Maďarsko, které je v Evropské unii léta za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a v posledních měsících také kvůli svým postojům k podpoře Ukrajiny čelící ruské agresi, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
Ve středu 13. prosince, v předvečer začátku ostře sledovaného summitu unijních lídrů v Bruselu, Evropská komise uvolnila Maďarsku 10 miliard eur (245 miliard korun), které zemi zablokovala kvůli porušování principů právního státu. Učinila tak poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví. Informovala o tom ČTK.
Jde o peníze, které unijní exekutiva zemi neproplatila z evropských dotací, protože Maďarsko podle ní nenaplňovalo unijní Listinu základních práv v několika bodech, zejména co se týče nezávislosti justice, akademických svobod či práv LGBTI+.
Ve středu zveřejněné justiční reformy lze podle Komise považovat za splnění podmínky týkající se Listiny základních práv co do nezávislosti soudů, proto část prostředků uvolnila a Maďarsko nyní může požádat o jejich proplacení. Komise nyní bude hlídat, zda Maďarsko podmínky plní i nadále. Pokud tomu tak nebude, může Komise zablokovat další prostředky.
Větší část unijních peněz má ale země stále zablokovanou. Z unijních fondů to je ještě zhruba 12 miliard eur. Z toho více než polovinu Evropská komise Maďarsku neproplácí ne kvůli nenaplnění Listiny základních práv, ale na základě nového řízení, které má chránit finanční zájmy EU. Tento nástroj podmiňuje čerpání evropských dotací s dodržováním některých principů právního státu, a protože je Maďarsko nedodržuje, nedosáhne na 6,3 miliard eur, které mu z unijních fondů náleží.
Dalších zhruba 10,4 miliardy eur pak do Maďarska neplyne z fondu obnovy, opět kvůli nedodržování principů právního státu spojených zejména s nekalým nakládáním s unijními prostředky a justicí. Aby na tyto peníze dosáhlo, musí Maďarsko naplnit další podmínky.
Na část z balíku na obnovu ale Maďarsko dosáhne i bez splnění podmínek. Evropská komise a členské státy totiž zemi schválili revizi plánu obnovy, což znamená, že Maďarsko dosáhne na asi 900 milionů eur. Jde o tzv. předfinancování, na které se naplňovaní podmínek nevztahuje.
Podcast: Frustrace v EU z Maďarska roste, důsledky to mít ale spíše nebude, říká Janebová
Asertivní Orbán
Načasování je ovšem příhodné – zelenou k penězům dostalo Maďarsko v posledních dnech před summitem Evropské rady v Bruselu. Ten je posledním summitem tohoto roku, na kterém se mají udát klíčová rozhodnutí týkající se dlouhodobého rozpočtu EU, podpory Ukrajiny i její cesty do evropského klubu. Viktor Orbán ale Ukrajinu podpořit nechce a jeho veto ve věcech, o kterých se rozhoduje jednomyslně, používá jako vyjednávací páku. Objevují se tak debaty o tom, že k odblokování peněz nevedl ani tak pokrok země v naplňování podmínek, jako vydírání.
I podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlíny Janebové je jednou z motivací Viktora Orbána, která stojí za pohrůžkami vetováním 50miliardové pomoci Ukrajině a nesouhlasem se zahájením přístupových rozhovorů, snaha získat zablokované prostředky.
„Kopíruje to dlouhodobý postoj Maďarska a to, jak Fidesz definuje maďarské národní zájmy. Podle Orbána například sankce vůči Rusku škodí více EU než Rusku a chce, aby se EU starala více o sebe a své zájmy. A taky hraje roli faktor prostředků z fondů. Tedy to, co vidíme v podání Fidesz už roky – transakcionalismus a snaha podmiňovat svůj souhlas s určitými kroky ústupky Evropské komise,“ řekla redakci.
Podle Janebové je navíc Orbán v poslední době asertivnější, a to v kontextu výsledků voleb na Slovensku a v Nizozemí, kde zvítězili populisté Robert Fico a Gert Wilders. „Orbán to interpretuje jako posilování sobě blízkých politických proudů,“ dodala analytička.
Peníze, nebo Ukrajina?
Jak Janebová připomněla, vzájemné ústupky a směny jsou běžnou součástí vyjednávání. „Právní stát je ale stavebním kamenem integrace a od jeho pravidel nelze ustupovat,“ míní.
Komise odblokovala peníze v reakci na justiční reformy. To nelze zpochybnit a je třeba počkat na skutečné výsledky reforem. Zhruba do stejné míry ale nelze zpochybnit ani to, že jednání jsou složitá, handlování je často jejich součástí a platí to i pro vyjednávání s Viktorem Orbánem o podpoře Ukrajině a zablokování fondů.
Bylo by naivní si myslet, že tyto věci spolu nesouvisí. I stran zákulisí unijní politiky prosakuje, že Orbánovi není tento styl jednání, některými nazývaný vydíráním, cizí a v geopoliticky těžkých časech si Evropská unie nemůže dovolit výraznější erozi jednoty. Evropská komise však musí umně balancovat na hranici „zaprodání“ právního státu. Jak připomněl profesor práva a děkan dublinské Sutherland School of Law Laurent Pech slova šéfky komise Ursuly von der Leyen z roku 2022, povinností Evropské komise je chránit právní stát.
V tom však podle Pecha navzdory novým nástrojům na ochranu právního státu selhává.
„Rozhodnutí Komise uvolnit 10 miliard eur z finančních prostředků EU, aby ‚ovlivnila Viktora Orbána‘ v otázce Ukrajiny, by nemělo být považováno za jednorázovou odchylku, ale za předzvěst nového normálu,“ míní Pech.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má agendu právního státu částečně na starosti, nicméně trvá na tom, že načasování je čirou náhodou a rozhodnutí o penězích přišlo v tuto chvíli kvůli procedurálním termínům.
Maďarsko zmrazení fondů zabolí. Podporu Orbánovy vlády ale ohrozit nutně nemusí
Až jednání lídrů v Bruselu ovšem ukáže, zda Maďarsko nakonec body spojené s Ukrajinou podpoří, a možná i poodhalí z kombinace jakých důvodů či ústupků se tomu tak (ne)stane. Pokud na veto dojde, Evropská komise si co do ochrany vlády práva v Evropské unii připíše další neúspěch.
Vyhlídky příliš pozitivní nejsou. „Nevylučuji, že by na veto tentokrát mohlo dojít, i s ohledem na vyostřující se rétoriku Viktora Orbána,“ řekla redakci v době, kdy do summitu zbývalo několik dní, Janebová.
Ani návštěvy Orbána ve dnech předcházejících summitu nevedly k obroušení hran. Nepovedlo se to v listopadu Charlesi Michelovi v Budapešti, ani Emmanuelovi Macronovi, který před týdnem hostil Orbána v Elysejském paláci. Orbána například adresovala prostřednictvím telefonátu také estonská premiérka Kaja Kallas. Nejvyšší představitelé EU s premiérem Maďarska mluvili i dnes, těsně před začátkem summitu.
Orbán se však při příjezdu na bruselské jednání zdál být ve svých pozicích pevný. „Ukrajina nesplnila tři ze sedmi podmínek, které stanovila Evropská komise. Proto nyní nejsme v pozici začít vyjednávat o ukrajinském členství v EU,“ řekl novinářům.
Co se týče finanční pomoci Ukrajině, podle Orbána by se tyto peníze měly brát mimo rozpočet, napsala ČTK.
Nutno podotknout, že Orbán vetem v otázkách Ukrajiny a/nebo protiruských sankcí vyhrožoval již několikrát a nakonec se zbytkem Evropy vždy držel basu. A také to, že politická jednání na nejvyšší úrovni umí i překvapit.
Poslední summit roku se ponese ve znamení Ukrajiny. Jednání může zkomplikovat Orbánovo veto