Nová německá vláda musí najít rovnováhu mezi evropskými ambicemi a domácími výzvami

Německo má za sebou volby, které ukázaly rostoucí polarizaci společnosti, ale zároveň potvrdily silnou podporu proevropským stranám. Co od nové vlády očekává Česko a Evropa? Právě o tom debatovali v Praze politici, diplomaté a zástupci akademické sféry. Únorové spolkové volby se v Německu konaly v době ekonomické nejistoty a měnících se politických spojenectví. Posílily především opoziční strany, přičemž Křesťanskodemokratická unie (CDU/CSU) zaznamenala nárůst podpory a stala se s výsledkem 28,5% nejsilnější stranou v zemi. Úspěch si připsala také krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která získala 20,8 % hlasů. Dosud vládnoucí sociálnědemokratická strana Německa (SPD) oproti předchozím volbám oslabila a propadla se na 16,4 %, zaznamenala tak jeden ze svých historicky nejhorších výsledků ve spolkových volbách. I přes neúspěch se bude SPD podílet na vládnutí dál – povolební jednání totiž vyústila v opětovný vznik tzv. velké koalice, tedy tradičního spojenectví CDU/CSU a SPD.

Volby ukázaly posun doprava, ale proevropský směr přetrvává

Jak zaznělo hned na začátku debaty, očekávání od nové vlády jsou vysoká. Gerhard Hopp, člen bavorského zemského sněmu za CSU, zdůraznil, že pro novou vládu bude klíčové rychle ukázat konkrétní výsledky. „Myslím, že máme jen krátký čas na to ukázat výsledky. Pokud nic nepředvedeme do léta nebo podzimu, posílíme tím AfD a na to si musíme dát velký pozor. Lidé už nevěří slibům. Chtějí konkrétní kroky, v oblasti byrokracie, migrační politiky, bezpečnosti a obrany,“ upozornil poslanec.

Německo se musí dívat i do Prahy, nejen do Paříže a Varšavy, říká bavorský poslanec Hopp

Právě vzestup AfD je podle účastníků debaty varovným signálem. Hopp upozornil na to, že se AfD snaží profilovat jako „normální“ konzervativní síla, což je podle něj nebezpečné. „Je to strana, která chce jinou společnost, jinou demokracii a jinou Evropu,“ varoval. Politolog Jakub Eberle z Univerzity Karlovy kritizoval strategii středových stran, které se snaží zapůsobit stejným tématy, jaká volí právě krajní pravice. „Pokud se CDU/CSU posune dále doprava, aby AfD konkurovala, voliče ztratí. Místo strašení z migrace musí nabízet řešení bydlení nebo digitalizace,“ řekl analytik. Z české strany zazněla také potřeba aktivnějšího a jasněji definovaného německého postoje v EU. „Kdykoli se v Česku rozhlédneme kolem sebe, vidíme, že Německo je náš největší a nejdůležitější soused. Proto očekáváme a přejeme si stabilní vládu,“ uvedl Eduard Hulicius, náměstek ministra zahraničí a místopředseda KDU-ČSL. Dřívější váhavost Německa popsal jako „napůl prázdnou židli“, kterou je třeba znovu obsadit. Podle Tomáše Kafky, ředitele odboru států střední Evropy na ministerstvu zahraničních věcí, je českým úkolem nově vznikající německou koalici podpořit. „Úspěch německé vlády je i naším úspěchem. Pokud tato koalice selže, za čtyři roky tu možná bude nezastavitelný vzestup AfD,“ uvedl Kafka, který dříve působil jako velvyslanec v Německu.Petra Dachtler, zástupkyně velvyslance Německa v Praze, vyjádřila přesvědčení, že v německé zahraniční a evropské politice nedojde k zásadní změně. „Existuje široká shoda na krocích, které byly v rámci takzvaného Zeitenwende (pojem označující zásadní změnu v německé bezpečnostní a zahraniční politice po ruské invazi na Ukrajinu – pozn. red.) nezbytné, tedy na pokračující podpoře Ukrajiny, posílení národní obrany a posílení evropského pilíře v rámci NATO,“ uvedla. Hulicius také zdůraznil, že pro Českou republiku je klíčové, aby Německo zvládlo ustát společenský tlak, především v oblasti migrace. Podle něj by se politici neměli soustředit pouze na emoce veřejnosti, ale především na řešení jejich příčin. „Odpovědní politici nejsou ti, kteří jen reagují na obavy lidí a udržují je, ale ti, kteří jednají a přicházejí s praktickými opatřeními a vytvářejí politiky, které řeší samotné příčiny problému,” dodal.

The Capitals: Merz představil koaliční smlouvu, některé předvolební sliby chybí

Zásadní obrat v migrační politice se nečeká

Otázka migrace dominovala většině debaty a zdůraznila napětí mezi humanitárními závazky a požadavky na bezpečnost. Zatímco CDU/CSU tlačí na přísnější podmínky pro žadatele o azyl, SPD varuje před porušením ústavních zásad. „Právo na azyl je důležité a v Německu velmi citlivé téma, vzhledem k historickému kontextu,“ vydzvihla Dachtler. Zdůraznila však, že prostor pro zlepšení existuje především v oblasti integrace: „Myslím, že můžeme zlepšit integraci tím, že budeme rychleji uznávat kvalifikace a zároveň zjednodušíme digitální správní procesy.“ Tématem byli u ukrajinští uprchlíci, přičemž Petra Dachtler ocenila český přístup jako inspiraci pro Německo. „70 % ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje. V Německu je to jen 30 %. To je něco, na čem bychom mohli opravdu pracovat,“ uvedla diplomatka. Tomáš Kafka vyjádřil přesvědčení, že ani přes předvolební rétoriku nečeká v německé migrační politice zásadní obrat. „Upřímně řečeno, neočekávám žádný dramatický výpadek ze strany Německa. Možná to nakonec budou právě Dánsko nebo Nizozemsko, kdo budou hnacím motorem změn, a ne Berlín, protože povolební matematika mu to nedovoluje,“ vysvětlil.

Komise navrhla seznam bezpečných zemí původu. Státům EU to umožní zrychlené azylové řízení

Tlak na reformy a investice

Otázkou také je, jak Německo zvládne zelenou transformaci, aniž by ohrozilo svou průmyslovou sílu – a tím i ekonomickou stabilitu celé střední Evropy, včetně Česka. V debatě opakovaně zaznělo, že právě Německo musí najít rovnováhu mezi ambiciózní klimatickou agendou a udržením konkurenceschopnosti ve stále více protekcionistickém globálním prostředí. Gerhard Hopp upozornil na nutnost pragmatického přístupu. „V příštích letech musíme našim automobilkám pomoci přežít,“ uvedl s tím, že stěžejním úkolem by mělo být zároveň udržení pracovních míst. Podle Hoppa je přechod na elektromobilitu nevyhnutelný, ale musí být realistický a společně koordinovaný na evropské úrovni: „Jsem přítel realistických řešení v Evropě, ne v národních rámcích.“ Eberle upozornil,  že nová vláda bude kvůli své vnitřní rozpolcenosti jen těžko prosazovat zásadní reformy. Podle politologa je pozice Friedricha Merze, s největší pravděpodobností budoucího kancléře, velmi složitá. „CDU/CSU vedla kampaň napravo, teď musí vládnout s levicí,“ podotknul expert. Zmínil také, že Merz po volbách otočil v otázce rozpočtové politiky a ustoupil od dřívějšího „fiskálního dogmatu“ strany. CDU/CSU totiž dlouhodobě prosazovala vyrovnaný rozpočet a stavěla se proti státnímu zadlužování, nyní ale sama navrhla masivní investiční balíček založený na dluhu. To by podle něj mohlo způsobit zklamání u části konzervativních voličů. V oblasti obrany pak panovala shoda na tom, že hlubší evropská spolupráce je nutná. Dachtler uvedla, že Německo podporuje vznik obranného fondu SAFE, který má členským státům poskytnout výhodné půjčky na modernizaci armád. Eberle poznamenal, že se rýsuje trend, kdy velké státy budou jednat mimo tradiční unijní struktury, pokud v nich nebude možné dosáhnout shody. „EU se stává efektivní skrze koalice ochotných. Není to ideální pro legitimitu, ale je to funkční,“ řekl.