Podcast | Konečná: Eurovolby jsou pro mě referendum o míru

Přinášíme další rozhovor ze série rozhovorů s jedničkami eurovolebních kandidátek. Tentokrát s Kateřinou Konečnou (KSČM, GUE/NGL), lídryní koalice Stačilo. Proč se vymezuje proti Green Dealu a migračnímu paktu? Jak je chce v příštím volebním období změnit? A co pozitivního podle ní EU přinesla a může přinést Česku? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka.

👉 Již zveřejněné rozhovory s lídry si můžete přečíst tady. Všechny podcasty týkající se eurovoleb najdete v této sekci, veškerý obsah týkající se eurovoleb pak na tomto odkaze. 🎧 Podcast Evropa zblízka je dostupný také na Soundcloudu a v dalších podcastových aplikacích, jako jsou například  Apple Podcasts nebo Pocket Casts.Kateřina Konečná je předsedkyně KSČM, bývalá poslankyně a nyní už desátý rok europoslankyně v levicové frakci GUE/NGL. V letošních volbách do Evropského parlamentu vede koalici Stačilo!, kterou dala dohromady společně s Českou stranou národně sociální a se Spojenými demokraty – Sdružením nezávislých.„Diktát Bruselu? Stačilo!“ stojí na webových stránkách vaší koalice. Vy působíte v Evropském parlamentu už desátý rok, chci se proto zeptat, jestli máte i po tak dlouhém mandátu stále pocit, že z Bruselu přichází nějaká diktatura.Jsou tam zastoupeny strany a hnutí, které mají dnes pocit, že můžou poroučet větru, dešti. Protože to, co přišlo třeba s greendealovými nařízeními a směrnicemi, tak se jinak nazvat nedá. Jsou to strany, které volily šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Tedy socialisté, lidovci, ale i Renew Europe, které jsou v té největší koalici.  Je to o tom, že tato tři největší uskupení si na začátku rozdělila především funkce a posty, ale teď mají pocit, že mohou ovládat životy nás všech. Takže ano, mám ten pocit.A není to jen demokratické fungování systému, kde vládne většina, stejně jako na národní úrovni?Mohlo by to tak být bráno, kdyby nedocházelo k tomu, že z Komise vše přichází jako jasně dáno. Velmi často ani samotní poslanci z těch velkých frakcí do toho nemohli zasahovat. Takže mi přijde, že to, co by si lidé přáli, je zkrátka omezováno. Nehledě na to, že za posledních pět let jsme se nedostali k referendu, k posílení evropských občanských iniciativ, k posílení věcí, kde by lidé mohli daleko intenzivněji zasahovat do toho, co se v Evropské unii děje. Pevně věřím, že co nejvíce lidí přijde k volbám do Evropského parlamentu i v České republice, že se nám podaří překročit tu třicetiprocentní hranici (volební účasti). Ale na druhou stranu, volby jsou jednou za pět let, a pak se mohou lidé pouze dívat na to, jak zvolení poslanci hlasují, nehlasují, co podporují. Já bych si přála, aby těch mechanismů, kdy by do toho občané mohli zasáhnout, bylo daleko víc. A zároveň, aby existovaly nějaké mechanismy pro případ, kdy se to v uvozovkách přežene. Aby se do toho dalo zasáhnout. Není normální se dívat na to, že šéfka Komise je dnes vyšetřována evropským prokurátorem. Všichni poslední tři roky mluvíme a víme o tom, že tahle dáma vyjednala nevýhodně pro evropské členské státy cenu vakcín. Vy vlastně nemáte žádnou šanci s tím něco dělat. Ona odmítala přijít do Evropského parlamentu, odmítala se zodpovídat. Jediný, kdo měl odvahu se proti tomu nějak vymezit, byl evropský ombudsman. To jsou všechno věci, kde se ukazuje, že Evropa si sice hraje na transparentní a na tu, která chce naslouchat občanům, ale ve chvíli, kdy k tomu má reálně dojít, tak se politici zakonzervují ve svých palácích a tam si rozhodují, jak se jim zlíbí. A nikdo s tím nic neudělá.A nejsou tu od toho volby? V dalším období už může většina vypadat jinak.O to se snažíme, a proto jsme dali dohromady koalici Stačilo! Za prvé proto, aby nepropadaly další hlasy. Já jsem přesvědčená o tom, že názory, které já reprezentuji v rámci Evropského parlamentu, jsou dnes velmi vítány. Mám obrovskou podporu. Myslím si, že by bylo správné, aby tam bylo co nejvíce lidí s těmito názory, s naším programem, a proto jsme dali dohromady koalici, která to splňuje. Aby bylo v Evropském parlamentu – minimálně za Českou republiku – co nejvíce těch, kterým nebude vyhovovat to, co dělala současná Komise nebo Ursula von der Leyenová.Vrátím se ještě k tomu diktátu. Není to ukazování jen jedné strany mince? Jako byste voličům neříkala, že z Evropské unie přichází i něco dobrého a správného. Vy se například dlouhodobě věnujete zdravotní legislativě, ani v této oblasti nepřišlo nic pozitivního?Určitě přišlo, ale když si to vezmete v tom celkovém součtu – Green Deal, migrační pakt, tlak na zrušení práva veta, tlak na to, aby se daleko více kompetencí dostalo do bruselských institucí – tak pořád převažují negativa. I s tím, co se nám podařilo vyjednat pro pacienty. A já jsem moc hrdá na to, co se mi podařilo vyjednat ve farmaceutickém balíčku. Neříkám, že poslanec Evropského parlamentu nemůže pracovat pro lidi a nemůže jim reálně pomáhat, když opravdu chce. Mám desítky příkladů, na kterých bych to ukázala, ale to je jen malá součást. Moloch si tam žije svým životem.Z programu mi úplně nepřišlo, že vidíte i pozitivní momenty. Je velmi negativně, nebo spíš odmítavě, protestně nastavený. Nemyslíte, že byste voličům měla více ukazovat i tu druhou, pozitivní stránku?Já bych neřekla, že je jenom odmítavě nastavený. Mluvíme v něm třeba o sociálně zabezpečené evropské minimální mzdě. O věcech, které, kdyby byla rozumná většina v Evropském parlamentu, tak už jsou dneska dávno přijaty. My ale dnes primárně řešíme to, co mí kolegové za posledních pět let odsouhlasili a co bude znamenat zdražení pro obyčejné lidi. To se týče třeba emisních povolenek u topení, u benzínu, u nafty, zateplování domů, konec aut se spalovacími motory a další. To jsou prostě věci, které jsou dané, a já zcela reálně říkám, že těch následujících pět let bude buď pokračování té nastolené cesty – Green Dealu, migrace a toho, že se v Bruselu bude rozhodovat víc a víc věcí –, anebo přijdou noví europoslanci, kteří touto cestou jít nechtějí. Pak ale budou muset využít toho, že je možnost řadu těch opatření opravit a změnit, a to bude jejich zásadní úkol.V jedné části programu máte, že chcete „zabránit prohlubování integrace“, v jiné ale stojí to, co jste sama zmiňovala – „evropský systém pro zaručený minimální příjem a důchod nad hranicí chudoby“. Toto nevnímáte jako prohlubování integrace? Přece jen, sociální oblast je národní kompetence.Ale přece ta evropská minimální mzda má být o tom, že budete mít nastavené nějaká procenta, která budou zaručená. Protože přece není normální žít v jedné Evropské unii, ve které zaměstnanci mají různá práva, a hlavně ve které český zaměstnanec nikdy nemá šanci si u stejného německého podniku, akorát v jiném státě, vydělat to, co jeho německý kolega. Velmi často je ta suma třikrát, čtyřikrát menší. Takže je to o tom, aby se nastavila nějaká míra. Protože jestli je něco problém v Evropské unii, kromě toho, že si zlikvidovala v podstatě celý svůj průmysl a pokračuje v tom bohužel dále, tak je to to, že my dnes máme v EU 30 nebo 40 milionů lidí žijících v chudobě. To číslo roste každý měsíc a zároveň s ním nám roste počet miliardářů a firem vykazujících neskutečné zisky. Takže to, že se v těchto věcech bude muset stát něco společně, tak to je určitě věc, kterou my budeme podporovat. Ano, my budeme podporovat i zdanění dividend a nadnárodních korporací. Pokud kolegové v ČR tvrdí, že na to nemají koule, a ve chvíli, kdy navýší zdanění, tak jim korporace utečou jinam, tak se pak musíme domluvit napříč Evropou. Stejně tak budeme vždy například pro to, aby v Evropě neexistovaly daňové ráje a některé státy neprofitovaly z toho, že mají takto nastavenou daňovou politiku.Pořád mi to zní jako prohlubování integrace. Prohlubování agendy, která je na evropské úrovni společná. Je to jenom o tom, abychom si nastavili pravidla, a abychom nedostávali do dluhových pastí a na nižší životní úroveň občany EU na úkor toho, že nemáme odvahu sáhnout na ty, kteří generují zisky. A to velmi často způsobem, který já nepovažuji minimálně za jakkoliv morální. Když si vezmete, že v energetické chudobě dnes žijí desítky milionů lidí EU a neřeší se to, a zároveň se volně nechávají žít energetičtí giganti, kteří v době krize vydělali desítky, možná stovky miliard eur, a ve chvíli, kdy státy říkají, že si s tím neporadí, tak pak je tohle určitě věc, na kterou by se Evropa měla soustředit. Měli bychom se bavit o tom, že kdyby tolik energie, jako bylo dáno třeba do Green Dealu, bylo dáno do téhle agendy, tak nám možná dnes nebohatnou ti nejbohatší a zároveň nechudnou další miliony lidí.

Nemyslím si, že zbrojení funguje

Všiml jsem si billboardů, kde voláte po konci nesmyslného zbrojení. Co si myslíte, že se stane, až Západ přestane dodávat Ukrajině zbraně?Jako Evropská unie bychom měli říct – pokud tedy stále platí, že jde o mírový projekt –, proč dva a půl roku odmítáme být zprostředkovateli míru. My jasně říkáme, že na Ukrajinu nemají být posílány žádné další zbraně, dokonce žádní další lidé. To ten konflikt nevyřeší. Za dva a půl roku jsme tam poslali úplně všechno, co bylo v evropských skladech, ať už v soukromých, nebo ve státních, a stejně to nevedlo k ničemu, kromě dalšího krveprolití a posunutí ruské fronty více do ukrajinského území. Jsem hluboce zklamaná, že jsem za dva a půl roku ze strany Evropské komise neslyšela jednou jedinkrát, že by měla jakýkoliv zájem na tom zprostředkovat jednání a bavit se o příměří. K míru je dlouhá cesta, měla by se proto bavit o tom, jak přimět ty dvě strany, aby si sedly k jednacímu stolu. Měla by se o tom bavit i s dalšími jadernými mocnostmi, jako jsou Spojené státy, Čína, Izrael a další. Evropa si ale vybrala jednu cestu, která se ukázala být nefunkční a místo toho, aby přemýšlela nad jinou cestou, tak bude víc zbrojit? Já si prostě nemyslím, že to funguje. Navíc, my evropské volby nebereme jako referendum o vládě, jako Andrej Babiš, ale jako referendum o míru. Protože na výsledku voleb záleží to, jestli Evropa bude dál mírovým uskupením. Nechci Evropu, která se reálně baví o zrušení veta v rámci zahraniční a bezpečnostní politiky, o novém komisaři pro obranu, o evropské armádě a o tom, že Evropská investiční banka by měla začít financovat zbrojařské koncerny. To jsou věci, které odmítám a budu proti nim dělat všechno. Buď zvítězí dostatek lidí, kteří budou mít odvahu říct, že další zbrojení a další zabíjení už není cesta, a budou chtít vyjednat příměří, které by dovedlo strany k jednacímu stolu. Anebo zvítězí lidé typu Ursuly von der Leyenové a dalších, kteří neznají jinou cestu, než shánět další zbraně. Jak dlouho to budou lidé ochotní financovat? Vezměte si, jak se mění názory. Evropská unie dva roky v podstatě živí Ukrajinu, bez našich peněz by neměli ani na důchody, ani na státní správu, na nic. To je jedna část příběhu. Ta druhá je, že Američané tam samozřejmě posílají své americké zbraně, aby měli peníze pro své americké zbrojovky. A teď se navíc kolegové z ODS nebo TOP 09 baví o tom, že by se tam měli posílat Ukrajinci z Česka. Kdy bude ten čas na to, sednout si k jednacímu stolu? Kdy si řekneme, že je naše strategie chybná?Chápu apel na mír, nebo na příměří. Ale co ve chvíli, kdy přestaneme posílat zbraně, donutí Rusko sednout si k tomu jednacímu stolu? Když bude mít silně vojensky navrch, nemyslíte si, že srovná Ukrajinu se zemí? Proč by se v tu chvíli zastavilo?Kdyby Rusko chtělo srovnat Ukrajinu se zemí, tak by to dávno udělalo.Já vám s dovolením ukážu jednu fotku (pro čtenáře a posluchače k dispozici např. zde, pozn. red.), je to místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dimitrij Medvěděv, který stojí u mapy, kde načrtává budoucnost, jak by mohla vypadat Evropa podle ruského měřítka. Ukrajina tam v podstatě vůbec není, to území je téměř celé ruské. To je jejich vize. Myslíte si tedy, že když budou mít vojensky navrch, a my jim dovolíme postupovat dál, tak najednou začnou jednat?Ale nikdo neříká, že jim máme dovolit postupovat dál. Proto mluvím o zprostředkování příměří. To přece musí přijít ve chvíli, kdy Evropská unie – v ideálním případě ve spolupráci se Spojenými státy a například s Čínou nebo s Tureckem, případně s papežem – přiměje sednout k jednacímu stolu jak zástupce Ruska, tak zástupce Ukrajiny. A neříkejte mi, že Evropská unie nemá při svých 13 sankčních balíčcích nástroje k tomu, aby Rusko donutila k tomu stolu zasednout. Jestliže je Evropská unie dnes už tak slabá, že sama přizná, že nemá páky přimět strany k jednání, tak pak by měla alespoň jednat s jadernými velmocemi, které toho bezpochyby schopny jsou. Když se mě zeptáte velmi natvrdo, jestli chci raději dát peníze na zbraně pro Ukrajinu, anebo evropským občanům, a potažmo českým, tak já jasně říkám, že českým občanům. Protože zbraně na Ukrajinu posíláme dva a půl roku, a nevede to k ničemu jinému než k dalšímu zabíjení.Rozhovor je zkrácen. Kompletní verze, ve které dojde například ještě na Green Deal, je k dispozici v audio verzi výše.