V českém teplárenství hrají a budou hrát zásadní roli fosilní zdroje. Do roku 2030 chce Česko přesedlat z uhlí na plyn, výzvou bude odpojování lidí od centrální soustavy.
Otázka budoucí podoby Evropské unie je nyní díky probíhající Konferenci o budoucnosti Evropy více než aktuální. Jak má vypadat evropská integrace v následujících letech? A směřuje sedmadvacítka k vícerychlostnímu modelu?
České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Česká republika se 1. července 2022 chopí předsednictví Rady EU. Už se na něj připravuje? A jaké by měly být jeho priority? Sledujte první video ze série Sedmadvacítka, kterou pro vás připravuje server EURACTIV.cz.
České předsednictví se blíží a expremiér Mirek Topolánek chce spolu s dalšími osobnostmi pomoci s formulací národních priorit. „Je to takové trochu polotajemství,“ říká v rozhovoru pro server EURACTIV.cz.
Jak bude vypadat budoucí český energetický mix? Budou se po českých silnicích prohánět vodíkové automobily? A jak důležitou roli můžou hrát v budoucnu malé jaderné reaktory?
Česká republika má vhodné podmínky pro výstavbu malých modulárních reaktorů, jestli na nich však založí budoucnost své jaderné energetiky zatím není jasné. Jisté nicméně je, že se Česko bez dalšího rozvoje jádra a nových projektů neobejde.
Evropský průmysl čeká vzhledem ke klimatickým ambicím EU zelená a digitální revoluce. Vůle k transformaci ze strany podniků je, musíme být však realističtí a přizpůsobit ambiciózní plány aktuální koronavirové situaci, říká Alena Mastantuono.
Éra spalovacích motorů se blíží ke konci. K jejich zákazu přistupují nejenom progresivní evropská města, ale i celé státy. Na konec dieselových a benzinových aut se připravuje i Česká republika, kterou čekají masivní investice do elektrifikace dopravy.
Směrem k zelené budoucnosti se vydává i finanční a bankovní sektor. Nová legislativa EU, tzv. taxonomie, není jen o tom, jaké zdroje nebo činnosti budou považovány za ohleduplné k životnímu prostředí. Má zejména podpořit zelené investice.
Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.
EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.
Lídři evropských zemí se sjeli do Bruselu na summit Evropské rady. Horkým tématem se stalo Rusko nebo kontroverzní maďarský zákon proti LGBT komunitě. Detaily z vrcholného jednání přináší v podcastu Evropa zblízka redaktor Ondřej Plevák.
Vrcholná schůzka lídrů měla ve čtvrtek dvě hlavní témata – kontroverzní maďarský zákon a společný postup Unie vůči Rusku. V obou případech přetrvávají významné neshody.
Evropská unie má do budoucna velké „sociální plány“. Jejich součástí je také společný boj proti bezdomovectví, které je pro EU čím dál větší zátěží. Možné řešení ukazuje i jeden český projekt z Moravskoslezského kraje.
Prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky budou dnes a zítra na vrcholné schůzce řešit společný přístup k migraci, Turecku, Rusku nebo současnou epidemiologickou situaci. Dojde i na téma kontroverzního maďarského zákona, ke kterému Česko zatím jasnou pozici nemá.
Česko a Polsko začaly jednat o urovnání sporu kolem těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Jak pokračuje česko-polské jednání? Jakou sklízí kritiku? A jakou roli ve sporu nyní hrají unijní instituce?
