemie, jasně ukázaly potřebu změn ve vzdělávacím systému. A to nejen v Česku, ale v celé Evropě.
Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny. Tuzemská měna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin. Na její stabilitě se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.
Digitální revoluce přinesla velké množství výhod a užitečných technologií, s moderním a propojeným světem však přicházejí i velké výzvy. Online platformy, internetové a technologické společnosti mají nezanedbatelný vliv na společnost.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Výroba elektřiny je doménou velkých společností. V Evropě však přibývá lidí, kteří nechtějí být pouhými spotřebiteli energie, ale chtějí se zapojit i do její výroby, distribuce či ukládání. Instalace solárního panelu na střechu přitom není jedinou možností, jak se zapojit.
Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.
Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Regionálním lídrům by usnadnilo práci, kdyby jim vláda poskytla alespoň trochu jistoty. Sledujte záznam z debaty serveru EURACTIV.cz.
Umělá inteligence (AI) se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem. Česká republika má na tomto poli velké ambice a odmítá unijní regulaci.
V Brně vzniklo výjimečné vědecké prostředí, které láká výzkumníky z celé Evropy. Jak se mu to podařilo? Svůj podíl na tom má místní vědecké centrum, na jehož vzniku se dohodly brněnské univerzity a výzkumné instituce. Podle ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiřího Nantla z toho může těžit nejen město, ale také celý kraj.
Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Regionálním lídrům by usnadnilo práci, kdyby jim vláda v následujících náročných týdnech a měsících poskytla alespoň trochu jistoty.
V Brně vzniklo výjimečné vědecké prostředí, které láká výzkumníky z celé Evropy. Podle ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiřího Nantla (ODS) z toho může těžit nejen Brno, ale také celý kraj.
Mrtvice je rychlá, náš výzkum je rychlejší. S tímto sloganem začal v létě fungovat brněnský klastr akademiků a průmyslu, který má v plánu zjednodušit boj s touto rozšířenou chorobou.
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Jihomoravskému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Inteligentnější Evropa. Právě to je jeden z hlavních cílů Evropské unie pro následující roky. Pro Brno i Jihomoravský kraj to znamená velkou příležitost, evropské fondy totiž poputují zejména do vědy, výzkumu a moderních technologií.
Koronavirová krize upozadila konferenci o budoucnosti Evropy, která má zodpovědět otázku, kam má integrace v následujících letech směřovat. Instituce však o její podobě jednat nepřestaly a podle některých politiků je téměř připravena.
Vyjednávání o reformě zemědělské politiky se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Na čem se europoslanci dohodli a jaký bude další postup?
I malý počet nelegálních migrantů přicházejících do Evropy stačí k tomu, aby téma zůstávalo vysoce politicky citlivé. Klíčovou výzvu následujících let představuje obnovení důvěry.
V Bruselu se nyní rozhoduje o budoucnosti evropského zemědělství. Očekáváná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie jde po dvouletém vyjednávání do finále. Zájem českých médií budí především otázka zastropování dotací.
