Česká vláda kývla na kompromisní návrh revize směrnice o vysílání pracovníků, čímž nemile překvapila domácí podnikatelskou sféru. Upozorňuje na to Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Peníze z evropského rozpočtu do Česka plynou hlavně na takzvanou politiku soudržnosti, která má zmenšovat rozdíly mezi různě vyspělými státy a regiony. Do budoucna se ale bude muset ČR připravit na jiný způsob financování.
Katalánsko vyhlásilo nezávislost na Španělském království. Jednalo při tom v souladu s mezinárodním právem? Mohou se Katalánci opřít o právo na sebeurčení, nebo se na jejich případ nevztahuje? Vysvětluje Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů.
Karcinogenní kadmium se z hnojiv dostává do potravin a následně také do lidského těla. „Volba je jednoduchá – buď kadmium odstraníme z hnojiv, nebo ho sníme a ono se nám uloží v těle,“ říká europoslanec Pavel Poc.
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
Na půdě Evropské unie se znovu otevřela diskuze nad životností a odolností elektrospotřebičů. Evropský parlament chce schválením usnesení ze začátku léta vytvářet tlak na výrobce elektroniky, aby své produkty vyráběli opravitelné, odolné a snadno recyklovatelné. „Téma prodloužení životnosti výrobků, a zejména elektrospotřebičů často zvedají politici, kteří se potřebují před volbami zviditelnit,“ říká generální ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů Radek Hacaperka, zároveň ale dodává, že výrobce by měl navrhovat své produkty tak, aby se k němu dostaly do výroby zpět v podobě recyklátů, protože to vyplývá z rozšířené zodpovědnosti výrobců.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.
Kolik energie by se v Česku mohlo vyrábět z obnovitelných zdrojů? A jak by se měl nově nastavit systém podpory? Mluvili jsme o tom s předsedou Komory OZE Štěpánem Chalupou.
Turecko neplní reformy vedoucí k posilování demokracie, nezaslouží si proto peníze z přístupových fondů. Shodují se na tom lídři členských zemí i europoslanci.
Po více než jednom roce dohadů se evropské země shodují na budoucích pravidlech pro vysílání pracovníků. Kontroverzní směrnici však ještě musí schválit Evropský parlament, který se s Radou v několika bodech neshoduje.
Evropská unie pracuje na vytvoření společného azylového sytému již dvacet let, a přesto na migrační krizi stávající legislativa nestačila. Jaké změny Unie chystá po zkušenostech z roku 2015, kdy o azyl v Evropě žádalo více než milion lidí?
Za poslední dva roky se pojmy „uprchlík“ a „migrant“ staly běžnou součástí našeho slovníku. Umíme je však správně rozlišovat? Zuzana Števulová v první části seriálu vysvětluje, kdo je migrant, kdo je uprchlík a v jakém kontextu bychom měli tyto pojmy používat.
Jednou z garancí našeho setrvání v jádru EU je co nejrychlejší přijetí eura. Ještě důležitější však je celková změna přístupu k EU, říká garant zahraniční politiky TOP 09 Marek Ženíšek.
Zakopat válečnou sekeru s Visegrádem. I tak se dá interpretovat schůzka Jean-Clauda Junckera se středoevropskými premiéry. Spolupráci s V4 bude s největší pravděpodobností podporovat i budoucí česká vláda.
Strany jsou k NATO, EU a Rusku často opatrnější než jejich voliči, ukazuje ve své analýze Nikola Hořejš.
Na přijetí eura není česká ekonomika ještě připravena, ale návrhy na vystoupení z Evropské unie jsou absolutně zvrácené a šílené, uvedl pro EurActiv.sk Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Češi prostě nevědí nic o globálních strategiích EU nebo propojenosti energetických sítí. Ale velmi dobře vědí, že v Německu koupí levnější a kvalitnější potraviny, říká v rozhovoru o českém pohledu na EU europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
