Česko by mělo upustit od požadování takzvané výjimky z Listiny základních práv EU. Tou bývalý prezident Václav Klaus podmínil před více než čtyřmi lety svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu z obavy před tím, že by moly být prolomeny Benešovy dekrety. Podle Jiřího Dienstbiera by zrušení Klausova požadavku bylo důležitým krokem, kterým by se Česko přihlásilo k ochraně lidských práv.
Členským státům EU by v boji proti nepůvodním invazním druhům fauny a flóry, které ohrožují původní ekosystém a mohou způsobovat i nemalé ekonomické škody, pomohlo, kdyby zavedly odpovědnost obchodníka za dovážené druhy rostlin ze zahraničí. Přiložit ruku k dílu mohou i obyčejní lidé, kteří musí pochopit, že vypouštění některých zvířat do volné přírody není nejlepší nápad. V rozhovoru pro EurActiv to uvedl botanik Jan Pergl.
Poslanci Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) byli v minulosti kritizováni za nedostatečnou aktivitu a špatnou kontrolu vládní politiky. To by se podle poslanců, kteří v něm nyní zasedají, mělo v tomto období změnit. Nasvědčuje tomu prý i personální složení výboru, ve kterém najdeme například nového předsedu ODS Petra Fialu či kandidáta na ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
Podle grémia ČSSD by měl vést kandidátku sociálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu levicový sociolog Jan Keller. Jak řekl redakci europoslanec Richard Falbr (ČSSD), jedná se o velmi dobrou volby. ČSSD by mělo kompletní kandidátku představit na přelomu ledna a února.
Více než půl roku stojí v čele České republiky kabinet Jiřího Rusnoka, který nezískal důvěru poslanců. Na otázku, zda nepolitický charakter kabinetu ovlivnil jeho vyjednávací pozici v EU, se názory liší. Sám Rusnok tvrdí, že nikoliv, protože se vnitropolitickou situací v unijních orgánech nikdo nezabývá. O jak běžnou situaci se tedy jedná?
Šest ze sedmi současných europoslanců ČSSD už dalo najevo, že by chtělo v Evropském parlamentu působit nadále. O své kandidatuře informoval EurActiv i dosavadní člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci Richard Falbr. K EU je prý v některých aspektech kritický. Vadí mu hlavně nedodržování pravidel.
Řešení nekontrolovatelného šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů napříč evropskými státy spatřuje Evropská komise v zavedení seznamu zakázaných druhů. Podle českého europoslance Pavla Poce, který bude mít legislativní návrh na starosti v Evropském parlamentu, je to dobrý nápad, avšak členské státy musí mít možnost výjimek. Existují totiž druhy, které mohou někde škodit, ale v opačném koutě Evropy by kvůli odlišným klimatickým podmínkám jednoduše nepřežily.
Připravovaná legislativa z dílny Evropské komise, o které se nyní mezi unijními institucemi vedou diskuse, má v evropské osmadvacítce zabránit dalšímu šíření tzv. invazních nepůvodních druhů fauny a flóry. Bez vzájemné spolupráce členských států EU se to ale zřejmě podle zjištění EurActivu neobejde.
V českých obchodech se nově objevují varovné obrázky na krabičkách cigaret, které zavádí tabáková směrnice EU dojednaná v roce 2014. Náš factsheet z té doby přináší podrobný přehled o obsahu směrnice. Jde například také o zákaz ochucených cigaret.
Evropská unie spatřuje v energetické účinnosti významný způsob, jak snižovat svou závislost na fosilních palivech, efektivněji chránit životní prostředí a šetřit výdaje za energii. V posledním roce se jedním z nejvíce diskutovaných témat na evropském poli stala směrnice o energetické účinnosti, na úspory však pamatuje také návrh cestovní mapy k nízkouhlíkové ekonomice.
Region západního Balkánu je pro EU strategicky důležitý především z bezpečnostního hlediska. V 90. letech zde proběhlo několik ozbrojených konfliktů těsně za hranicemi EU. Cílem EU tedy je zabránit tomu, aby se tato situace někdy opakovala. V červenci 2013 vstoupilo do EU Chorvatsko. Kandidátský status má Srbsko, Černá hora, Makedonie a Albánie.
V roce 2007 se pozornost politiků, médií i veřejnosti upřela k hrozbě globálního oteplování. Proč k tomu došlo právě v uplynulém roce shrnuje komentátor Respektu Martin Uhlíř.
Nad vývojem postoje nejsilnější vládní strany k reformě Společné zemědělské politiky (SZP) se v Respektu zamýšlí Ondřej Kundra. Ministr zemědělství Petr Gandalovič v současné době již nehovoří o škrtech v rozpočtu SZP, ale o odklonu od přímých plateb k financování rozvoje venkova. Jakou má šanci uspět doma i v EU?
Analýza Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM se zabývá rolí Evropského parlamentu v procesu evropské integrace, ukazuje, jak probíhal jeho vývoj v čase a s tím sílily jeho pravomoci a nabízí pohled na jeho vliv při přijímání evropských právních norem.
Analýza České spořitelny se zabývá šetřením Evropské komise v oblasti retailového bankovnictví, které odhalilo řadu překážek bránících klientům využívat výhod jednotného trhu a podrobuje kritice opatření, jež Evropská komise navrhuje na odstranění tohoto stavu.
Vysoké ceny pšenice donutily Evropskou unii odstranit dlouholetý požadavek, aby zemědělci nechávali 10% své půdy ladem. Kromě neúrody v některých částech Evropy a některých dalších faktorů tlačí ceny vzhůru také rostoucí produkce biopaliv. O tom, jaké bude mít tento vývoj důsledky pro evropské zemědělství se v Respektu zamýšlí Tomáš Pavlíček.
Minulý pátek ministři vnitra deseti evropských zemí potvrdili, že by se od 1. ledna příštího roku měl schengenský prostor rozšířit o osm nových států včetně Česka. Až se tak stane, oddechne si bezpochyby mnoho z nás.
Tereza Šupová z Lidových novin se v Respektu zabývá kritikou korupce v Bulharsku a Rumunsku ze strany Evropské unie. Je situace v těchto zemích ale skutečně o tolik horší než v jiných nových členských zemích?
