30. 3. 2003

Regionální politika České republiky v období po vstupu do Evropské unie

Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování

Princip subsidiarity a jeho pojetí v evropském právu

Princip subsidiarity představuje v systému evropského acquis jednu z nejčastěji citovaných a ve všech pádech skloňovaných zásad. Také v příspěvcích účastníků debaty o kompetencích Unie, která proběhla na půdě Konventu o budoucnosti Evropy, panoval obecný, federalisty i stoupenci mezivládního přístupu sdílený konsensus, že tento princip je třeba explicitně zakotvit v nové ústavní smlouvě Unie.

6. 1. 2003

Euroregiony

Motto: „Mnoho obyčejných lidí, kteří bydlí v malých obcích podél hranic a dělají malé věci, mohou změnit tvář světa.“

Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí hraničním regionům převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.

30. 11. 1999

Společný agrární komunismus. Evropská unie odmítá změny své zemědělské politiky

Francouzi brnkají architektům evropské ústavní smlouvy na nervy. Mají-li pravdu průzkumy veřejného mínění, hrozí, že brzy udělají z historicky první evropské ústavy balík starého papíru. Hnací silou francouzské eurofobní koalice jsou sedláci. Do akce proti „nadvládě Bruselu“ se ženou ti samí, kteří v nedávných dnech, jako každý rok touto dobou, sepisovali žádosti o dotace ze společné evropské kasy.

30. 11. 1999

Program Prosperita

Výzkum a vývoj jsou v poslední době poměrně často skloňovanými výrazy, a to především v souvislosti s dohady ohledně nastavení nového systému přidělování státních dotací jednotlivým výzkumným ústavům a vědeckým společnostem. Součástí diskusí je rovněž polemika, zda by věda a výzkum neměly být více provázané s ostatními sektory české ekonomiky. V zahraničí je takto nastavený systém běžným standardem a výzkumné záměry jsou financované nejen ze státních peněz, ale i ze soukromých zdrojů.

30. 11. 1999

Státní pomoc v letecké dopravě v EU

Poskytování legální pomoci letecké dopravě je v EU možné. Do velké míry závisí na vynalézavosti samotných dopravců, aby podle kritérií EU vyzkoušeli všechny relevantní možnosti. Poskytování pomoci českým leteckým dopravcům z veřejných peněz je však dnes už málo pravděpodobné.

30. 11. 1999

Rekonstrukce Rady bezpečnosti OSN s ohledem na střet zájmů uvnitř EU

V letošním roce šedesátého výročí založení Organizace spojených národů má volání po transformaci jejích struktur, po větší efektivnosti jejích činností a koneckonců i po větší průhlednosti a srozumitelnosti dosažených výsledků jistou pikantní příchuť. Ať totiž bylo oněch uplynulých šest dekád působení OSN jakýchkoli, je z hlediska jedné generace tato instituce starodávná, pro druhou vyčerpaná a pro třetí stojí na počátku nové éry.

30. 11. 1999

Drobnou prací za Dárfúr

Ve světě roku 2005 půjde spíše o důvěru než o ropu

Kde hledat maják do roku 2005? To není tak jednoduchá otázka, jak by se zdálo, pokud ovšem nějaká převratná událost nedorazí shůry. Stačí probrat první roky třetího milénia: 2001 – teroristický útok na USA, pro mnohé počátek nové světové války; 2002 – pacifikace sponzorů tohoto útoku na území Afghánistánu; 2003 – pacifikace jednoho z článků „osy zla“, konkrétně režimu Saddáma Husajna; 2004 – dlouho očekávané největší rozšíření EU v historii a před týdnem podobně bezprecedentní přírodní katastrofa v Indickém oceánu.

30. 11. 1999

Slovinsko-chorvatské spory, aneb jugoslávské dědictví

Už delší dobu probíhá mezi Ljubljanou a Záhřebem spor ohledně plánovaného vyhlášení tzv. Jaderské ekologicko-rybolovné zóny, které připravuje chorvatská strana. Do příhraničního sporu, který po rozpadu Jugoslávie pravidelně nabírá na intenzitě v závislosti na slovinském resp. chorvatském vnitropolitickém dění a který se původně týkal čistě slovinsko-chorvatských vztahů, však nepřímo vstoupil další hráč – Itálie. O co jde v neklidné oblasti balkánského poloostrova tentokrát? Lze říci, že stále o jedno a totéž – o dědictví Svazové Federativní Republiky Jugoslávie.

30. 11. 1999

Participativní demokracie v evropské ústavní smlouvě

Evropská ústavní smlouva jednoznačně posouvá dál význam participativní demokracie. Smlouva totiž obsahuje několik ustanovení, která se nevyskytují v ústavách a ústavních dokumentech jiných států. Tento významný posun je zahrnut v článku I-47. V evropské ústavní smlouvě je tak patrná snaha vyvážit poměr mezi demokracií zastupitelskou (článek I-46) a demokracií participativní. Tato skutečnost musí být brána na zřetel, když se bavíme o roli občanské společnosti v evropském dění.

30. 11. 1999

Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU

Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100.000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4% z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii. Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3–5%. Mezi členskými státy EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná.

30. 11. 1999

Vstup ČR do EU v praxi: evropské číslo tísňového volání na linku 112

Listina základních práv a svobod, která je podle čl. 3 Ústavy ČR součástí ústavního pořádku České republiky, říká: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ Další zákony ČR tato práva a svobody dále upřesňují a rozšiřují. Je jistě logické, že mezi ně patří i právo na dovolání se pomoci v případě nouze.

30. 11. 1999

Budoucnost miliardových dotací novým spolkovým zemím Německa v EU-25

Květnové rozšíření Evropské unie na východ zcela jistě překoná rozdělení Evropy z dob studené války a zvýší stabilitu celého kontinentu. Zároveň se ale také stává novou výzvou pro EU v oblasti posílení konkurenceschopnosti hospodářství, zvýšení sociální soudržnosti a zlepšení forem demokratického rozhodování. Vyjednávání o vstupu nových zemí do EU se však odehrávala na poli rozdílných zájmů. Nejenže bylo velmi obtížné dosáhnout shody ohledně jednotlivých unijních politik, ale i představy o budoucí podobě integračního procesu se často velmi lišily. Vstupem nových zemí do Unie však vyjednávání zdaleka nekončí. Boj o miliardové dotace regionální a strukturální politiky právě začíná.

30. 11. 1999

Litva po impeachmentu prezidenta: jaké jsou úkoly nové hlavy státu?

12. července 2004 byl Valdas Adamkus jmenován litevským prezidentem. Po více než osmnácti měsících, během kterých se odehrál dosud největší politický skandál litevského nezávislého státu (impeachment prezidenta Rolandase Paksase), se na prezidentský post vrátil člověk mající politické zkušenosti a představující důvěryhodnou osobu pro zahraniční partnery.

30. 11. 1999

Jak pracovali čeští pozorovatelé v Evropském parlamentu?

Status pozorovatelů v Evropském parlamentu (EP) je spojen s postupným rozšiřováním EU. Poprvé byla tato možnost poskytnuta španělským a portugalským zástupcům před rozšířením v roce 1986. V červenci 1990 bylo nominováno osmnáct pozorovatelů (Beobachter) z bývalé Německé demokratické republiky. Jejich mandát skončil poté, co vešla v platnost Maastrichtská smlouva (1993). Před vstupem Švédska, Finska a Rakouska žádní pozorovatelé v EP přítomni nebyli. Od ledna 1995 do červnových voleb v roce 1999 v Evropském parlamentu působili švédští, finští a rakouští europoslanci, kteří byli nominováni parlamenty těchto zemí.

30. 11. 1999

Německé odbory a snahy reformovat pracovní trh

Německo hledá řešení špatné ekonomické situace. Musí proto provést zásadní změny. Spolková vláda se zatím pokusila o návrh reformy veřejných financí, důchodového systému a zdravotního pojištění. Na trhu práce ale tvrdě naráží na odpor odborových svazů, které jakékoli změny odmítají a razí ve svých požadavcích naprosto opačný směr než vláda. V konečném důsledku odbory svou fundamentální pozicí Německo oslabují a odrazují tak i investory. Vliv německých odborových svazů není srovnatelný s žádným jiným evropským státem.

30. 11. 1999

Německé školství potřebuje nutně léčebnou kúru

Německý školský systém se v posledních dvou letech dostal mnohokrát do zorného úhlu médií jako předmět celospolečenské diskuze. Poprvé tomu bylo v roce 2001, když byly zveřejněny výsledky mezinárodní studie uskutečněné Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v rámci programu PISA (Programme for International Student Assessment – Program pro mezinárodní hodnocení studentů). Ve výsledném žebříčku se němečtí žáci umístili velice špatně. Spolková vláda byla tudíž nucena spustit novou iniciativu na poli školství a navýšit finance, které do něj plynou.

30. 11. 1999

Uznávání českých odborných kvalifikací v Evropské unii

Uznávání odborných kvalifikací a diplomů patřilo donedávna k největším výhradám, které měla Evropská komise vůči české vládě. Brusel několikrát opakoval výtku, že česká vláda svým pomalým začleňování evropských směrnic do českého práva poškozuje své občany. Praha tyto resty vyřešila až koncem roku 2003. Od 1. května 2004 by tak neměli mít absolventi českých vysokých škol v jiných členských státech problémy s uznáváním svého dosaženého vzdělání.