Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.
Igor Ivan je ostravský rodák, který se přes patnáct let věnuje oblasti geoinformatiky a její aplikaci zejména v dopravě a kriminalitě. Poslední čtyři roky působí na pozici prorektora pro strategii a spolupráci na VŠB – Technické univerzitě Ostrava.Před několika týdny se v médiích objevila zajímavá zpráva o tom, že na Ostravsko se muselo kvůli útlumu těžby dovézt černé uhlí z Austrálie. Přišlo mi to jako symbolická ukázka toho, jak se region transformuje. Dá se podle Vás říct, že se kraj nachází v jakémsi mezidobí a hledá si novou identitu?V transformaci se nachází už delší dobu, dekarbonizace a konec doby uhelné není otázka jednoho roku nebo jedné dekády. Myšlenka dovozu černého uhlí z Austrálie se objevila už před lety, tehdy se to zdálo jako sci-fi. Nemyslím si ale, že to bude běžné, spíše se jedná o testování téhle cesty. Jedna věc je ukončování těžby, druhá ukončování využívání uhlí pro energetické účely. Tyto procesy jdou sice částečně paralelně, ale s různou dynamikou, a tyto rozdíly je potřeba vykrýt.
Čím bude podle Vás Moravskoslezský kraj známý třeba za třicet let, až tato transformace skončí?Jako ostravský rodák a patriot věřím, že kraj i město mají obrovský potenciál ke změně. Lidé u kormidla mi dávají naději, že k těm velkým změnám dojde.
Bavíme se o Ostravě jako o městu kultury, jako o městu sportu. Region ale vsází především na inovace, na technologie. Kraj typický svými velkými zaměstnavateli se mění na místo pro podnikatele v odvětvích s přidanou hodnotou. K tomu dopomáhají všechny aktivity okolo Moravskoslezského inovačního centra (
MSIC). Naše univerzita má taky vlastní akcelerační program GreenLight, letos se chceme věnovat problematice zakládání spin-off společností. Studenty učíme, jak nápad proměnit v byznys. To všechno jsou myslím střípky mozaiky celkového rozvoje kraje.
Slovu transformace často předchází přízvisko „spravedlivá“, což odkazuje na evropské programy podpory pro regiony závislé na těžbě uhlí a těžkém průmyslu. Proč podle Vás regiony jako Moravskoslezský kraj potřebují speciální zacházení a mimořádnou podporu?Historicky byli v našem regionu dva velcí zaměstnavatelé, Nová huť a OKD, kteří zaměstnávali desetitisíce lidí. V okamžiku, kdy se řekne „konec“ a „útlum“, tak jsou až stovky tisíc lidí existenčně ohroženy.
To už sice proběhlo, ale ti lidé jsou stále na trhu práce a přístup „vystuduji a stanu se zaměstnancem“ je u nás stále hluboce zarytý. Je tedy potřeba načrtnout novou cestu – usilujte o to nestát se zaměstnancem, ale zaměstnavatelem či obecně podnikatelem. Investovat peníze do takové změny regionu je tedy podle mě velmi důležité.
Operační program Spravedlivá transformace není zaměřený jen na vědu a výzkum, ale i na celou řadu dalších aktivit, které se pokouší popasovat se s „dědictvím“, které tady máme. Ať jsou to různé brownfieldy, areály černouhelných dolů nebo jiné ekologické zátěže. Těch výzev je nepřeberné množství, stejně jako různých fondů, které s nimi pomáhají.
Moravskoslezský kraj se „spravedlivě transformuje“. Nové evropské peníze půjdou i na rekvalifikace
Lákání expertů, přeměna dolů
Zmínil jste Operační program Spravedlivá transformace, do kterého putují peníze ze speciálního evropského fondu a do kterého se zapojuje i Vaše univerzita. Čeho se týká například projekt nazvaný REFRESH? V jaké je fázi?My věříme tomu, že transformaci regionu neudělají pouhé stavby nebo přístroje, ale lidé, kteří je umí využít. Kraj dlouhodobě trpí depopulací, odlivem obyvatel, a to je potřeba zvrátit. Na to je nutné vytvořit takové podmínky, aby zde lidé mohli žít, podnikat a pracovat.
Přicházíme se strategií SMARAGD (
SMARt And Green District), která využívá několik projektů nabízejících regionu komplexní řešení klíčových výzev, a kterou rozvíjíme s MSIC. Klíčovým projektem je REFRESH, který je jedním ze 13 strategických projektů v kraji, a který si klade za cíl masivně podpořit příchod nových lidí na univerzitu, a tedy i do regionu. Jsou to především vědci, kvalitní zahraniční pracovníci, ale i ti tuzemští, kteří před lety odešli a dnes se chtějí vrátit. My jim pro to připravujeme půdu.
Projekt, na kterém se podílí i Ostravská univerzita, stojí na čtyřech nohách. Jedna se zaměřuje na oblast energetiky (
Energy Lab), druhá na moderní materiály (
Materials & Environment Lab). Třetí noha se věnuje IT, digitalizaci, automatizaci, umělé inteligenci a automotive (
Industry 4.0 & Automotive Lab), a čtvrtá by měla popisovat dopady na společnost (
Social Lab).
I když projekt zatím není financován, zatím není vyhlášená ani výzva, tak už se ho daří postupně naplňovat. Na univerzitu už jsme přivedli několik špičkových vědců, a to buď do národního superpočítačového centra IT4Innovations nebo do našeho druhého vědeckého centra CEET zaměřeného na energetiku a životní prostředí. Myslíme to vážně, celý kampus je jedna velká živá laboratoř, kde jsou studenti, vědci, technologie i firmy.
Na co se zaměřují další strategické projekty, do kterých se univerzita zapojuje?Jde o projekt Ostravské univerzity nazvaný LERCO, zaměřený hlavně na oblast medicíny, naše role je především v biomedicínském výzkumu, ve využití technologií. Na cirkulární ekonomiku se pak soustředí projekt CirkArena z Třince, kde má naše univerzita opět co říct. Jméno naší univerzity najdete ale i v dalších strategických projektech, kde jsme v roli partnera – Černá kostka, Technologická a podnikatelská akademie, Trautom.
Zaujal mě projekt přeměny bývalého dolu na podzemní laboratoř. K čemu všemu by mohla sloužit?O projektu Underground Lab jsem zatím nemluvil, protože nepatří mezi těch 13 strategických, ale je v paralelní větvi projektů, které se dotýkají brownfieldů a areálů bývalých černouhelných dolů. Tento konkrétní projekt se zaměřuje na důl ve Staříči, kde ho velmi pozitivně vnímá místní samospráva i celé okolí ve frýdeckomísteckém regionu.
Tento důl je unikátní, je totiž oddělený od zbytku ostravsko-karvinského revíru, a není tak v takové míře ohrožený podzemní vodou. Jedná se o relativně nový důl ze sedmdesátých let, takže nechybí potřebná infrastruktura, zároveň je geologicky relativně stabilní.
My si myslíme, že po 250 letech, kdy se zde v regionu těží černé uhlí, tak by byla škoda za tím udělat tlustou čáru, všechny doly zavřít, zbourat, zasypat a postavit místo nich haly nebo fotovoltaické panely. Podle nás by bylo dobré zachovat alespoň něco. A to je právě Staříč.
Máme plán na konverzi dolu do podoby podzemní laboratoře, která by se stala unikátním pracovištěm nejen pro vědu a výzkum, ale i pro nové firmy. Dojde zde k premiéře v instalaci gravitační elektrárny ve spolupráci se skotskou firmou Gravitricity. Do kilometr hluboké důlní jámy by bylo spouštěno těžké závaží, generující energii v době vysoké poptávky, a to i ve vazbě na jiné obnovitelné zdroje. Podzemní prostory zase dávají příležitost vědě a výzkumu, a to nejen pro naši univerzitu. Stejně tak firmy, kterých je tady stále dost, potřebují nějaké prostory pro ukázky svých zařízení. A v neposlední řadě půjde o turistický ruch a samozřejmě o edukaci studentů.
Uvažuje se, že by se podobným způsobem využily i některé další doly?Komplexnímu řešení využití dolů v ostravsko-karvinském revíru se věnuje program POHO2030. Pak například na území dolu Frenštát se připravuje ambiciózní projekt s názvem CERKA, kde proběhla jednání o možnosti zatopení obou jam vodou, které by přes léto akumulovaly teplo, které by se v zimě vypouštělo. To je jedna z možností. Primárně zde existuje symbióza s naším projektem REFRESH v podobě využití tohoto území jako testbedu pro aplikaci vyvinutých technologií.
Podcast: V čem pomohou miliardy z EU českým uhelným krajům?
Lidé se začnou vracet
Rád bych se vrátil ještě k celkovým změnám v regionu. V minulosti jste se věnoval migraci lidí v rámci Moravskoslezského kraje. Jak se uhelná transformace promítá na pohybu obyvatel? Už jste to naťukl.Lidé se stěhují tam, kde vidí perspektivu svého života. Pokud byly Ostrava a kraj dlouhou dobu právem spojovány s nekvalitním životním prostředím a po uzavírání dolů také s jednou z nejvyšších nezaměstnaností, s nízkou mzdou, tak je jasné, že ten region v devadesátých letech opravdu opouštěla celá řada lidí. Viděli svou budoucnost jinde.
Jak už jsem ale řekl, v kraji vidím obrovský potenciál, a lidé si to začnou uvědomovat – začnou se vracet a v prvé řadě už nebudou kraj opouštět. Když se odstěhuje mladý člověk, tak je to dvojí ztráta, odejde jak on, tak zároveň jeho budoucí rodina, kterou založí jinde. Musíme to zastavit, a myslím, že se to daří, i když se musíme zlepšovat rychleji než jiné regiony, abychom lidi opravdu přesvědčili.
Životní prostředí je už úplně jinde, než bylo, i když v médiích bohužel často vidím pouze zakouřenou Ostravu. Často se říká, že Ostrava je „láska na druhý pohled“. Člověk, který v Ostravě nikdy nebyl, tak si možná řekne „špinavé město, špinavý kraj“ a možná si myslí, že když vystoupí z vlaku, tak „dostane přes ústa a zasype ho popílek z komína“. Pak opravdu přijede a diví se, že situace vypadá úplně jinak, že město je zelené, čisté a z hlediska bezpečnosti se výrazně neliší od podobných měst.
V současnosti se zabýváte především geoinformatikou. Můžete přiblížit, co to přesně je a jak se uhelná transformace daří z pohledu geoinformatika?Geoinformatika využívá informační technologie ke sběru, ukládání, zpracování a prezentaci prostorových dat. Všechno, co se v území děje, se těmito daty dá popsat, geoinformatika je tedy mocný nástroj, jak tyto změny analyzovat a hodnotit.
Těch aspektů, které lze sledovat, je velké množství. Ať už jde o fyzickou geografii, tedy krajinu a životní prostředí, nebo socio-ekonomickou geografii, tedy dopravu, bezpečnost nebo průmysl. Někde se to daří lépe a někde hůře. Myslím si, že z hlediska inovačního potenciálu a růstu firem s přidanou hodnotou máme dobře našlápnuto.
Životní úroveň v Ostravě se zvedla, najít práci je ale stále těžké, vyplývá z průzkumu
