Česká republika v rámci EU suverenitu ztratila. Jedinou šancí, jak ji dostat zpět, je EU opustit a začít navazovat rovnocenné vztahy, říká lídr strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. Obává se, že parlamentní volby odsunou Českou republiku na periferii Evropské unie.
Před dvěma týdny předseda Evropské rady Donald Tusk sliboval, že navrhne, jak zlepšit komunikaci mezi členskými zeměmi. Svůj závazek dodržel a premiérům doručil agendu pro další dva roky a také novou pracovní metodu, která má učinit EU akceschopnější.
Hackeři čím dál častěji používají ransomware – tedy vyděračský virus, který od majitele napadeného počítače požaduje výkupné. Někdy se tváří jako obyčejný e-mail od zákazníka. Jedno kliknutí ale stačí k tomu, aby se firma stala obětí vydírání. Hackeři jí většinou dají na výběr – buď jim firma pošle peníze, nebo přijde o všechna data. Podle statistik Evropského parlamentu mají čtyři evropské firmy z pěti zkušenost s nějakým útokem hackerů.
Česká politická scéna nemá výraznou osobnost, která by formovala pozitivní pohled na EU, ukazuje průzkum, který připravil EurActiv ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).
Debatu o EU v českém veřejném prostoru nejvíc ovlivňují Miloš Zeman, Andrej Babiš a Václav Klaus, myslí si lidé, kteří se v Česku zabývají evropskými otázkami. Malý vliv podle nich naopak mají europoslanci nebo česká eurokomisařka.
Revize směrnice o vysílání pracovníků rozděluje Evropu – zatímco starší členské státy v čele s Francií ji vítají a chtějí pro vysílání přísnější podmínky, nové členské státy včetně České republiky vyjádřily s revizí nesouhlas. O co vlastně v této diskusi jde, se dozvíte v přehledné infografice.
Výbor Evropského parlamentu dnes schválil zprávu o vysílání pracovníků. Text je namířený proti volnému pohybu v Evropě a je nevyvážený, říká europoslankyně Martina Dlabajová
Zastropovat, či nezastropovat? To je oč v české debatě o budoucím nastavení zemědělských dotací běží. Zatímco na jedné straně stojí zastánci velkých podniků, na druhé jsou spíše drobní podnikatelé. Do diskuse však vstupuje i ochrana životního prostředí nebo třeba generační obměna venkova.
Česko je zemí velkých zemědělských podniků, které zároveň čerpají nejvíce peněz z unijního rozpočtu. Evropská komise ale přišla s návrhem, že by se přímé platby zemědělcům omezily na základě jejich velikosti. Je něco takového pro ČR přijatelné? Politické strany v tom mají jasno.
Přijetí eura budí v české společnosti emoce. Které politické strany po společné měně volají a které ji naopak odmítají?
Omezit byrokracii a zjednodušit systém čerpání dotací. A nebo dotace zcela zrušit? Do školství nebo do dopravy mají jít podle stran kandidujících do Poslanecké sněmovny peníze z EU především. Farmářům však prý škodí.
Konvergence, tedy sbližování úrovní členských zemí, je v současné době pro českou evropskou politiku prioritou. Jak ale konvergenci urychlit, aby se Česko dočkalo stejných platů, jako mají například v Německu? Řešení je zejména na budoucí české vládě.
Země Visegrádu mají podobné zájmy a problémy, myslí si strany kandidující do Poslanecké sněmovny. Sdílí totiž společnou historii i geografickou pozici. V současné době jsou ale rozdělené. V4 přesto zůstává nástrojem pro debatu a spolupráci.
Ruská agrese na východě Ukrajiny a anexe Krymu postavila evropské politiky před otázku, jak na ruské chování zareagovat. Jaký postoj ke Kremlu zaujímají strany kandidující do Poslanecké sněmovny?
Přes trest smrti ani přístupová kritéria EU nejede vlak. Turecko je neplní, a proto české strany kandidující do Poslanecké sněmovny odmítají jeho členství v EU. Země je však strategickým partnerem a díky vzájemným jednáním lze ovlivňovat tamní demokracii.
Boj proti radikalizaci, předcházení teroristickým útokům, eliminace hrozeb z Ruska a Číny nebo monitoring aktivit islamistických skupin. To jsou oblasti, které dominují debatě mezi českými politickými stranami o roli EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Možnost vytvoření celoevropské tajné služby jedni podporují, druzí zavrhují.
Reforma azylového systému je pro Evropskou unii těžký oříšek. Jak by si s ní poradily politické strany, které letos kandidují do Poslanecké sněmovny?
