Většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Podpora malých a středních podniků, kterým měl program pomoci, naproti tomu vázne.
Dotace EU jsou spojené nejen s podvody a kauzami typu Čapí hnízdo. Podporu z evropských fondů získalo také více než 70 tisíc projektů, které pomáhají lidem v každodenním životě.
Od úterý 12. června se lze hlásit do projektu DiscoverEU. Tady jsou odpovědi na nejčastější otázky.
Češi chtějí jíst stejně kvalitní potraviny jako Němci. Měla by se kvůli tomu zakázat současná praxe, kdy někteří výrobci nabízejí potraviny s různým složením v Česku, než například v Německu?
Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Vyplývá to z dnešního návrhu Evropské komise.
Evropská komise Česku opět doporučila zvýšení a zlepšení zaměstnanosti žen s malými dětmi. Ocenila sice zvýšení kapacit pro péči o děti formou dětských skupin či mikrojeslí, ale upozornila na nedostatek flexibilních pracovních pozic.
Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.
Zlu se teď říká „Marakéšská politická deklarace“ a „Marakéšský akční plán“, „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“ a „Globální pakt o uprchlících“. Pravdě se říká „bruselská propaganda“. Povídal to mluvčí prezidenta.
EU chce spor o americká cla řešit u Světové obchodní organizace. Na oplátku by mohla uvalit poplatky za dovoz rýže, brusinek, burbonu, kukuřice, arašídové pomazánky či ocelářských výrobků.
I Česka se týká problém se stáčením kilometrů u ojetých vozů. Podle europoslanců si to žádá řešení na evropské úrovni. Osvědčil se belgický systém kartiček, na které se při návštěvě servisu, STK nebo při silniční kontrole povinně zaznamenávají ujeté kilometry.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Evropská komise do roku 2020 podpoří členské státy, které chtějí vstoupit do eurozóny, částkou překračující dvě miliardy eur. Navrhla i další kroky pro eurozónu, jako vytvoření stabilizační a investiční funkce.
Výroční data ze sektoru šetrného stavebnictví mimo jiné ukázala stabilizaci trhu pasivních domů. Je to i díky Nové zelené úsporám. Česko má i další dotační programy na podporu energetických úspor. Jejich současné nastavení se ale chýlí ke konci.
Mimo trh práce je v Česku málo lidí, mezi mladými jich ale přibývá. Často je to kvůli nedostatečnému vzdělání. Lidé s nízkou kvalifikací v řadě případů nepracují nebo nedosáhnou na lepší práci. Pomohla by opatření na školách, nižší zdanění práce nebo lepší cílení programů zaměstnanosti.
Několik stávajících evropských programů se má spojit do nového fondu, který bude podporovat spolupráci justice, nevládní organizace a think tanky. Další peníze mají posílit boj proti podvodům.
Evropské nařízení nově definuje dumping i na základě sociálních a ekologických kritérií. Jedná se o významnou reformu evropských nástrojů na ochranu proti příliš levným dovozům ze třetích zemí.
Evropská populace stárne. A svět, ve kterém žije nová generace, se mění. Lidé se musí například přizpůsobovat digitalizaci. Dopady na sociální systém mají pomoci zmírnit evropské peníze.
Napětí na italských trzích trvá a investoři se obávají, že by Itálie mohla opustit eurozónu. Může za to nestabilní politická situace v zemi, která vznikla poté, co italský prezident odmítl jmenovat vládu navrženou populisty.
