Těžba v dole Turów může pokračovat dál, Polsko ale musí zaplatit Česku kompenzace ve výši 40 až 50 milionů eur (1 až 1,2 miliardy korun) a přezkoumat povolovací procesy. Tak zní návrh mezivládní dohody, jejíž rámec dnes odsouhlasila česká vláda.
Sběr a recyklace elektroodpadu se v EU zlepšuje, novější a vyšší unijní cíle však 25 členských států zatím neplní. Mezi nimi je i Česko, které je na tom v některých oblastech dobře, v jiných ale má ještě co dohánět.
V4 má svou roli, Česko by se k ní ale nemělo tak silně upínat, a raději hledat další koalice, říká Kateřina Kočí z VŠE.
Jak si stojí zahraniční politika EU? Jakou roli v ní hraje Česká republika nebo Maďarsko? A přetrvá v zahraničně-bezpečnostních otázkách jednomyslné rozhodování? Poslechněte si podcast s expertkou Kateřinou Kočí.
Evropská komise přišla s novým nástrojem, kterým chce vymáhat dodržování principů právního státu. I přes kritiku europoslanců jej ale zatím neuplatňuje. Kdy přijde jeho čas? A sáhne Evropský parlament po žalobě na Komisi?
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
ČR podala na konci února k soudu EU žalobu na Polsko kvůli prodloužení těžby na dole Turów. Varšava po počáteční kritice nakonec usedla s Prahou k jednacímu stolu a rýsuje se dohoda, která by mohla spor vyřešit mimosoudně. Co lze od posledního vývoje očekávat?
Na konec května připadl Světový den bez tabáku, Evropská komise zároveň zveřejnila zhodnocení své tabákové legislativy. Není zatím příliš jasné, jak chce do budoucna přistupovat k e-cigaretám a k dalším alternativám klasických cigaret.
České regiony budou moci čerpat milionové dotace na renovace veřejných budov. Peníze ale nejsou to jediné, co k úspěšné rekonstrukci potřebují. Apelují zejména na nutnost zjednodušení administrativy.
Výbor regionů – poradní orgán EU, který zastupuje zájmy regionů a samospráv. Jak ale vlastně uvnitř vypadá? A kolik zástupců v něm mají jednotlivé členské státy?
Konec uhlí, obnova krajiny, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přesměrování průmyslu na sektory šetrnější k životnímu prostředí. To vše mají před sebou české uhelné kraje.
Geotermální energie je obnovitelný a v podstatě nevyčerpatelný zdroj energie. V české legislativě ale nejsou ukotvené ani základní pojmy, například co to vlastně geotermální energie je, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jan Holeček.
Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.
Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát o dezinformacích. Diskutují česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, mediální analytik Josef Šlerka a ředitel Semantic Visions František Vrabel.
Do centra pozornosti rozhodování o budoucnosti Evropské unie se mají se startem Konference o budoucnosti Evropy dostat samotní občané. Těm je ale Evropská unie často vzdálená. Nejblíže je jim úroveň lokální. Jak mohou města EU občanům přiblížit?
Praha bere boj s klimatickými změnami vážně, na projekty dohlédne „koordinátor modrozelené infrastruktury“, říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavnímu městu se zkomplikoval přístup ke klasickým evropským fondům, vyhlíží ale jiné příležitosti.
Každá krize je příležitostí ke změně. Evropa už několikrát dokázala, že se umí poučit a odrazit ode dna. Naděje tkví v chytrých investicích, které povedou k modernizaci ekonomiky a k opětovnému nastartování hospodářského růstu.
Lídři zemí EU se tento týden potkali na mimořádném summitu. Řešili zejména reakci EU na únos letadla běloruským režimem a agresi Ruska. Dostalo se ale také na covidové pasy či klimatické cíle. Na čem se lídři shodli?
