Minulý týden se nesl ve znamení prvních návštěv nového premiéra Johnsona v jednotlivých částech Spojeného království. Jeho vláda také předložila několik dalších, zejména finančních, opatření pro odchod země z EU. Spekuluje se také nad scénáři kolem brexitu.
Britská vláda chce po odchodu z EU vytvořit po celé zemi až deset zvláštních ekonomických zón v přístavech a na letištích. Ty by firmám umožnily dovážet, zpracovávat a reexportovat zboží, aniž by podléhalo britským daňovým a celním pravidlům, píše BBC.
Evropská komise podle senátora Lukáše Wagenknechta sdělila, že nemá žádný dokument, který by ministerstvům bránil poskytnout Senátu vyžádané auditní zprávy, jež se týkají údajného střetu zájmů premiéra Babiše. Ministerstvo financí mu oponuje.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prázdninovém červenci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Podle dosavadních příprav ČR na budoucí čerpání z fondů EU mezi lety 2021-2027 by se měl vytvořit monitorovací systém odpovídající tomu stávajícímu. Stát by měl o miliardu méně než doposud a hotov by měl být do začátku nového programovacího období.
Britská vláda plánuje s EU uzavřít novou rozvodovou dohodu, přestože s tím Brusel nesouhlasí. Londýn se proto připravuje i na neřízený odchod, vyhradil pro to miliardu liber i nový investiční fond. Podle podniků to ale stačit nebude.
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Český premiér Andrej Babiš po dnešním setkání s Ursulou von der Leyenovou potvrdil, že na post české eurokomisařky navrhl stávající eurokomisařku Věru Jourovou. Premiér rovněž von der Leyenové sdělil, že stojí o ekonomické portfolio.
Český premiér Andrej Babiš se dnes v Bruselu sejde s nastávající předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, aby s ní prodiskutoval, kdo obsadí post českého eurokomisaře.
Politická atmosféra v oblasti ochrany právního státu a dalších unijních hodnot se opatrně, ale pozitivně mění. Evropské politické skupiny totiž začaly tlačit na své členské národní strany, které unijní hodnoty nedodržují.
Energetická družstva mají obrovský potenciál, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz německá expertka na decentralizaci energetiky Krisztina Andréová.
Od letošního ledna platí v Rakousku zákon, který zavádí takzvanou indexaci rodinných dávek a daňových úlev pro cizince, kteří v zemi pracují, ale jejich děti tam nežijí. Indexace ovlivnila tisíce českých rodin, podle Evropské komise je zákon v rozporu s evropským právem.
Kybernetické útoky jsou čím dál větší problém a EU přemýšlí, jak se bránit. Jednou z možností je nově i uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby. Kromě zmrazení majetku je možný i zákaz vstupu do EU.
Favoritem České republiky na pozici v Evropské komisi (EK) je současná eurokomisařka Věra Jourová.
Jen úplné vyškrtnutí tzv. irské pojistky by umožnilo ratifikaci dohody o podmínkách britského odchodu z Evropské unie. Při svém prvním vystoupení v dolní komoře britského parlamentu to dnes prohlásil nový premiér.
Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice.
Letos v květnu uplynul rok od doby, kdy v Evropské unii začalo platit nařízení o ochraně osobních dat známé pod zkratkou GDPR. Jak jsou na tom státy Unie s jeho dodržováním a jak jej hodnotí Evropská komise?
