30. 11. 1999

Decentralizace, subsidiarita a partnerství: cesta, kterou nabízí Společná zemědělská politika

Jedna z nejcitlivějších oblastí evropského zemědělství, se v současné době potýká s celou řadou zásadních problémů, které odhalují, že zemědělství není v dobrém stavu a že provést určité kroky k nápravě je nezbytné. Evropské společenství si je nutnosti modifikace systému založeného na regulaci cen a trhu komodit, jehož kořeny sahají až do poválečného období poznamenaného zoufalým nedostatkem potravin, vědomé už od konce šedesátých let. V průběhu dalších desetiletí, kdy se evropská produkce potravin ukázala nejen jako dostatečná, ale dokonce nadbytečná, byly nastartovány mechanismy strukturálních změn, které měly vést k modernizaci a urychlit přizpůsobení zemědělského systému tržním podmínkám.

30. 11. 1999

Budú po vstupe do Európskej únie uznávané české a slovenské odborné kvalifikácie?

Začiatkom novembra tohto roku sa desať budúcich členských štátov EÚ dočkalo siedmej a zároveň poslednej hodnotiacej správy Európskej komisie. Jej obsah vyznel pre Českú i Slovenskú republiku vcelku pozitívne. V druhej kapitole – Voľný pohyb osôb – Komisia konštatuje, že obe krajiny v zásade plnia záväzky týkajúce sa občianskych práv, voľného pohybu pracovníkov a koordinácie systémov sociálneho zabezpečenia. Kameň úrazu však nastáva pri zosúladení legislatívy v oblasti vzájomného uznávania odborných kvalifikácií. Na pretrvávajúce nedostatky Komisia poukazovala už v minulých hodnotiacich správach a je zrejmé, že napriek značnému pokroku má najmä Česko čo robiť, aby bolo dobre a včas pripravené na svoje nezadržateľne sa blížiace členstvo v Európskej únii.

30. 11. 1999

Konec cesty? Referenda o vstupu pobaltských republik do Evropské unie

Na začátku devadesátých let nebylo větších nadšenců pro vstup do EU nad pobaltské politiky. Vstup do Evropské unie byl důležitou součástí sloganu „návrat do Evropy”, který proklamovaly všechny státy bývalého sovětského bloku. Východoevropské země se po hospodářské stagnaci socialistické ekonomiky vydaly na nelehkou cestu hospodářské transformace, doprovázenou tíživými sociálními dopady.

30. 11. 1999

Politický systém Litvy

Litevská republika tvoří spolu s Estonskem a Lotyšskem takzvané Pobaltí, které je povšechně vnímáno jako jakýsi jednolitý celek. Tento pohled je však velmi povrchní a zavádějící. Právě v otázce politického a ústavního uspořádání, kterou se zabývá tento článek, nemůže být o jednolitosti ani řeči. Litva se svým politickým a ústavním systémem od Estonska a Lotyšska značně odlišuje.

30. 11. 1999

Gro Harlem Brundtlandová: Portrét výjimečné ženy

Gro Harlem Brundtlandová, norská „matka národa“, se narodila 20. dubna 1939 v Oslu v rodině lékaře. Šla ve stopách svého otce a vystudovala medicínu zaměřenou na rehabilitaci. Nikdy nesnila o jiné než lékařské kariéře, a přitom jako lékařka a vědecká pracovnice v systému veřejného zdravotnictví působila pouhých deset let. Dalších dvacet let svého života věnovala své politická práci a kariéře. Polovinu tohoto dvacetiletého období strávila v premiérském křesle. Do vysoké politiky nevstoupila bez zkušeností, už v letech 1974 – 79 zastávala úřad ministryně pro životní prostředí.

30. 11. 1999

Přístupová referenda ve střední a východní Evropě. Litva, Maďarsko, Polsko a Slovensko na cestě do Evropské unie – ve znamení boje o účast

Všechna zatím uskutečněná přístupová referenda ve střední a východní Evropě se nesla ve stejném duchu. Problémem nebylo přesvědčit občany, aby rozšíření Evropské unie schválili – ve všech zmíněných zemích bylo vysoce pravděpodobné, že výsledky budou kladné. Problémem bylo přesvědčit občany, aby se referend vůbec zúčastnili. Hned na úvod je třeba konstatovat, že se tak dělo v duchu hesla účel světí prostředky.