15. 9. 2005

Strategický rámec Společenství: vodítko pro financování z evropských fondů na období let 2007 až 2013

Evropská komise pozvolna konkretizuje obraz priorit, které by měly být rozhodujícím způsobem respektovány těmi řešiteli projektů, kteří se budou v období let 2007 – 2013 ucházet o podporu z fondů EU. Na počátku prázdninového období vyhlášený Strategický rámec Společenství v oblasti kohezní politiky na období 2007 – 2013 již nabízí poměrně velmi konkrétní představu o tom, na jaké oblasti bude Evropská komise klást prioritní důraz při uvolňování peněz ze společného rozpočtu Unie.

30. 8. 2005

Předčasné volby v Německu

Spolkový prezident Horst Köhler dne 21. července 2005 podle očekávání vyhlásil rozpuštění německého Spolkového sněmu a uvolnil tak cestu pro konání předčasných voleb. Ty by se měly konat 18. září. Vyhověl tím žádosti německého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, kterému byla hlasováním Spolkového sněmu 1. července 2005 vyslovena nedůvěra, protože se mnoho poslanců vládní sociálně demokratické SPD a jejího koaličního partnera, Zelených, zdrželo hlasování. Schröder si chtěl tímto manévrem zajistit nejen potřebnou podporu pro provádění reforem zejména v oblasti zdravotnictví a pracovního trhu, ale chtěl především v předčasných volbách sjednotit vlastní stranu a zabránit levicovému uskupení WASG a postkomunistické PDS, aby se stihlo zkonsolidovat.

29. 8. 2005

Co znamená dánská výjimka z evropského občanství

Dánské království se evropské spolupráce neúčastní v plném rozsahu. Po negativním výsledku referenda o Maastrichtské smlouvě v červnu 1992 si vyjednalo čtyři výjimky (opt-outs): ze společné měny euro, spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí, obranných aspektů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropského občanství.

9. 8. 2005

Co všechno potřebujete vědět o Evropském ombudsmanovi

V tomto roce je tomu deset let, kdy začal na úrovni Evropské unie pracovat Evropský ombudsman (Evropský ochránce práv). Za tu dobu z něj vyrostla instituce, která je obecně respektována a váží si jí a důvěřují jí občané EU. Evropský ombudsman tak patří mezi nejznámější ombudsmanské instituce na světě a řadí se mezi nejlepší.

Výzkum a vývoj v EU a podpora českých podnikatelů

Evropská unie trvale podporuje výzkum a vývoj. Důležitým nástrojem je jí přitom tzv. Rámcový program pro výzkum a technologický vývoj, který navrhuje Evropská komise a schvaluje Rada a Evropský parlament. Právě probíhající 6. rámcový program je zaměřen na posílení vědecké kvality, konkurenceschopnosti a inovací v Evropě a má přispět k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.

27. 7. 2005

Romové v EU rok poté

Vstup ČR do EU byl vnímán jako šance na integraci a uplatnění Romů v národní i evropské společnosti a výzva k řešení problémů v oblasti sociální, bytové, vzdělanostní i lidských práv.

26. 7. 2005

Proč investovat v České republice?

Podle nového průzkumu Ernst a Young je Česká republika pro investory sedmou nejatraktivnější zemí na světě. Průzkum dále uvádí, že do Evropy směřují především investice do automobilového průmyslu a špičkových technologií. Tomu odpovídá i struktura nejnovějších investic, které přicházejí do ČR.

Evropský občan a veřejná správa

Když byla z popudu Evropské rady, která se sešla v roce 1974 v Paříži, vytvořena pracovní skupina pro otázky evropského občanství, šlo tehdy shodou okolností o reakci na výhrady uplatňované Velkou Británií a Dánskem po jejich vstupu do Společenství. Tyto spíše právně-technické než čistě politické výhrady směřovaly především k otázkám státní příslušnosti než k občanství, nicméně vyvolaly vedlejší efekt, který přišel některým dalším členským státům docela vhod. Byla tak dokořán otevřena Pandořina skříňka a začal se odvíjet proces, v němž zazněly hlasy o potřebě dotknout se zcela fundamentálních a v tomto smyslu i věčných problémů evropské politické integrace.

8. 7. 2005

Evropská bezpečnostní a obranná politika ve světle transatlantických vztahů

Evropská bezpečnostní a obranná politika je přes svou krátkou historii úspěšným projektem. Zároveň je ve své dnešní podobě akceptovatelná pro drtivou většinu států a politických aktérů na obou březích Atlantiku a je v zásadě i v souladu s transformující se transatlantickou vazbou. Akceptovatelnost EBOP a její soulad s transatlantickou vazbou jsou dány dlouhodobě a na obou březích Atlantiku vyjadřovanou potřebou, aby Evropa byla schopna vyjít ze své bezpečnostní závislosti na USA, převzala odpovědnost za dění „ve svých sférách vlivu“, použijeme-li toto imperiální označení, a přispěla i svými prostředky k obraně Západu.

4. 7. 2005

Evropou nezní Osudová

Všechna předchozí rozšíření s sebou přinesla otřesy a emoce. Shodou okolností jsem třikrát stála poblíž, když se přijímali noví členové do Evropské unie. V roce 1975 jsem byla u přijetí Anglie a Irska, v roce 1986 Španělska a konečně v loňském roce České republiky. Pro obyvatele Česka z této zkušenosti vyplývá zajímavá zpráva: ani v minulosti to nováčci v EU neměli nijak snadné.

Liberalizace trhu služeb v Evropské unii

Služby jsou motorem ekonomického růstu a tvoří 70% HDP a zaměstnanosti ve většině členských států. Fragmentace vnitřního trhu v této oblasti má negativní vliv na celé evropské hospodářství, zvláště pak na konkurenceschopnost malých a středních podniků, a zároveň omezuje přístup spotřebitelů k rozmanitější nabídce služeb za konkurenceschopné ceny. Cílem připravované směrnice o službách je tudíž dosažení skutečně fungujícího trhu služeb,
který by byl ku prospěchu ekonomiky celé Unie.