Ani po více než deseti hodinách jednání Evropská rada neschválila revizi víceletého rozpočtu EU, která obsahuje také další finanční pomoc pro Ukrajinu. V průběhu dne se podařilo nalézt shodu 26 členských států a situace vypadala nadějně. Poslední zbývající stát – Maďarsko – se však nakonec přesvědčit nepodařilo, závěry proto zůstaly zablokované.
„Veto pro peníze navíc pro Ukrajinu. Veto revizi víceletého finančního rámce,“ shrnul noční jednání maďarský premiér Viktor Orbán na síti X. Orbán již před summitem deklaroval, že s finanční pomocí Ukrajině nesouhlasí. Podle něj by se finance měly brát odjinud než z rozpočtu EU.
Summary of the nightshift:
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 15, 2023
🚫 veto for the extra money to Ukraine,
🚫 veto for the MFF review.
We will come back to the issue next year in the #EUCO after proper preparation.
Orbán ještě před summitem v dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi varoval, že členské státy jsou „daleko od shody na revizi“ víceletého finančního rámce. Podle něj je k revizi zapotřebí více času a úsilí.
Přidat více či méně?
Revize současného rozpočtu byla prvním bodem jednání summitu. Řada států měla k návrhu své požadavky. Součástí návrhu bylo totiž nejen zajištění víceleté finanční pomoci Ukrajině, ale spekulovalo se i o jiných výdajích například spojených se zvýšeným přílivem uprchlíků. Některé státy však chtěly být fiskálně odpovědné a do rozpočtu zasahovat omezeně, tedy navýšit ho „pouze“ o podporu Ukrajiny.
K této skupině států se řadí i Česko. „Preferujeme jenom velmi omezenou podobu (revize rozpočtu), která by byla zaměřena na konkrétní oblasti,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) před odjezdem na summit. Podle něj je důležité, aby se neškrtalo v kohezních fondech a v oblasti zemědělské politiky.
„Finanční pomoc Ukrajině je závazek, který musíme splnit,” uvedl Fiala. Přitom tzv. Nástroj pro Ukrajinu, tedy dlouhodobá finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun), je hlavním důvodem navýšení rozpočtu.
Chybějící peníze pro Ukrajinu
Dlouhodobá pomoc se skládá ze dvou částí. První je přímá unijní dotace v hodnotě 17,5 miliardy eur. Druhou je dlouhodobá půjčka ve výši 33 miliard eur. Na tu by si podle plánu mohly členské státy společně půjčit na finančních trzích.
Evropská komise navrhla navýšit pomoc na 50 miliard eur do konce rozpočtového období, tedy do konce roku 2027. Současná finanční pomoc Ukrajině totiž letos vyprší. To by ale zřejmě neměl být problém.
„Chtěl bych všechny ubezpečit, že máme nástroje na to, abychom ukázali, že jsme spolehliví. Ukrajinci mohou s naší pomocí počítat,“ řekl novinářům po jednání Charles Michel.
Jedná se už o druhou ránu dlouhodobého financování Ukrajiny. Na začátku tohoto měsíce americký Senát neschválil návrh na zahraničí pomoc, kterou mu předložil prezident Joe Biden. Jednalo se přitom o pomoc ve výši 100 miliard dolarů.
Znovu a lépe
Unijní lídři se u jednacího stolu znovu sejdou mimořádně na začátku příštího roku. „Nechci příliš zacházet do detailů, v příštích dnech a týdnech budu pracovat s kolegy na přípravě summitu,“ uvedl Michel.
„Jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří nalézt dohodu na začátku příštího roku,“ řekl bezprostředně po konci jednání nizozemský premiér Mark Rutte. Zároveň dodal, že je „optimistický“, že se Unii podaří nalézt shodu i s Maďarskem.
Současná podoba víceletého finančního rámce byla schválena v roce 2020 – tedy před řadou neočekávaných a finančně náročných výzev. Rozpočet měl platit až do roku 2027, ale vzhledem k neočekávaným finančním závazkům, mimo jiné vzniklých v reakci na ruskou agresi na Ukrajině, nyní musejí státy najít cestu, jak rozpočet upravit.