5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
Po loňských útocích v Paříži a letošních atentátech v Bruselu zasáhl Evropu další teroristický čin, tentokrát ve francouzském Nice. Lidé na sociálních sítích debatují o tom, jestli lze spojovat terorismus a víru, nebo jak se má EU postavit k imigraci.
Dohoda o uprchlících, kterou uzavřela EU s Tureckem, znamená posun ve vzájemných vztazích, rozšiřovací proces ale v žádném případě nenahradí. Většina společnosti nadále podporuje snahy Ankary vstoupit do EU, v reálný výsledek ale věří jen 20 % obyvatelstva. V rozhovoru pro EurActiv to uvedl turecký analytik se specializací na vztahy EU-Turecko Sinan Ülgen, který momentálně působí v Center for Economics and Foreign Policy Studies (EDAM) v Istanbulu. Ülgen v minulosti působil v diplomatických službách a osobně se účastnil jednání EU s Tureckem o možném přistoupení.
Komise dnes zaslala společnosti Google dvě prohlášení, ve kterých se snaží dokázat, že zneužívá svého dominantní postavení na evropském trhu a porušuje antimonopolní předpisy EU. Podle Komise Google zvýhodňuje svou vlastní službu porovnávání obchodních nabídek a zároveň uměle omezuje zobrazování kontextové reklamy svých konkurentů.
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) Evropského parlamentu včera přijal oficiální pozici pro další vyjednávání směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, kterou Komise navrhla po listopadových teroristických útocích v Paříži. Směrnice vyvolává v řadě zemí včetně Česka bouřlivé reakce, k plánu Komise se tak sešlo na 900 pozměňovacích návrhů, o kterých poslanci včera hlasovali. A jaké pasáže výbor z návrhu vyhodil?
Manipulace s najetými kilometry u ojetých automobilů představuje problém, který trápí celou Evropu. Řešení by se proto mělo hledat na celoevropské úrovni. Europoslanci se kvůli tomu obrátili i na Evropskou komisi a žádají ji, aby představila pravidla pro všechny členské státy EU.
Evropská komise dnes představila návrhy na dokončení společného azylového systému, jehož částečnou reformu předložila už začátkem května. Dnešní opatření mají zajistit, aby byly podmínky udělování žádostí o azyl ve všech zemích EU stejné. Běženci si tak nebudou moci lehce vybírat, v jaké zemi EU chtějí pobývat. Pokud osoba s nárokem na ochranu nebude s úřady státu, kde získala azyl, spolupracovat, budou ji čekat postihy.
„Velkou Británii jsme vždy vnímali jako přirozeného spojence středoevropských zemí, protože kladla důraz na technologicky neutrální přístup k dosahování cílů evropské energetické politiky a na energetickou bezpečnost, a to i v oblasti jaderné energetiky,“ říká slovenský ministr hospodářství Peter Žiga. Rozhovor přinesla slovenská redakce EurActivu.
Tzv. žlutá karta, již novým a přísnějším pravidlům z dílny Evropské komisi vystavily národní parlamenty (včetně českého), bude předmětem jednání evropských komisařů a komisařek příští týden. Komise je povinna se postojem parlamentů zabývat a musí se rozhodnout, co s návrhem udělá. Ve hře je i jeho stažení.
Brusel – Delegace 9 europoslanců z Výboru LIBE pro občanské svobody včetně českého europoslance Tomáše Zdechovského, navštíví ve středu 13. července uprchlické tábory u francouzského města Calais. Poslanci se zde setkají nejen se samotnými migranty, kteří se snaží přesunout z Francie do Velké Británie, ale i se zástupci místních úřadů, nevládních organizací a francouzsko-britských úřadů v oblasti správy hranic. Cílem delegace je posoudit situaci přímo na místě.
V pátek začalo historicky první slovenské předsednictví v Radě Evropské unie. Na dnešním plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku vystoupil slovenský premiér Robert Fico a představil program předsednictví, který se zakládá na čtyřech prioritách: hospodářsky silná Evropa, moderní jednotný trh, udržitelná migrační a azylová politika a globálně angažovaná Evropa.
Štrasburk, 6. 7. – Evropský parlament dnes přijal nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, které je důležitým…
Zdravotní systém v České republice stojí před výzvou v podobě stárnutí populace, které z dlouhodobého hlediska ohrožuje stabilitu českých veřejných financí. Ve svých doporučeních to zdůrazňuje Evropská komise. Jaká jsou možná řešení?
České zdravotnictví si žádá změny. Evropská komise upozorňuje na rizika spojená se stárnutím populace, které s sebou do budoucna přinese vyšší náklady. Lékař a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň je přesvědčen, že změny jsou nutné, ale vyžádají si čas. O tom, co je v českém zdravotnictví potřeba změnit, hovořil v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv.
Zapracovat na elektronizaci státní správy, více investovat do dopravy a energetické účinnosti nebo usnadnit vzdělávání znevýhodněným dětem. I letos předložila Evropská komise České republice doporučení pro reformy, které mohou posílit její ekonomiku. Co všechno Komise po Česku chce?
„Referendum má podle britského práva pouze poradní povahu, takže čistě teoreticky by se jím britská vláda nemusela řídit,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který v Evropském parlamentu vede výbor pro právní záležitosti JURI. V interview jsme hovořili o tom, co EU a Velkou Británii čeká v případě tzv. brexitu a také tehdy, pokud by Britové v dnešním hlasování členství země v EU podpořili.
„V současné době bychom našli spoustu investorů a poskytovatelů půjček, kteří by rádi nasměrovali kapitál do energetické účinnosti, ale bariérou je nedostatečná standardizace, která vytváří nejistotu,“ říká Steven Fawkes. Na tento problém se zaměřuje iniciativa Investor Confidence Project.
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.