Zapracovat na elektronizaci státní správy, více investovat do dopravy a energetické účinnosti nebo usnadnit vzdělávání znevýhodněným dětem. I letos předložila Evropská komise České republice doporučení pro reformy, které mohou posílit její ekonomiku. Co všechno Komise po Česku chce?
„Referendum má podle britského práva pouze poradní povahu, takže čistě teoreticky by se jím britská vláda nemusela řídit,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který v Evropském parlamentu vede výbor pro právní záležitosti JURI. V interview jsme hovořili o tom, co EU a Velkou Británii čeká v případě tzv. brexitu a také tehdy, pokud by Britové v dnešním hlasování členství země v EU podpořili.
„V současné době bychom našli spoustu investorů a poskytovatelů půjček, kteří by rádi nasměrovali kapitál do energetické účinnosti, ale bariérou je nedostatečná standardizace, která vytváří nejistotu,“ říká Steven Fawkes. Na tento problém se zaměřuje iniciativa Investor Confidence Project.
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
V českém průmyslu jsou odvětví, která ještě mají potenciál v úsporách energie. Mohla by nahradit celou výrobní kapacitu novou technologií a vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou a úsporou energií. Proto je škoda, že jsou v operačním programu ministerstva průmyslu omezeny dotace pro velké firmy, říká ředitel Národního centra energetických úspor Jakub Vít. Česko by podle něj jinak mohlo snadněji splnit evropský cíl pro energetickou účinnost, se kterým má jako řada dalších zemí problém.
Jestli chce Česko dohánět bohatší země EU, bude muset mimo jiné zapracovat na své dopravní infrastruktuře a dalších oblastech pro investice. Těm v současné době brání například složitá povolovací řízení. Přijetí novely stavebního zákona, která by to mohla zajistit, se přitom oddaluje. Výjimečné jsou i české problémy s procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA.
Evropská komise zveřejnila nový návrh směrnice o vysílání pracovníků v EU, který vyvolal v České republice silnou kritiku, pod tlakem některých členských zemí. „Přestože je iniciátorkou legislativy, řada impulsů vychází od členských států. Komise si obvykle před přijetím návrhu členské státy testuje a v tomto případě si musí být jistá, že pro návrh bude dostatečná podpora v Radě,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU Alena Mastantuono.
Třetina národních parlamentů v EU vystavila v polovině května návrhu směrnice o vysílání pracovníků v EU tzv. žlutou kartu. Evropská komise, která se musí ke stanovisku legislativců vyjádřit, to má v plánu udělat ještě před tím, než se instituce EU uzavřou kvůli letním prázdninám. Podle evropské komisařky pro zaměstnanost a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenové je vůle to stihnout ještě v první polovině července.
Systém modrých karet byl v EU přijat již v roce 2009, ale brzy se ukázalo, že nefunguje. Statistiky hovoří o tom, že využívání systému je nedostatečné – pouze 31 % vysoce kvalifikovaných migrantů do států OECD si jako destinaci zvolilo EU, což znamená, že kvalifikovaní pracovníci volí jiné destinace, které s EU hospodářsky soutěží, píše v komentář česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE).
V hodnocení digitalizace veřejných služeb Česko patří mezi státy EU k posledním. Výdobytky českého e-Governmentu, jako je Czech POINT či datové schránky, v dnešní době nestačí a potřebují další rozvoj. K tomu jsou však zapotřebí experti, kteří by vládě radili, jak na to. Co všechno českému e-Governmentu chybí a jak zajistit, aby se Česko posunulo v evropském srovnání nahoru?
„Jeden fakt je, že jsme na dně Evropy, a druhý, že se v této oblasti nic zvláštního neděje. Popsala se spousta papírů, které plánují e-Government zlepšit, ve skutečnosti to ale nefunguje,“ říká v rozhovoru pro EurActiv předseda poslaneckého hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO). Vláda si prý musí nejprve uvědomit, že je e-Government důležitý. Za nedostatečné elektronické služby veřejné správy podle něj může i zaostalá digitální infrastruktura.
Od září mají být základní školy otevřené dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Pomoci to má různým skupinám znevýhodněných žáků. Změna nemusí být radikální, protože řada takových dětí se už na základkách vzdělává. Školy by spíše měly získat prostředky, které pro práci s nimi potřebují. Jenže finanční a personální zajištění reformy budí pochybnosti.
„Navýšení učitelských platů by mohlo být klidně stoprocentní. Může to znít bláznivě, ale pokud chceme, aby do škol směřovali kvalitní lidé, je potřeba zpřísnit kritéria a zároveň výrazně navýšit platy,“ říká Bohumil Kartous z nevládní organizace EDUin, která se zaměřuje na otázky vzdělávání. Jak udělat z učitelství atraktivní povolání? A je český vzdělávací systém připraven na inkluzi?
Z emisního trhu by se mohly stahovat povolenky odpovídající emisím ušetřeným například díky odklonu od uhlí. Navrhuje to parlamentní zpravodaj Ian Duncan, který včera představil svou pozici k revizi ETS. Podporuje také vícestupňový přístup k bezplatnému přidělování povolenek, který by lépe odpovídal tomu, jak jsou jednotlivá průmyslová odvětví ohrožena tzv. únikem uhlíku.
Měla by si EU předepsat výraznější zvyšování energetické efektivity? Ano, odhlasovali europoslanci ve výboru pro průmysl, vývoj a energetiku. Ne všichni s tím ale souhlasí. EU by podle nich měla být více realistická. O zprávě, která hodnotí plnění směrnice o energetické účinnosti, bude plenární zasedání hlasovat v červenci.
Proces discharge, tedy schvalování účetní závěrky unijních institucí, by neměl být omezen jedním rokem, ale měl by představovat běh na dlouhou trať. Instituce, jejichž hospodaření prochází kontrolou, by se měly z chyb poučit a do budoucna zlepšit svůj přístup k vynakládání peněz z rozpočtu EU. I na to upozorňuje zpráva o hospodaření Evropské komise, kterou nedávno schválili europoslanci.
Oběhové hospodářství zajišťuje, že se neplýtvá omezenými zdroji naší planety. Skládkování v něm nemá co dělat, říká v rozhovoru europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který ve výboru pro průmysl pracuje na návrhu nové směrnice o odpadech. Jak předcházet vzniku odpadů a zabránit například plýtvání s potravinami?
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
