Polská cesta za miliardami z unijního pokrizového fondu obnovy ještě není u konce. Podmínky, které zemi Evropská komise vytyčila, totiž Polsko podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové zatím nenaplnilo.
Polsko, stejně jako další členské země EU, si musí peníze z fondu obnovy odemknout splněním podmínek Evropské komise. Ta po Polsku požaduje, aby zrušilo kontroverzní disciplinární komoru pro soudce, reformovalo disciplinární režim v soudnictví a umožnilo návrat do funkce soudcům, které sporná komora odvolala.
Poté, co Polsko s unijní exekutivou začalo vést dialog a předložilo zákon, který fungování tamního disciplinárního režimu mění, Evropská komise dala 1. června zelenou polskému plánu obnovy a poté ho posvětily i členské státy.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové to ale neznamená, že Polsko nyní na peníze z fondu dosáhne. Nejprve musí zmíněné podmínky skutečně naplnit.
Česká místopředsedkyně Komise Věra Jourová, která má agendu právního státu ve svém portfoliu, prozatímní blokování financí znovu potvrdila před europoslanci na jednání na konci června. Podle ní nový polský zákon, který například ruší kontroverzní disciplinární komoru a nahrazuje ji novým disciplinárním orgánem, „milníky“ stanovené Evropskou komisí nenaplňuje.
„Naplnil Dudův zákon (na návrhu zákona se podílel polský prezident Andrzej Duda – pozn. red.) milníky pro národní plán obnovy? Ne, nenaplnil,“ řekla europoslancům Jourová.
„Nový zákon k disciplinárnímu režimu stále vyhodnocujeme. Takže zatím není rozhodnuto. V tuto chvíli ale můžu říct, že nový zákon nezajišťuje, aby soudci měli možnost zpochybnit status jiných soudců, aniž by riskovali disciplinární postih,“ potvrdila pak šéfka Komise von der Leyenová na tiskové konferenci při příležitosti zahájení českého předsednictví Rady EU v Litomyšli 1. července.
„To musí Polsko ještě vyřešit, aby naplnilo podmínky týkající se disciplinárního režimu,“ doplnila Jourová na twitteru.
Polského prezidenta Andrzeje Dudu slova Evropské komise zaskočila. „Je to zajímavé. Konzultoval jsem návrh zákona s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou několikrát a nikdy nebyly na stole tyto pochybnosti. Je to pro mě nová věc,“ řekl polský prezident polské televizi Polsat News.To expand on what I said earlier today in the European Parliament:
— Věra Jourová (@VeraJourova) June 30, 2022
We are assessing the new law on the Disciplinary regime. But this new law is not ensuring that judges are able to question the status of other judges without risking being subject to a disciplinary offence.
Dudův zákon nestačí
Komise přesto čelí kritice od právních expertů i některých europoslanců. Podle nich jsou podmínky Evropské komise vzhledem k situaci v justici a právního státu v zemi nedostatečné, protože se zaměřují jen na některé z vícero problémů na poli nezávislosti polské justice.
Obavy ohledně milníků má také místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který měl agendu právního státu ve svém portfoliu v minulém volebním období, píše ve svém stanovisku.
„Milníky vyjednané s polskými zástupci nejsou a nebyly nastaveny tak, aby pokryly všechny problémy spojené s narušováním nestrannosti a nezávislosti polského soudnictví,“ uvedl v prohlášení.
Podobně se před schválením polského plánu obnovy vyjádřili i někteří další členové Evropské komise.
Právnička z Varšavské univerzity Jana Plaňavová-Latanowicz hodnotí nový zákon jako dosažení politického kompromisu. „Současná právní úprava je nejnižším společným jmenovatelem mezi polskou vládou a Evropskou komisí. Je pravda, že odstraňuje pouze zásadní překážky, které dělí polskou vládu od uvolnění prostředků z fondu obnovy,“ řekla redakci.
„Nelze očekávat, že (polská) vláda, jejíž podpora ze strany voličů je mimo jiné založená na rozhodném postupu ve věci soudní reformy, bude vstřícná ke změnám, kterým není nakloněna,“ dodala.
Podle Plaňavové-Latanowicz co do nového zákona rozhodně přetrvává řada pochybností spojených například s fungováním nového disciplinárního orgánu, který podle zákona nahrazuje původní disciplinární komoru nejvyššího soudu. Ta podle rozsudku Soudního dvora EU z roku 2021 nezaručovala zásady nestrannosti a nezávislosti. Podle unijního soudu také nebyla dostatečně chráněna před přímým vlivem ze strany polských politiků.
„Pochybnosti se budou řešit v jednotlivých případech, a rozhodně není vyloučeno, že Polsko opět prohraje soudní řízení ať před Soudním dvorem EU nebo Soudem pro lidská práva Rady Evropy,“ dodala Plaňavová-Latanowicz.
Europoslanci se bouří proti uvolnění fondů EU Polsku, šéfce Komise hrozí odvoláním
Blíží se rozpad polské vládní koalice?
Otázka, jak řešit spor Varšavy a Bruselu o právní stát, včetně reformy justice a přístupu k penězům z pokrizového fondu, dlouhodobě rozděluje polskou koalici.
Dohoda Polska s Evropskou komisí nad cestou za miliardami z fondu obnovy nebyla podle polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který stojí v čele strany vládní koalice Solidární Polsko, odsouhlasena v rámci celé koalice. Premiér Mateusz Morawiecki (Právo a spravedlnost) však taková slova odmítl.
Podle Plaňavové-Latanowicz se navíc nálada v polské vládní koalici stává napjatější s blížícími se parlamentními volbami, které se mají konat na podzim příštího roku. Podle právničky není vyloučeno, že se polská koalice za nějakou dobu rozpadne.
„Jak vyplývá z průzkumu veřejného mínění, Solidární Polsko se svým radikalizmem uchází o část radikálně naladěných voličů z řad Práva a spravedlnosti. Není vyloučeno, že strana Zbigniewa Ziobry v určité chvíli ve snaze odlišit se od svého silného koaličního partnera označí ústupky Práva a spravedlnosti za přílišné, neslučitelné s programem strany a koalici opustí,“ popsala možný scénář pro EURACTIV.cz Plaňavová-Latanowicz.
K potenciálnímu odchodu z koalice by podle ní ale došlo až ve chvíli, kdy by nebylo třeba uspořádat předčasné volby.
„Tím (Solidární Polsko) získá čas na dostatečné zviditelnění a získání části jeho radikálního voličstva pro sebe. Vyhne se také efektu ‚malého koaličního partnera‘, který známe z české politiky, kdy v loňských volbách ČSSD doplatila na koaliční spolupráci s hnutím ANO. Opačný scénář, čili vyhlášení předčasných voleb, by totiž spíš přál straně Právo a spravedlnost,“ vysvětlila Plaňavová-Latanowicz.
Autor polské justiční reformy Ziobro komplikuje smír mezi Varšavou a Bruselem
