Pokud má odchod Řecka z eurozóny podobná rizika jako jeho setrvání v ní, pak podle guvernéra České národní banky platí rčení, podle kterého je hrůzné řešení lepší, než hrůza bez konce. EurActiv s Miroslavem Singerem krátce před nedělní schůzkou u prezidenta Miloše Zemana v Lánech hovořil o smysluplnosti vládního záměru zahájit debatu o přijetí eura i o současné politice ČNB a Evropské centrální banky.
S bývalým belgickým premiérem a současným lídrem evropských liberálů v Evropském parlamentu (ALDE) Guy Verhofstadtem jsme hovořili o posilování evropských politik a federalizaci. Do Prahy přijel minulý týden na sněm Hnutí ANO. Jeho předsedovi Andreji Babišovi, kterého sněm minulý víkend jednomyslně podpořil ve vedení, prý věří, že v politice není kvůli svým privátním zájmům.
„Kontrol je někdy opravdu až moc a často se stává, že se soustředí na nepodstatné maličkosti a zapomínají na celek a smysl projektu,“ říká v rozhovoru pro EurActiv ředitelka Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Kateřina Dostálová. Nejistota, která panuje v českém právním prostředí, může mít dokonce za následek to, že potenciální příjemce dotací z EU od podání žádosti odradí.
Česká republika by měla volit obezřetný přístup v poskytování azylu uprchlíkům a udělovat trvalý pobyt či státní občanství pouze těm, kteří prokážou, že jsou skutečně součástí české společnosti. V rozhovoru pro EurActiv to říká europoslanec a první místopředseda ODS Jan Zahradil (ECR).
„Nebudeme měnit žádné zákony týkající se bezpečnosti potravin a Spojené státy to dobře vědí,“ říká hlavní evropský vyjednavač k transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) Ignacio Garcia Bercero, který minulý týden navštívil Prahu. „Tento problém je ale citlivý i pro USA,“ dodává. Jak odpovídá na kritiku, že dosavadní vyjednávání o dohodě nebyla dostatečně transparentní?
Přestože v evropských volbách posílily protievropská uskupení, můžeme v příštích letech paradoxně čekat více konzervativní politiku. Na všem důležitém se totiž bude muset shodnout velká koalice vítězné evropské lidové strany (EPP) a evropských socialistů (S&D). Hlavní diskuze v příštích dnech se bude týkat postu příštího šéfa Komsie. Tvrdá vyjednávání můžeme čekat nejen mezi evropskými stranami, ale také mezi europarlamentem a členskými státy.
Ekonomické otázky, konsolidace současného stavu i hledání si místa na slunci. To jsou mimo jiné výzvy, které čekají Evropský parlament v příštích pěti letech. Ptali jsme se současných českých europoslanců.
Krize eurozóny, přijetí Lisabonské smlouvy či dominance Německa. To jsou jen některé události, které v posledních letech výrazně ovlivnily směřování evropského projektu. Před deseti lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Jak se EU od té doby změnila?
V noci z 30. dubna na 1. května si Česká republika připomene 10 let od vstupu do Evropské unie. Ptali jsme se proto lidí z politické, ekonomické i neziskové sféry, co nám podle nich členství v EU přineslo. Anketou začíná speciál EurActivu k 10letému výročí vstupu.
Nejaktivnější europoslankyní byla v posledních pěti letech Zuzana Roithová (KDU-ČSL), za ní se umístil Oldřich Vlasák (ODS) a Olga Sehnalová (ČSSD). Na druhém konci pomyslného žebříčku se umístil sociální demokrat Robert Dušek. Uvádí to analýza vydaná nadací Open Society Fund sestavená na základě vyčíslitelné aktivity europoslanců v tomto volebním období.
Evropský parlament dnes (16. dubna) schválil legislativu, která má zabránit šíření nepůvodních rostlin a živočichů ve členských zemích EU. Nepůvodní invazní druhy způsobují v EU škody odhadované na 12 miliard eur ročně. Proti legislativě se i přesto postavili někteří poslanci, kteří tvrdí, že regulace představuje „přílišnou invazi do života lidí a přírody“.
Kampaně před evropskými volbami už se zvolna rozjíždí. Jednou z diskutovaných otázek je i rozdílná kvalita a cena potravin stejných řetězců v západní a východní Evropě. Mezi svá ústřední témata ji zařadila ČSSD, KSČM i KDU-ČSL.
Zatímco Česko stále hledá, koho nominuje do příští Evropské komise, například na Slovensku už mají jasno. Bratislava plánuje do evropské exekutivy opět vyslat současného eurokomisaře Ševčoviče. On, stejně jako řada jeho kolegů z evropské exekutivy, se navíc chystá pomoci své národní straně v nadcházejících eurovolbách. Český komisař Štefan Füle již v minulosti oznámil, že letos v Komisi končí.
Češi pobývající během květnových voleb v zahraničí, nebudou moc volit z české kandidátky pro eurovolby, brání jim v tom stávající znění volebního zákona. Pokud se nicméně budou nacházet na území EU, budou moci vybírat z kandidátky dané země. Podle specialisty na volební právo Marka Antoše ale nejde o protiústavní situaci, ze zahraničí nejde volit také například v komunálních či senátních volbách, upozorňuje.
Koho budeme v eurovolbách volit? Proč by neměly být české zájmy pro europoslance zvolené v Česku na prvním místě? Kdy budeme znát první výsledky evropských voleb? Proč nemůžou Češi volit ze zahraničí? Zjistěte, co byste o evropských volbách rozhodně měli vědět.
Evropský stabilizační mechanismus, který pomáhá zemím eurozóny vypořádat se s následky hospodářské krize, neodporuje německé ústavě. Dnes o tom rozhodl německý ústavní soud. Berlín přispívá do takzvaného eurovalu více než čtvrtinu prostředků. Ústavní soud se navíc postavil i za fiskální pakt, jenž by měl vést k větší rozpočtové zodpovědnosti.
Česká republika by měla do dvou týdnů začít čerpat peníze z Fondu solidarity EU. Necelých 16 milionů eur (zhruba 412 milionů korun) bude sloužit na likvidaci škod způsobených červnovými povodněmi. Svým podpisem to včera stvrdil ministr financí Andrej Babiš.
Poslanci Evropského parlamentu dnes (13. března) schválili směrnici, která by měla mimo jiné vést k tomu, že by výrobci mobilních telefonů měli spotřebitelům nabízet univerzální nabíječku pro všechny mobilní telefony. Cílem je nejen zjednodušit život Evropským občanům, ale i snížit odpad. Do praxe by měla tato legislativa vejít do roku 2016.
