Základní druhy řízení před Evropským soudním dvorem

Evropský soudní dvůr (dále jen ESD) plní svou hlavní úlohu, tedy zajišťování dodržování komunitárního práva ze strany subjektů tohoto práva, tj. členských států, orgánů ES i jednotlivců, zejména tím, že v rámci několika základních druhů řízení rozhoduje o jemu předkládaných žalobách a návrzích. V posledních letech je každoročně k ESD podáváno až na tisíc různých návrhů a žalob. O těchto návrzích a žalobách pak ESD, respektive obě jeho součásti, rozhodují především v základních druzích řízení, kterými jsou řízení o přímých žalobách, řízení o předběžných otázkách, řízení incidenční a řízení o vydání posudku.

26. 4. 2004

Deficity veřejných rozpočtů oddalují přijetí eura

Analýza vysvětluje výhody a rizika rychlého přijetí měny a poukazuje na rizika spojená s výrazným zpožděním v přijetí společné měny za ostatními tranzitivními ekonomikami. V druhé části se pak autor zaměřuje na zásadní makroekonomický problém ČR, kterým je špatný stav veřejných financí.

31. 3. 2004

Jednotný volební systém pro volby do Evropského parlamentu?

Diskuse o jednotném volebním systému do Evropského parlamentu bude po rozšíření Evropské unie nabývat na důležitosti. Bude vhodnější přejít na jednotný volební systém, či nikoli? Jaké jsou výhody a jaká jsou případná úskalí tohoto kroku? Jak by měl takový volební systém vypadat? Jaké mohou být následky v případě, že by byl členskými zeměmi rozšířené Evropské unie přijat?

Posuny v komunitární úpravě kapitálových trhů

Analýza pojednává o právních změnách na evropských kapitálových trzích v souvislosti s novou legislativou, která vzniká v rámci tzv. FSAP (Financial Service Action Plan). FSAP je iniciativa EU, která usiluje o vyšší integraci na evropském kapitálovém trhu, zvýšení jeho likvidity a v důsledku o snížení ceny kapitálu.

Evropský zatykač jako součást českého právního řádu

Příprava na život ve spojené Evropě založené na demokratických principech s sebou nese také určitou daň. Volný pohyb osob v Evropské unii přinese českým občanům možnost pohybovat se bez omezení ve všech členských státech EU. Zároveň ale pachatelům trestné činnosti umožní vyhýbat se – takřka nekontrolovatelně – trestnímu postihu na území kteréhokoli státu EU. Stávající úprava mezinárodní právní pomoci je natolik složitá a komplikovaná, že nahrává spíš pachatelům trestné činnosti než zájmu společnosti na jejich spravedlivém potrestání.

30. 3. 2003

Regionální politika České republiky v období po vstupu do Evropské unie

Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování

Princip subsidiarity a jeho pojetí v evropském právu

Princip subsidiarity představuje v systému evropského acquis jednu z nejčastěji citovaných a ve všech pádech skloňovaných zásad. Také v příspěvcích účastníků debaty o kompetencích Unie, která proběhla na půdě Konventu o budoucnosti Evropy, panoval obecný, federalisty i stoupenci mezivládního přístupu sdílený konsensus, že tento princip je třeba explicitně zakotvit v nové ústavní smlouvě Unie.

6. 1. 2003

Euroregiony

Motto: „Mnoho obyčejných lidí, kteří bydlí v malých obcích podél hranic a dělají malé věci, mohou změnit tvář světa.“

Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí hraničním regionům převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.

30. 11. 1999

Společný agrární komunismus. Evropská unie odmítá změny své zemědělské politiky

Francouzi brnkají architektům evropské ústavní smlouvy na nervy. Mají-li pravdu průzkumy veřejného mínění, hrozí, že brzy udělají z historicky první evropské ústavy balík starého papíru. Hnací silou francouzské eurofobní koalice jsou sedláci. Do akce proti „nadvládě Bruselu“ se ženou ti samí, kteří v nedávných dnech, jako každý rok touto dobou, sepisovali žádosti o dotace ze společné evropské kasy.

30. 11. 1999

Program Prosperita

Výzkum a vývoj jsou v poslední době poměrně často skloňovanými výrazy, a to především v souvislosti s dohady ohledně nastavení nového systému přidělování státních dotací jednotlivým výzkumným ústavům a vědeckým společnostem. Součástí diskusí je rovněž polemika, zda by věda a výzkum neměly být více provázané s ostatními sektory české ekonomiky. V zahraničí je takto nastavený systém běžným standardem a výzkumné záměry jsou financované nejen ze státních peněz, ale i ze soukromých zdrojů.

30. 11. 1999

Státní pomoc v letecké dopravě v EU

Poskytování legální pomoci letecké dopravě je v EU možné. Do velké míry závisí na vynalézavosti samotných dopravců, aby podle kritérií EU vyzkoušeli všechny relevantní možnosti. Poskytování pomoci českým leteckým dopravcům z veřejných peněz je však dnes už málo pravděpodobné.

30. 11. 1999

Rekonstrukce Rady bezpečnosti OSN s ohledem na střet zájmů uvnitř EU

V letošním roce šedesátého výročí založení Organizace spojených národů má volání po transformaci jejích struktur, po větší efektivnosti jejích činností a koneckonců i po větší průhlednosti a srozumitelnosti dosažených výsledků jistou pikantní příchuť. Ať totiž bylo oněch uplynulých šest dekád působení OSN jakýchkoli, je z hlediska jedné generace tato instituce starodávná, pro druhou vyčerpaná a pro třetí stojí na počátku nové éry.

30. 11. 1999

Drobnou prací za Dárfúr

Ve světě roku 2005 půjde spíše o důvěru než o ropu

Kde hledat maják do roku 2005? To není tak jednoduchá otázka, jak by se zdálo, pokud ovšem nějaká převratná událost nedorazí shůry. Stačí probrat první roky třetího milénia: 2001 – teroristický útok na USA, pro mnohé počátek nové světové války; 2002 – pacifikace sponzorů tohoto útoku na území Afghánistánu; 2003 – pacifikace jednoho z článků „osy zla“, konkrétně režimu Saddáma Husajna; 2004 – dlouho očekávané největší rozšíření EU v historii a před týdnem podobně bezprecedentní přírodní katastrofa v Indickém oceánu.

30. 11. 1999

Slovinsko-chorvatské spory, aneb jugoslávské dědictví

Už delší dobu probíhá mezi Ljubljanou a Záhřebem spor ohledně plánovaného vyhlášení tzv. Jaderské ekologicko-rybolovné zóny, které připravuje chorvatská strana. Do příhraničního sporu, který po rozpadu Jugoslávie pravidelně nabírá na intenzitě v závislosti na slovinském resp. chorvatském vnitropolitickém dění a který se původně týkal čistě slovinsko-chorvatských vztahů, však nepřímo vstoupil další hráč – Itálie. O co jde v neklidné oblasti balkánského poloostrova tentokrát? Lze říci, že stále o jedno a totéž – o dědictví Svazové Federativní Republiky Jugoslávie.

30. 11. 1999

Participativní demokracie v evropské ústavní smlouvě

Evropská ústavní smlouva jednoznačně posouvá dál význam participativní demokracie. Smlouva totiž obsahuje několik ustanovení, která se nevyskytují v ústavách a ústavních dokumentech jiných států. Tento významný posun je zahrnut v článku I-47. V evropské ústavní smlouvě je tak patrná snaha vyvážit poměr mezi demokracií zastupitelskou (článek I-46) a demokracií participativní. Tato skutečnost musí být brána na zřetel, když se bavíme o roli občanské společnosti v evropském dění.

30. 11. 1999

Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU

Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100.000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4% z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii. Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3–5%. Mezi členskými státy EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná.